ECLI:CZ:NSS:2014:4.AS.139.2014:132
sp. zn. 4 As 139/2014 - 132
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar
Nygrínové a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína a Mgr. Aleše Roztočila v právní věci žalobce: J. J.,
zast. Mgr. Martinem Schwarzem, advokátem, se sídlem Mánesova 975/6, Bruntál, proti
žalovanému: Ministerstvo životního prostředí, se sídlem Vršovická 65, Praha 10, o žalobě proti
rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 8. 2011, č. j. 697/580/11, 44408/ENV, v řízení o kasační
stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18. 6. 2014, č. j. 7 A 291/2011
– 231, o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,
takto:
Kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18. 6. 2014,
č. j. 7A 291/2011 – 231, se p ř i z n á v á odkladný účinek.
Odůvodnění:
[1] Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 18. 6. 2014, č. j. 7 A 291/2011 – 231,
byla zamítnuta žaloba žalobce (dále jen „stěžovatel“) proti rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 8.
2011, č. j. 697/580/11, 44408/ENV, ve věci správního deliktu stěžovatele, kterého se měl
dopustit tím, že od října 2008 do března 2009 bez povolení orgánu ochrany přírody pokácel 231
ks dřevin.
[2] Proti tomuto rozsudku podal stěžovatel kasační stížnost ze dne 15. 7. 2014, v níž požádal
o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Tento návrh stěžovatel odůvodnil přípisem
ze dne 11. 8. 2014 tak, že vymáhání pokuty ve výši 500.000,- Kč je pro něj a jeho rodinu
likvidační s ohledem na jeho nemajetnost.
[3] Žalovaný se k návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nevyjádřil.
[4] Podle ustanovení §107 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „s. ř. s.“), kasační stížnost nemá odkladný účinek; Nejvyšší správní soud
jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Ustanovení §73 odst. 2 až 5 se užije přiměřeně.
Podle ustanovení §73 odst. 2 s. ř. s. je k přiznání odkladného účinku kasační stížnosti třeba,
aby výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro stěžovatele nepoměrně
větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže
to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[5] Z citovaných ustanovení vyplývá, že kasační stížnost ze zákona nemá odkladný účinek,
Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele a po vyjádření žalovaného usnesením
přiznat, jestliže by výkon nebo jiné právní následky napadeného rozsudku krajského soudu
znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může
vzniknout jiným osobám, a jestliže to není v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Odkladný
účinek má charakter institutu mimořádného, vyhrazeného pro ojedinělé případy; je koncipován
jako dočasná procesní ochrana stěžovatele jako účastníka řízení před okamžitým výkonem
pro něj nepříznivého soudního rozhodnutí; přiznáním odkladného účinku je prolamována právní
moc rozsudku krajského soudu. Stěžovatel, který přiznání odkladného účinku navrhuje, přitom
má povinnost tvrzení a povinnost důkazní, a je tedy na něm, aby konkretizoval a doložil
(prokázal), jakou konkrétní újmu by pro něj výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí
znamenaly.
[6] Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v nyní projednávané věci jsou naplněny
zákonné podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Předmětem řízení
je přezkum rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18. 6. 2014, č. j. 7 A 291/2011 – 231,
kterým přezkoumával rozhodnutí žalovaného ve věci správního deliktu stěžovatele, kterého
se měl dopustit tím, že od října 2008 do března 2009 bez povolení orgánu ochrany přírody
pokácel 231 ks dřevin, za což mu byla uložena pokuta ve výši 500.000,- Kč. Vzhledem k povaze
rozhodnutí a dalším okolnostem věci je třeba konstatovat, že výkon, popř. jiné právní následky
napadeného rozsudku, tedy povinnost zaplatit pokutu ve výši 500.000,- Kč, a to bez ohledu
na to, že byla ve věci podána kasační stížnost, by pro stěžovatele znamenal závažnou újmu
v podobě úhrady výše popsané pokuty s ohledem na jeho tíživou majetkovou situaci.
[7] Výrazný zásah do práv stěžovatele, který by byl způsoben výkonem či jinými právními
následky napadeného rozsudku krajského soudu, by podle názoru Nejvyššího správního soudu
znamenal nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout
jiným osobám. Nejvyšší správní soud proto konstatuje, že i co do možného následného zásahu
do právní sféry jiných osob a s tím spojené újmy, se jeví jako celkově příznivější řešení,
kdy bude po dobu řízení před Nejvyšším správním soudem, tedy do vydání meritorního
rozhodnutí o kasační stížnosti, pozastaven výkon či jiné právní účinky napadeného rozsudku,
resp. napadeného rozhodnutí žalovaného.
[8] Nejvyšší správní soud uzavírá, že přiznání odkladného účinku kasační stížnosti rovněž
není v rozporu s důležitým veřejným zájmem, přičemž v návaznosti na výše uvedené lze mít spíše
za to, že ve veřejném zájmu je právě naopak přiznání odkladného účinku kasační stížnosti a s tím
spojená ochrana právní jistoty účastníků řízení až do pravomocného meritorního rozhodnutí
Nejvyššího správního soudu o kasační stížnosti.
[9] Nejvyšší správní soud dodává, že z rozhodnutí o přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti nelze v žádném případě dovozovat jakékoli závěry ohledně toho, jak bude o kasační
stížnosti rozhodnuto ve věci samé. V této souvislosti lze poukázat na usnesení
Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 10. 2005, č. j. 8 As 26/2005 – 76, publikováno
pod č. 1072/2007 Sb. NSS, dostupné z: , v němž zdejší soud vyložil,
že „rozhodnutí o přiznání odkladného účinku žalobě a o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti
jsou svou podstatou rozhodnutími předběžné povahy a nelze v nich předjímat rozhodnutí o věci samé.“ Mimoto
je třeba upozornit na §73 odst. 5 s. ř. s., podle něhož „usnesení o přiznání odkladného účinku
může soud i bez návrhu usnesením zrušit, ukáže-li se v průběhu řízení, že pro přiznání odkladného účinku
nebyly důvody, nebo že tyto důvody v mezidobí odpadly.“
[10] Vzhledem k výše uvedeným důvodům Nejvyšší správní soud rozhodl podle §107
ve spojení s §73 odst. 2 s. ř. s. tak, že kasační stížnosti stěžovatele proti rozsudku městského
soudu přiznal odkladný účinek. Podle §73 odst. 3 s. ř. s. „se přiznáním odkladného účinku pozastavují
do skončení řízení před soudem účinky napadeného rozhodnutí.“ Do skončení řízení před Nejvyšším
správním soudem se tak pozastavují veškeré účinky napadeného rozsudku Městského soudu
v Praze.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 18. srpna 2014
JUDr. Dagmar Nygrínová
předsedkyně senátu