ECLI:CZ:NSS:2014:4.AS.127.2014:24
sp. zn. 4 As 127/2014 - 24
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar
Nygrínové a soudců JUDr. Jiřího Pally a Mgr. Aleše Roztočila v právní věci žalobce:
Ing. et Ing. J. M., zast. Mgr. Janem Úlehlou, advokátem, se sídlem Krajinská 224/37, České
Budějovice, proti žalovanému: Krajský úřad Jihočeského kraje, se sídlem U Zimního stadionu
1952/2, České Budějovice, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 2. 2013, č. j. KUJCK
9177/2013/ODSH, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu
v Českých Budějovicích ze dne 26. 5. 2014, č. j. 10 A 33/2013 – 75, o návrhu žalobce na přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti,
takto:
Kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne
26. 5. 2014, č. j. 10A 33/2013 – 75, se p ř i z n á v á odkladný účinek.
Odůvodnění:
[1] Rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 26. 5. 2014,
č. j. 10 A 33/2013 – 75, byla zamítnuta žaloba žalobce proti rozhodnutí žalovaného ze dne
27. 2. 2013, č. j. KUJCK 9177/2013/ODSH, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce proti
rozhodnutí Městského úřadu Tábor ze dne 27. 6. 2012, č. j. METAB 30247/2012/ODSA/Val,
kterým byly zamítnuty námitky žalobce a potvrzen záznam 12 bodů v bodovém hodnocení řidiče
ke dni 21. 3. 2012.
[2] Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) kasační stížnost ze dne
16. 6. 2014, v níž požádal o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Tento návrh
stěžovatel odůvodnil tak, že musí odevzdat svůj řidičský průkaz v důsledku dosažení celkového
počtu 12-ti bodů zaznamenaných v registru řidičů, v důsledku čehož pozbude oprávnění řídit
motorová vozidla. Poukazoval však na to, že bydlí na samotě, přičemž každodenní dojíždění do
jeho zaměstnání není možné prostřednictvím veřejné dopravy. Nadto pro výkon svého povolání
potřebuje řídit motorové vozidlo. V neposlední řadě potřebuje možnost řídit s ohledem na to,
že jeho dcera je dlouhodobě nemocná, přičemž při náhlých změnách jejího zdravotního stavu
je nutný urychlený odvoz k lékaři.
[3] Žalovaný se k návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nevyjádřil.
[4] Podle ustanovení §107 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „s. ř. s.“), kasační stížnost nemá odkladný účinek; Nejvyšší správní soud jej
však může na návrh stěžovatele přiznat. Ustanovení §73 odst. 2 až 5 se užije přiměřeně. Podle
ustanovení §73 odst. 2 s. ř. s. je k přiznání odkladného účinku kasační stížnosti třeba, aby výkon
nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká
přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu
s důležitým veřejným zájmem.
[5] Z citovaných ustanovení vyplývá, že kasační stížnost ze zákona nemá odkladný účinek,
Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele a po vyjádření žalovaného usnesením
přiznat, jestliže by výkon nebo jiné právní následky napadeného rozsudku krajského soudu
znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může
vzniknout jiným osobám, a jestliže to není v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Odkladný
účinek má charakter institutu mimořádného, vyhrazeného pro ojedinělé případy; je koncipován
jako dočasná procesní ochrana stěžovatele jako účastníka řízení před okamžitým výkonem pro
něj nepříznivého soudního rozhodnutí; přiznáním odkladného účinku je prolamována právní
moc rozsudku krajského soudu. Stěžovatel, který přiznání odkladného účinku navrhuje, přitom
má povinnost tvrzení a povinnost důkazní, a je tedy na něm, aby konkretizoval a doložil
(prokázal), jakou konkrétní újmu by pro něj výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí
znamenaly.
[6] Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v nyní projednávané věci jsou naplněny
zákonné podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Předmětem řízení
je přezkum rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 26. 5. 2014,
č. j. 10 A 33/2013 – 75, kterým přezkoumával rozhodnutí žalovaného ve věci záznamu bodů
v bodovém hodnocení řidiče. Vzhledem k povaze rozhodnutí a dalším okolnostem věci je třeba
konstatovat, že výkon, popř. jiné právní následky napadeného rozsudku, tedy povinnost zdržet
se řízení motorového vozidla, a to bez ohledu na to, že byla ve věci podána kasační stížnost,
by pro stěžovatele znamenal závažnou újmu v podobě znemožnění využít motorové vozidlo,
a to zejm. za situace, kdy nepříznivý zdravotní stav stěžovatelovy dcery může vyžadovat
lékařskou péči, která nemusí být jinak než prostřednictvím jejího odvezení k lékaři motorovým
vozidlem možná. Stěžovatel je přitom přesvědčen, že rozhodnutí žalovaného je nezákonné.
[7] Výrazný zásah do práv stěžovatele, který by byl způsoben výkonem či jinými právními
následky napadeného rozsudku krajského soudu, by podle názoru Nejvyššího správního soudu
znamenal nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným
osobám. Nejvyšší správní soud proto konstatuje, že i co do možného následného zásahu
do právní sféry jiných osob a s tím spojené újmy, se jeví jako celkově příznivější řešení, kdy bude
po dobu řízení před Nejvyšším správním soudem, tedy do vydání meritorního rozhodnutí
o kasační stížnosti, pozastaven výkon či jiné právní účinky napadeného rozsudku,
resp. napadeného rozhodnutí žalovaného.
[8] Nejvyšší správní soud uzavírá, že přiznání odkladného účinku kasační stížnosti rovněž
není v rozporu s důležitým veřejným zájmem, přičemž v návaznosti na výše uvedené lze mít spíše
za to, že ve veřejném zájmu je právě naopak přiznání odkladného účinku kasační stížnosti a s tím
spojená ochrana právní jistoty účastníků řízení až do pravomocného meritorního rozhodnutí
Nejvyššího správního soudu o kasační stížnosti.
[9] Nejvyšší správní soud dodává, že z rozhodnutí o přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti nelze v žádném případě dovozovat jakékoli závěry ohledně toho, jak bude o kasační
stížnosti rozhodnuto ve věci samé. V této souvislosti lze poukázat na usnesení
Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 10. 2005, č. j. 8 As 26/2005 – 76, publikováno pod
č. 1072/2007 Sb. NSS, dostupné z: , v němž zdejší soud vyložil, že „rozhodnutí
o přiznání odkladného účinku žalobě a o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti jsou svou podstatou
rozhodnutími předběžné povahy a nelze v nich předjímat rozhodnutí o věci samé.“ Mimoto je třeba upozornit
na §73 odst. 5 s. ř. s., podle něhož „usnesení o přiznání odkladného účinku může soud i bez návrhu
usnesením zrušit, ukáže-li se v průběhu řízení, že pro přiznání odkladného účinku nebyly důvody, nebo že tyto
důvody v mezidobí odpadly.“
[10] Vzhledem k výše uvedeným důvodům Nejvyšší správní soud rozhodl podle §107
ve spojení s §73 odst. 2 s. ř. s. tak, že kasační stížnosti stěžovatele proti rozsudku krajského
soudu přiznal odkladný účinek. Podle §73 odst. 3 s. ř. s. „se přiznáním odkladného účinku pozastavují
do skončení řízení před soudem účinky napadeného rozhodnutí.“ Do skončení řízení před Nejvyšším
správním soudem se tak pozastavují veškeré účinky napadeného rozsudku Krajského soudu
v Českých Budějovicích.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 10. července 2014
JUDr. Dagmar Nygrínová
předsedkyně senátu