ECLI:CZ:NSS:2014:4.AS.60.2014:23
sp. zn. 4 As 60/2014 - 23
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar
Nygrínové a soudců JUDr. Jiřího Pally a Mgr. Aleše Roztočila v právní věci žalobce: V. R., zast.
JUDr. Pavlem Jelínkem, Ph.D., advokátem, se sídlem Dražkovice 181, Pardubice, proti
žalovanému: Krajský úřad Pardubického kraje, se sídlem Komenského nám. 125, Pardubice, o
žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 10. 2013, č. j. KrÚ-
64019/143/2013/OMSŘI/Sou, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského
soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 24. 2. 2014, č. j. 52 A 81/2013 – 71, o
návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,
takto:
Kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka
v Pardubicích ze dne 24. 2. 2014, č. j. 52 A 81/2013 – 71, se p ř i z n á v á odkladný účinek.
Odůvodnění:
[1] Rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne
24. 2. 2014, č. j. 52 A 81/2013 – 71, byla zamítnuta žaloba žalobce proti rozhodnutí žalovaného
ze dne 23. 10. 2013, č. j. KrÚ-64019/143/2013/OMSŘI/Sou, kterým bylo zamítnuto
odvolání žalobce proti rozhodnutí orgánu prvního stupně, jímž bylo žalobci uloženo odstranění
stavby: „předzahrádka u provozovny KRA-KRA na nám. Republiky, Pardubice“, na pozemku
parc. č. X v kat. území Pardubice“ (dále jen „stavba“).
[2] Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) kasační stížnost ze dne
20. 3. 2014, v níž požádal o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Tento návrh stěžovatel
odůvodnil tak, že vzhledem k povinnosti odstranit stavbu a uhradit s tím související náklady
a s ohledem na počátek „hlavní sezóny“ restauračních předzahrádek by nutností jejího odstranění
došlo ke vzniku značné škody spočívající v ušlém zisku z úbytku hostů.
[3] Žalovaný se k návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nevyjádřil.
[4] Podle ustanovení §107 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „s. ř. s.“), kasační stížnost nemá odkladný účinek; Nejvyšší správní soud
jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Ustanovení §73 odst. 2 až 5 se užije přiměřeně. Podle
ustanovení §73 odst. 2 s. ř. s. je k přiznání odkladného účinku kasační stížnosti třeba, aby výkon
nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká
přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu
s důležitým veřejným zájmem.
[5] Z citovaných ustanovení vyplývá, že kasační stížnost ze zákona nemá odkladný účinek,
Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele a po vyjádření žalovaného usnesením
přiznat, jestliže by výkon nebo jiné právní následky napadeného rozsudku krajského soudu
znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může
vzniknout jiným osobám, a jestliže to není v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Odkladný
účinek má charakter institutu mimořádného, vyhrazeného pro ojedinělé případy; je koncipován
jako dočasná procesní ochrana stěžovatele jako účastníka řízení před okamžitým výkonem
pro něj nepříznivého soudního rozhodnutí; přiznáním odkladného účinku je prolamována právní
moc rozsudku krajského soudu. Stěžovatel, který přiznání odkladného účinku navrhuje, přitom
má povinnost tvrzení a povinnost důkazní, a je tedy na něm, aby konkretizoval a doložil
(prokázal), jakou konkrétní újmu by pro něj výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí
znamenaly.
[6] Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v nyní projednávané věci jsou naplněny
zákonné podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Předmětem řízení
je přezkum rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích, kterým
přezkoumával rozhodnutí žalovaného o odstranění stavby. Vzhledem k povaze rozhodnutí
a dalším okolnostem věci je třeba konstatovat, že výkon, popř. jiné právní následky napadeného
rozsudku, tedy povinnost odstranit stavbu, a to bez ohledu na to, že byla ve věci podána kasační
stížnost, by pro stěžovatele znamenalo závažnou újmu v podobě odstranění stavby. Stěžovatel
je přitom přesvědčen, že rozhodnutí žalovaného o odstranění stavby je nezákonné.
[7] Závažnost újmy je třeba hodnotit i s ohledem na to, že pro případ odstranění stavby
v souladu s rozhodnutím žalovaného a následného zrušení napadeného rozsudku Nejvyšším
správním soudem by v případě opačného rozhodnutí krajského soudu již nebylo možno zhojit
následek spočívající ve faktickém odstranění stavby.
[8] Výrazný zásah do práv stěžovatele, který by byl způsoben výkonem či jinými právními
následky napadeného rozsudku krajského soudu, by podle názoru Nejvyššího správního soudu
znamenal nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným
osobám. Nejvyšší správní soud proto konstatuje, že i co do možného následného zásahu
do právní sféry jiných osob a s tím spojené újmy, se jeví jako celkově příznivější řešení,
kdy bude po dobu řízení před Nejvyšším správním soudem, tedy do vydání meritorního
rozhodnutí o kasační stížnosti, pozastaven výkon či jiné právní účinky napadeného rozsudku,
resp. napadeného rozhodnutí žalovaného.
[9] Nejvyšší správní soud uzavírá, že přiznání odkladného účinku kasační stížnosti rovněž
není v rozporu s důležitým veřejným zájmem, přičemž v návaznosti na výše uvedené lze mít spíše
za to, že ve veřejném zájmu je právě naopak přiznání odkladného účinku kasační stížnosti a s tím
spojená ochrana právní jistoty účastníků řízení až do pravomocného meritorního rozhodnutí
Nejvyššího správního soudu o kasační stížnosti.
[10] Nejvyšší správní soud dodává, že z rozhodnutí o přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti nelze v žádném případě dovozovat jakékoli závěry ohledně toho, jak bude o kasační
stížnosti rozhodnuto ve věci samé. V této souvislosti lze poukázat na usnesení
Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 10. 2005, č. j. 8 As 26/2005 – 76, publikováno pod
č. 1072/2007 Sb. NSS, dostupné z: , v němž zdejší soud vyložil, že „rozhodnutí
o přiznání odkladného účinku žalobě a o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti jsou svou podstatou
rozhodnutími předběžné povahy a nelze v nich předjímat rozhodnutí o věci samé.“ Mimoto je třeba upozornit
na §73 odst. 5 s. ř. s., podle něhož „usnesení o přiznání odkladného účinku může soud i bez návrhu
usnesením zrušit, ukáže-li se v průběhu řízení, že pro přiznání odkladného účinku nebyly důvody, nebo že tyto
důvody v mezidobí odpadly.“
[11] Vzhledem k výše uvedeným důvodům Nejvyšší správní soud rozhodl podle §107
ve spojení s §73 odst. 2 s. ř. s. t ak, že kasační stížnosti stěžovatele proti rozsudku krajského
soudu přiznal odkladný účinek. Podle §73 odst. 3 s. ř. s. „se přiznáním odkladného účinku pozastavují
do skončení řízení před soudem účinky napadeného rozhodnutí.“ Do skončení řízení před Nejvyšším
správním soudem se tak pozastavují veškeré účinky napadeného rozsudku Krajského soudu
v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 23. dubna 2014
JUDr. Dagmar Nygrínová
předsedkyně senátu