ECLI:CZ:NSS:2014:4.AS.114.2014:32
sp. zn. 4 As 114/2014 - 32
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pally a soudců
Mgr. Aleše Roztočila a JUDr. Dagmar Nygrínové v právní věci žalobce: M. R.,
proti žalovanému: Policie ČR, Krajské ředitelství policie Olomouckého kraje, Územní odbor
Přerov, Obvodní oddělení Přerov 2, se sídlem U Výstaviště 18, Přerov, v řízení o kasační
stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 10. 4. 2014, č. j. 22 A 35/2014
– 10,
takto:
I. Řízení o kasační stížnosti se z a s t a v u je .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Žalobou doručenou krajskému soudu dne 11. 3. 2014 se žalobce domáhal ochrany proti
nečinnosti žalovaného ve věci sp. zn. KRPM-147292/ČJ-2013-140819. Žalobce dále požádal
o osvobození od soudních poplatků a ustanovení advokáta.
[2] Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 10. 4. 2014, č. j. 22 A 35/2014 – 10, žalobu
odmítl, žádosti žalobce o osvobození od soudních poplatků nevyhověl, návrh žalobce
na ustanovení zástupce z řad advokátů zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo
na náhradu nákladů řízení. Krajský soud poukázal na skutečnost, že přílohou žaloby je sdělení
žalovaného ze dne 4. 2. 2014, č. j. KRPM-147292-25/PŘ-2013-140819, adresované M. R., bytem
jako žalobce, z kterého vyplývá, že adresát tohoto sdělení podal dne 16. 12. 2013 oznámení
týkající se incidentu při zákroku strážníků městské policie, při kterém měl být z jejich strany
napaden a současně mělo dojít k napadení žalobce. Žalovaný ve sdělení uvedl, že se oznámením
zabýval a dospěl k závěru, že není dostatečně odůvodněn závěr, že by se v tomto případě ze
strany strážníků městské policie jednalo o naplnění skutkové podstaty trestného činu či
přestupku. Krajský soud poté poukázal na závěry, k nimž Nejvyšší správní soud dospěl
v rozsudku ze dne 18. 2. 2010, č. j. 7 Aps 1/2010 – 53, a v rozsudku ze dne 21. 10. 2008, č. j. 8
As 28/2008 – 29, a uzavřel, že v posuzované věci není dána pravomoc správních soudů
k přezkumu postupu žalovaného, neboť ten v posuzované věci vystupoval v pozici orgánu
činného v trestním řízení a postupoval podle trestního řádu.
[3] Proti tomuto usnesení krajského soudu podal žalobce (dále též „stěžovatel“) včas kasační
stížnost z důvodů uvedených v §103 odst. 1 písm. a) až e) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád
správní (dále jen „s. ř. s.“), v níž namítal, že krajský soud věc posoudil v rozporu s právními
předpisy. Stěžovatel dále vyjádřil přesvědčení, že došlo k porušení jeho práva na spravedlivý
proces zakotveného čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a čl. 36
až 38 Listiny základních práv a svobod. Krajskému soudu vytknul, že mu nedal prostor obstarat
si vlastního zástupce a neumožnil mu odstranit nedostatky žaloby, čímž porušil právo stěžovatele
na právní pomoc a čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Stěžovatel požádal
o osvobození od soudních poplatků a ustanovení advokáta. S ohledem na výše uvedené
stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní kasační stížností napadené usnesení krajského soudu
zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
[4] Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 4. 6. 2014, č. j. 4 As 114/2014 – 16, rozhodl,
že stěžovateli se nepřiznává osvobození od soudních poplatků a žádost stěžovatele o ustanovení
zástupce pro řízení o kasační stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne
10. 4. 2014, č. j. 22 A 35/2014 – 10, se zamítá. Nejvyšší správní soud rovněž stěžovatele vyzval,
aby ve lhůtě dvou týdnů od doručení tohoto usnesení předložil plnou moc udělenou advokátovi
k zastupování v řízení o kasační stížnosti, nebo ve stejné lhůtě prokázal, že má vysokoškolské
právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Vzhledem
k tomu, že podle §4 odst. 1 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění
pozdějších předpisů, je s podáním kasační stížnosti spojen vznik poplatkové povinnosti a soudní
poplatek uhrazen nebyl, Nejvyšší správní soud dále stěžovatele vyzval, aby ve lhůtě deseti dnů
od doručení tohoto usnesení zaplatil soudní poplatek za kasační stížnost ve výši 5.000 Kč
a poučil jej, že nebude-li soudní poplatek ve stanovené lhůtě zaplacen, soud řízení zastaví podle
§9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích ve spojení s §47 písm. c) s. ř. s.
[5] Na toto usnesení Nejvyššího správního soudu reagoval stěžovatel podáním ze dne
20. 6. 2014, v němž navrhl, aby bylo vyhověno jeho žalobě a podáním ze dne 24. 6. 2014, v němž
mimo jiné uvedl, že žádná ekonomická překážka nesmí bránit volnému přístupu k soudu.
[6] Podle §9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích, nebyl-li poplatek za řízení splatný
podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud
vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí; po marném uplynutí této lhůty soud
řízení zastaví.
[7] Podle §47 písm. c) s. ř. s., soud řízení usnesením zastaví, stanoví-li tak tento nebo zvláštní
zákon.
[8] Usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 6. 2014, č. j. 4 As 114/2014 – 16, bylo
v souladu s ustanovením §50 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (podle kterého
„nezastihl-li doručující orgán adresáta písemnosti, vhodí písemnost do domovní nebo jiné adresátem užívané
schránky; písemnost se považuje za doručenou vhozením do schránky, datum vhození vyznačí doručující orgán
na doručence a na písemnosti.“) stěžovateli doručeno dne 17. 6. 2014. Tohoto dne totiž byla obálka
s tímto usnesením vhozena do domovní nebo jiné stěžovatelem užívané schránky. Lhůta 10 dnů
určená Nejvyšším správním soudem k zaplacení soudního poplatku tak počala běžet ve středu
dne 18. 6. 2014 (§40 odst. 1 s. ř. s.) a skončila v pátek dne 27. 6. 2014. Stěžovatel
však ve stanovené lhůtě soudní poplatek nezaplatil.
[9] Stěžovatel byl řádně vyzván k zaplacení soudního poplatku a poučen o následcích,
které nastoupí v případě nezaplacení. Navzdory zaslání výzvy a náležitému poučení však
stěžovatel ve stanovené lhůtě soudní poplatek nezaplatil, proto Nejvyšší správní soud řízení
o kasační stížnosti zastavil podle §9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích ve spojení s §47
písm. c) s. ř. s.
[10] O nákladech řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud podle §60 odst. 3
věty prvé s. ř. s. za použití ustanovení §120 téhož zákona. Jelikož bylo řízení zastaveno,
žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 2. července 2014
JUDr. Jiří Palla
předseda senátu