ECLI:CZ:NSS:2014:3.AS.77.2014:10
sp. zn. 3 As 77/2014 - 10
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína
a soudců Mgr. Radovana Havelce a JUDr. Jana Vyklického v právní věci navrhovatele:
DENIZLI s.r.o., Ostrava-Poruba, Jana Šoupala 1597/3, IČ: 28563158, zastoupen
Mgr. Ing. Jiřím Šimečkem, LL.M., advokátem se sídlem Praha 1, Vladislavova 17, proti odpůrci:
Magistrát hl. m. Prahy, se sídlem Praha 1, Mariánské náměstí 2, za účasti zúčastněné osoby:
Metaka, s.r.o., se sídlem Praha 1, Revoluční 1963/6, IČ: 27130631, zastoupená Mgr. Ivanou
Sládkovou, advokátkou se sídlem Praha 5, Janáčkovo nábřeží 39/51, o návrhu na zrušení
opatření obecné povahy – úpravy číslo U 0949/2011 směrné části územního plánu sídelního
útvaru hlavního města Prahy, vydané Magistrátem hlavního města Prahy dne 26. 4. 2011, v řízení
o kasační stížnosti navrhovatele proti usnesení Městského soudu v Praze z 3. 1. 2014, č. j. 6 A
236/2013 – 36,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Navrhovatel (dále jen „stěžovatel“) se návrhem podle §101a zákona č. 150/2002 Sb.,
soudní řád správní, domáhal zrušení opatření obecné povahy – úpravy číslo U 0949/2011 směrné
části územního plánu sídelního útvaru hlavního města Prahy, vydané Magistrátem hlavního města
Prahy dne 26. 4. 2011.
Městský soud v Praze dne 16. 12. 2013, pod č. j. 6 A 236/2013 – 25, stěžovatele vyzval,
aby do 7 dnů splnil poplatkovou povinnost ve výši 5.000 Kč spojenou s návrhem. Uvedená
výzva byla doručena zástupci stěžovatele dne 18. 12. 2013. Vzhledem k tomu, že stěžovatel
vyzývanou povinnost ve lhůtě nesplnil, městský soud řízení zastavil usnesením z 3. 1. 2014,
č. j. 6 A 236/2013 - 36.
Stěžovatel následně městskému soudu sdělil, že soudní poplatek bezhotovostně uhradil
dne 8. 1. 2014, a proto navrhl ve smyslu §9 odst. 7 zákona o soudních poplatcích, aby městský
soud vydané usnesení zrušil. Pro případ, že by městský soud tomuto návrhu nevyhověl, navrhl
stěžovatel, aby jeho podání bylo považováno za kasační stížnost z důvodu uvedeného
v ustanovení §103 odst. 1 písm. a), b) a d) s. ř. s., „tj. z důvodu nezákonnosti spočívající v nesprávném
posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení“.
Městský soud usnesením z 21. 2. 2014, č. j. 6 A 236/2013 - 44 návrh zamítl a stěžovateli
zaplacený soudní poplatek ve výši 5.000 Kč vrátil. Současně pak městský soud předložil věc spolu
se spisem Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí o kasační stížnosti.
Vzhledem k tomu, že kasační stížnost zjevně nesplnila náležitosti podle §106 odst. 1
s. ř. s., Nejvyšší správní soud vyzval v souladu s §109 odst. 1 s. ř. s. stěžovatele k tomu,
aby ve lhůtě jednoho měsíce ode dne doručení tohoto usnesení uvedl, z jakého důvodu byla
kasační stížnost podána, a to v souladu s ustanovením §103 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb.,
soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů, a tento důvod blíže skutkově a právně
konkretizoval.
Citované usnesení Nejvyššího správního soudu bylo stěžovateli doručeno 23. 4. 2014,
ke dni tohoto rozhodnutí stěžovatel vady kasační stížnosti neodstranil a na výzvu soudu současně
nijak nereagoval.
Podle §46 odst. 1 s. ř. s. soud usnesením odmítne návrh, nejsou-li splněny jiné podmínky
řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto
v řízení pokračovat.
Nejvyšší správní soud z obsahu kasační stížnosti zjistil, že stěžovatel na jedné straně
výslovně uplatnil kasační důvody podle §103 odst. 1 písm. a), b) a d) s. ř. s., aby na straně druhé
uvedl „tj. z důvodu nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím
řízení“, což odpovídá uplatnění důvodu kasační stížnosti podle §103 odst. 1 písm. a) s. ř. s.
Nesplněním výzvy Nejvyššího správního soudu, aby stěžovatel důvody kasační stížnosti blíže
skutkově a právně konkretizoval, zůstaly zejména důvody podle §103 odst. 1 písm. b) a d) s. ř. s.
uplatněné pouze v obecné (blanketní) podobě, rozporné zůstalo i samotné označení uplatněných
důvodů. Kasační stížnost proto i nadále trpí vadami, k jejichž odstranění byl stěžovatel vyzván
podle §106 odst. 1 s. ř. s.
Neodstranění vad podání brání věcnému vyřízení kasační stížnosti, proto Nejvyšší správní
soud návrh stěžovatelky podle §37 odst. 5 a §120 s. ř. s. odmítl.
O nákladech řízení rozhodl soud podle §60 odst. 3 s. ř. s., neboť v případech odmítnutí
kasační stížnosti nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné (§53 odst. 3
s. ř. s.).
V Brně dne 28. května 2014
JUDr. Jaroslav Vlašín
předseda senátu