ECLI:CZ:NSS:2014:3.AS.53.2014:21
sp. zn. 3 As 53/2014 - 21
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců
Mgr. Radovana Havelce a JUDr. Jana Vyklického, v právní věci žalobce: Ing. J. H., proti
žalovanému: Generální finanční ředitelství, se sídlem Lazarská 15/7, Praha 1, v řízení o žalobě
proti rozhodnutí žalovaného z 26. 7. 2013, č. j. 34183/13/7001-41000-050167, o kasační stížnosti
žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 14. 2. 2014, č. j. 30 Af 115/2013 - 32,
takto:
I. Návrh na ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti se zamítá .
II. Návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti se zamítá .
Odůvodnění:
Krajský soud v Brně (dále jen „krajský soud“) usnesením z 14. 2. 2014,
č. j. 30 Af 115/2013-32, zčásti přiznal žalobci (dále též „stěžovatel“) osvobození od soudních
poplatků, a to ve výši 80% z každé jemu vzniklé poplatkové povinnosti podle zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (výrok I.). Výrokem II. krajský soud současně stěžovateli neustanovil
zástupce k ochraně jeho práv ve věci žaloby proti rozhodnutí žalovaného, který zastavil řízení
o žádosti o vyslovení neúčinnosti doručení.
Usnesení krajského soudu napadl stěžovatel kasační stížností z důvodů podle §103
odst. 1 písm. a)-e) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů
(dále jen „s. ř. s.“) s návrhem na přiznání odkladného účinku podle §107 s. ř. s., kterou
se domáhal změny usnesení tak, že se „přiznává osvobození od soudních poplatků v plné výši,
a to i se zpětnou účinností a k ochraně jeho zájmů v této věci mu soud ustanovuje soudem určeného právního
zástupce.“
Na výzvu k odstranění vad kasační stížnosti a k doplnění návrhu na přiznání odkladného
účinku z 20. 3. 2014, č. j. 3 As 53/2014 – 4, stěžovatel Nejvyššímu správnímu soudu sdělil,
že v řízení o kasační stížnosti není dosud zastoupen advokátem, žádá o jeho ustanovení, stejně
jako o osvobození od soudních poplatků, a to se zpětnou účinností. Podle stěžovatele jsou
u něj „objektivně splněny podmínky pro osvobození od soudních poplatků v plném rozsahu i pro toto řízení
nezbytné ustanovení zástupce z řad advokátů, a to zejména na základě principu předvídatelnosti soudních
rozhodnutí, neboť v jiných souběžně probíhajících řízeních mu bylo a he oboje soud již opakovaně důvodně
přiznáno“.
K návrhu na přiznání odkladného účinku stěžovatel uvedl, že „kasační stížnost byla
a je objektivně důvodná, neboť přiznání osvobození od soudních poplatků v plném rozsahu i ustanovení právního
zástupce žalobci bylo a je objektivně důvodné, neboť na základě stejných podkladů mu bylo a je v jiných souběžně
probíhajících řízeních oboje soudy již opakovaně důvodně přiznáno, a tak je i důvodné přiznání odkladného
účinku, neboť výkon i jiné právní následky kasační stížností napadeného rozhodnutí by znamenaly pro žalobce
nenahraditelnou újmu a jeho přiznání se vůbec nedotkne práv třetích osob a není v rozporu s veřejným zájmem“.
Podle názoru žalovaného stěžovatel neunesl důkazní břemeno a neprokazuje,
že mu nepřiznáním odkladného účinku vznikne újma ve smyslu §107 s. ř. s. ve spojení s §73
odst. 2 s. ř. s. Institut odkladného účinku kasační stížnosti nelze podle žalovaného obecně
aplikovat k oddálení účinku pravomocného rozhodnutí správního orgán, mělo by jít spíše
o mimořádný nástroj zabránění stavu, kdy by v důsledku okamžitého výkonu pravomocného
rozhodnutí správního orgánu byl zásadním a nevratným způsobem subjekt negativně ovlivněn.
Podle názoru žalovaného nedošlo k poškození stěžovatele. Žalovaný proto nesouhlasil,
aby byl kasační stížnosti přiznán odkladný účinek.
K výroku I.:
Podle konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu v řízení o kasační stížnosti proti
usnesení krajského soudu o zamítnutí návrhu žalobce na osvobození od soudních poplatků není třeba trvat
na zaplacení soudního poplatku za kasační stížnost ani na povinném zastoupení advokátem (srov. rozsudek
Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 10. 2007, č. j. 1 Afs 65/2007 - 37, www.nssoud.cz).
Nejvyšší správní soud sice citovaný právní názor přijal ještě za účinnosti právní úpravy
§36 odst. 3 s. ř. s., kdy bylo možné žadatele osvobodit od soudních poplatků pouze v plné výši,
uvedené lze však bezpochyby aplikovat v projednávané věci. Krajský soud stěžovatele
od soudních poplatků zčásti osvobodil. Pokud by však Nejvyšší správní soud trval na zaplacení
soudního poplatku za kasační stížnost ve výši 20% tj. 1.000 Kč resp. za návrh na přiznání
odkladného účinku 200 Kč, za situace, kdy se stěžovatel kasační stížností domáhá úplného
osvobození od soudního poplatku, striktní trvání na podmínce zaplacení soudního poplatku
za řízení o této kasační stížnosti by způsobilo jen řetězení téhož problému, případně by mohlo
vést k nepřípustnému odepření přístupu k Nejvyššímu správnímu soudu. S ohledem na tuto
skutečnost netrval Nejvyšší správní soud na platbě soudního poplatku ani za kasační
stížnost (srov. Příloha položka 19 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích)
ani za návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti (srov. Příloha položka 20 zákona
č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích), byť by tak mělo být ve výši 20%.
Podle stejného právního názoru Nejvyššího správního soudu není v této procesní situaci
nezbytně třeba trvat ani na povinném zastoupení advokátem. Stěžovatel však Nejvyšší správní
soud o ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti požádal; svoji žádost stěžovatel
odůvodnil zejména potřebou doplnění kasační stížnosti.
Podle §35 odst. 8 věty první s. ř. s. platí, že navrhovateli, u něhož jsou předpoklady,
aby byl osvobozen od soudních poplatků, a je-li to nezbytně třeba k ochraně jeho práv, může
předseda senátu na návrh ustanovit usnesením zástupce, jímž může být i advokát; hotové výdaje
zástupce a odměnu za zastupování osoby uvedené v odstavci 2 platí v takovém případě stát.
Z uvedeného ustanovení vyplývá, že stěžovatel musí splnit nejprve základní podmínku
pro ustanovení zástupce, jíž je splnění předpokladů pro úplné osvobození od soudních poplatků.
Tato otázka je teprve předmětem kasačního řízení, což jen poukazuje na výše uvedený problém
s možným zacyklením téhož problému. Pokud však Nejvyšší správní soud posoudil druhou
podmínku, jíž je nezbytnost ustanovení advokáta pro ochranu práv stěžovatele, zde usoudil,
že stěžovatel především tuto podmínku nesplnil.
Řízení o návrhu na osvobození od soudních poplatků je jedním ze základních procesních
institutů soudnictví. Posouzení stěžovatelových osobních a majetkových poměrů dokonce
předchází rozhodnutí soudu o ustanovení zástupce pro řízení. Účastník soudu tyto poměry
sám prokazuje a zpravidla se také jedná o právně nikterak složitou záležitost, při níž žádné
zastoupení účastníka ještě ani není nezbytné. Jak vyplývá ze spisu, stěžovatel krajskému soudu
své poměry skutečně řádně doložil, obsahu vyplněného formuláře dostatečně porozuměl. Podle
názoru Nejvyššího správního soudu nedostatek zastoupení v řízení o kasační stížnosti nebrání
stěžovateli v přístupu k soudu, neboť je v možnostech samotného stěžovatele hájit svá práva
v předmětu řízení, spočívající zejména v řádném vylíčení důvodů kasační stížnosti, kterými
napadá dle jeho názoru nezákonné rozhodnutí krajského soudu ve věci částečného osvobození
od soudního poplatku.
Vzhledem k tomu, že podle názoru Nejvyššího správního soudu není ve věci stěžovatele
nezbytné jeho zastoupení advokátem, přičemž dle citované judikatury takové zastoupení není
ani třeba vyžadovat, Nejvyšší správní soud zamítl návrh stěžovatele na ustanovení zástupce
z řad advokátů pro řízení o kasační stížnosti.
K výroku II.:
Podle §107 odst. 1 s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek; Nejvyšší správní soud
jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Ustanovení §73 odst. 2 až 5 s. ř. s. se přitom užije
přiměřeně. Podle citovaného ustanovení soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného
usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí
znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může
vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
Stěžovatel ke splnění uvedených podmínek uvedl v podstatě jediný argument,
a to, že mu v jiných řízeních bylo přiznáno jak plné osvobození od soudních poplatků,
tak i ustanoven advokát, proto je důvodné i přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, neboť
jsou u něj naplněny podmínky podle §73 odst. 2 s. ř. s.
Stěžovatel předně ani netvrdil, jakou újmu pro něj mají znamenat výkon nebo jiné právní
následky napadeného rozhodnutí.
Stěžovatel se žalobou domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného, který zastavil řízení
o návrhu na vyslovení neúčinnosti doručení poté, co stěžovatel nesplnil povinnost zaplatit
správní poplatek spojený s tímto návrhem. Rozhodnutí správního orgánu stěžovateli nepřiznalo
žádné právo ani mu neuložilo povinnost ke splnění, řízení o návrhu na vyslovení neúčinnosti
doručení je zastaveno. Přiznáním odkladného účinku by sice uvedené rozhodnutí nenabylo
právní moci ani vykonatelnosti, ale pro postavení stěžovatele a zásah do jeho práv by tato
skutečnost do rozhodnutí o kasační stížnosti neměla zásadní vliv. Nejvyšší správní soud
poznamenává, že ani krajský soud nepřiznal žalobě odkladný účinek, a proto žalované rozhodnutí
právních účinků nabylo již dříve.
Nejvyššímu správnímu soudu proto žádné důvody pro přiznání odkladného účinku
nevyplynuly ani z tvrzení stěžovatele ani z povahy věci, a proto zamítl návrh na přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti.
O nákladech řízení Nejvyšší správní soud rozhodne v rozsudku nebo usnesení,
jímž se řízení končí (§61 odst. 1 s. ř. s.).
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné (§53 odst. 3
s. ř. s.).
V Brně dne 11. června 2014
JUDr. Jaroslav Vlašín
předseda senátu