ECLI:CZ:NSS:2014:4.AS.172.2013:27
sp. zn. 4 As 172/2013 - 27
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pally a soudců
Mgr. Aleše Roztočila a JUDr. Dagmar Nygrínové v právní věci žalobce: V. U., proti žalovanému:
Úřad průmyslového vlastnictví, se sídlem Antonína Čermáka 1057/2a, Praha 6, v řízení o
kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. 11. 2013, č. j. 8 A
281/2010 – 40,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti
III. Žalobci se vrací zaplacený soudní poplatek ve výši 5.000 Kč, který mu bude
vyplacen z účtu Nejvyššího správního soudu do 60 dnů od právní moci tohoto
rozhodnutí.
Odůvodnění:
[1] Rozhodnutím předsedy Úřadu průmyslového vlastnictví ze dne 25. 5. 2010, č. j. PV 2005-
636/71829/2009/ÚPV („napadené rozhodnutí žalovaného“), byl zamítnut rozklad žalobce
a potvrzeno rozhodnutí Úřadu průmyslového vlastnictví ze dne 11. 12. 2009, jímž byla zamítnuta
přihláška vynálezu zn. sp. PV 2005-636 o názvu „Rybářská trojnožka“, a to s odůvodněním,
podle něhož přihláška patentu obsahuje řešení, které není dle §3 odst. 1 zákona č. 527/1990 Sb.,
o vynálezech a zlepšovacích návrzích, patentovatelné, když nesplňuje podmínku novosti podle
§5 odst. 1 tohoto zákona.
[2] Proti napadenému rozhodnutí žalovaného podal žalobce dne 16. 12. 2010 žalobu
k Městskému soudu v Praze, kterou označil jako rozšíření své žaloby ze dne 30. 12. 2009,
projednávané Obvodním soudem pro Prahu 6 pod sp. zn. 14 C 543/2009, kterou žalobce napadl
rozhodnutí Úřadu průmyslového vlastnictví ze dne 11. 12. 2009. Obvodní soud pro Prahu 6
usnesením ze dne 24. 11. 2010, č. j. 14 C 543/2009 – 14, řízení zastavil a poučil žalobce
o možnosti podat proti napadenému rozhodnutí žalovaného žalobu ve správním soudnictví,
a to do jednoho měsíce po právní moci tohoto usnesení.
[3] Městský soud v Praze usnesením ze dne 13. 11. 2013, č. j. 8 A 281/2010 – 40, podanou
žalobu odmítl, když dospěl k závěru, že žaloba původně podaná dne 30. 12. 2009 u Obvodního
soudu pro Prahu 6 byla podána předčasně, neboť napadené rozhodnutí žalovaného bylo vydáno
až 25. 5. 2010.
[4] Proti tomuto usnesení městského soudu brojil žalobce (dále též „stěžovatel“) kasační
stížností podanou Nejvyššímu správnímu soudu dne 30. 12. 2013. Jelikož současně s jejím
podáním nezaplatil stanovený soudní poplatek ve výši 5.000 Kč, ani nedoložil, že je zastoupen
advokátem či sám má vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů
vyžadováno pro výkon advokacie, vyzval jej Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 7. 1. 2014,
č. j. 4 As 172/2013 – 10, jednak k zaplacení soudního poplatku a jednak k předložení plné moci
udělené advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti, nebo k prokázání požadovaného
vzdělání. Současně s tím soud stěžovatele poučil o následcích, které by nevyhovění těmto výzvám
pro stěžovatele mělo.
[5] Dne 22. 1. 2014 bylo Nejvyššímu správnímu soudu doručeno podání stěžovatele,
k němuž byla připojena listina s vylepenými kolkovými známkami v celkové hodnotě 5.000 Kč,
jimiž stěžovatel zaplatil stanovený soudní poplatek za řízení o kasační stížnosti. V tomto podání
stěžovatel současně navrhl, aby mu soud ustanovil zástupcem pro řízení o kasační stížnosti
advokáta a svou žádost doplnil o vyplněný formulář „Potvrzení o osobních, majetkových
a výdělkových poměrech“. V něm uvedl, že je rozvedený starobní důchodce, jeho starobní
důchod činí 12.248 Kč měsíčně, vlastní kolnu se zahradou a garsonku, na osobním bankovním
účtu má úspory ve výši 55.700 Kč. Stěžovatel také sdělil, že je léčen pro kardiovaskulární
onemocnění.
[6] Po přezkoumání tohoto návrhu dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že v případě
stěžovatele nejsou splněny zákonné podmínky pro ustanovení zástupce pro řízení o kasační
stížnosti, a proto návrh stěžovatele zamítl usnesením ze dne 6. 2. 2014, č. j. 4 As 172/2013 – 24,
kterým dále stěžovatele vyzval, aby ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení tohoto usnesení předložil
plnou moc udělenou advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti, nebo ve stejné lhůtě
prokázal, že má vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno
pro výkon advokacie. Zároveň stěžovatele poučil, že nebude-li soudu ve stanovené lhůtě
předložena plná moc nebo doklad o vzdělání, Nejvyšší správní soud kasační stížnost odmítne
podle §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s.
[7] Z doručenky založené ve spise Nejvyšší správní soud zjistil, že uvedené usnesení zdejšího
soudu ze dne 6. 2. 2014, č. j. 4 As 172/2013 – 24, bylo stěžovateli doručeno dne 14. 2. 2014, kdy
si jej osobně převzal. Lhůta 15 dnů k doložení vysokoškolského právnického vzdělání stěžovatele
nebo předložení plné moci udělené advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti tak
počala běžet v sobotu dne 15. 2. 2014 (§40 odst. 1 s. ř. s.) a skončila v pondělí dne 3. 3. 2014
(poslední den lhůty připadl na sobotu 1. 3. 2014 a proto je podle §40 odst. 3 s. ř. s. poslední den
lhůty nejblíže následující pracovní den). Stěžovatel však na výzvu Nejvyššího správního soudu
k odstranění vady kasační stížnosti ve stanovené lhůtě, ani později, nereagoval.
[8] S ohledem na shora uvedené skutečnosti tak Nejvyšší správní soud dospěl k závěru,
že stěžovatel nesplnil povinnost předepsanou ustanovením §105 odst. 2 s. ř. s. Stěžovatel totiž
na výzvu soudu nedoložil, že sám má vysokoškolské právnické vzdělání, ani nepředložil plnou
moc udělenou advokátovi pro zastupování v tomto řízení, přestože byl soudem řádně poučen
o možnosti odmítnutí kasační stížnosti.
[9] Podle konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu, pokud stěžovatel není v řízení
o kasační stížnosti zastoupen advokátem (§105 odst. 2 s. ř. s.) a tato vada nebyla k výzvě soudu odstraněna,
nelze v řízení pokračovat a soud kasační stížnost odmítne (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu
ze dne 12. 11. 2003, č. j. 3 Afs 9/2003 – 19, k dispozici na www.nssoud.cz).
[10] Nedostatek zastoupení stěžovatele brání věcnému vyřízení kasační stížnosti.
Jedná se o nedostatek podmínek řízení, který přes výzvu soudu nebyl odstraněn, proto Nejvyšší
správní soud kasační stížnost stěžovatele podle §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. ve spojení
s ustanovením §120 téhož zákona odmítl.
[11] Za této procesní situace se již Nejvyšší správní soud důvodností kasační stížnosti
nezabýval.
[12] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud za použití
ustanovení §60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s ustanovením §120 téhož zákona tak, že žádný
z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť kasační stížnost byla odmítnuta.
[13] Podle §10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších
předpisů, soud vrátí z účtu soudu i zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení
řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti, snížený o 20 %, nejméně však o 1 000 Kč, bylo-li řízení
zastaveno před prvním jednáním. Obdobně vrátí soud poplatníkovi přeplatek na poplatku (odpovídající část
poplatku) vzniklý podle §6a odst. 3, bylo-li řízení zastaveno jen zčásti. Byl-li návrh na zahájení řízení před
prvním jednáním odmítnut, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek.
[14] Vzhledem k tomu, že kasační stížnost byla odmítnuta před prvním jednáním, Nejvyšší
správní soud rozhodl, že se stěžovateli vrací zaplacený soudní poplatek ve výši 5.000 Kč. Nyní
bude na stěžovateli, aby Nejvyššímu správnímu soudu sdělil číslo účtu, na který má být soudní
poplatek vrácen.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 11. března 2014
JUDr. Jiří Palla
předseda senátu