ECLI:CZ:NSS:2014:4.AS.61.2014:40
sp. zn. 4 As 61/2014 - 40
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pally a soudců
JUDr. Dagmar Nygrínové a Mgr. Aleše Roztočila v právní věci žalobkyně: J. K., zast. JUDr.
Jitkou Mothejzíkovou, advokátkou, se sídlem Rohová 613/12, Praha 6, proti žalovanému:
Krajský úřad Královéhradeckého kraje, se sídlem Pivovarské náměstí 1245, Hradec Králové,
za účasti osob zúčastněných na řízení: I) Ing. V. K., II) Statutární město Hradec Králové, se
sídlem Československé armády 408/51, Hradec Králové, III) JUDr. B. K., IV) JUDr. D. K., V)
Mgr. D. H., v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Hradci
Králové ze dne 21. 1. 2014, č. j. 30 A 86/2012 - 131,
takto:
I. Návrh žalobkyně na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti proti rozsudku
Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 21. 1. 2014, č. j. 30 A 86/2012 - 131,
se zamítá .
II. Soud u k l á d á žalobkyni, aby ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto usnesení zaplatila
soudní poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, který
podle položky č. 20 Sazebníku soudních poplatků (příloha zákona č. 549/1991 Sb.,
o soudních poplatcích) činí 1.000 Kč.
Odůvodnění:
Rozhodnutím ze dne 1. 3. 2012, č. j. MMHK/194366/2011, Magistrát města Hradec
Králové na základě žádosti Mgr. D. H. (dříve K.) rozhodl o umístění stavby „Rodinný dům,
zpevněné plochy, přípojka elektro, kanalizační přípojka, vodovodní přípojka, plynovodní
přípojka, dešťová kanalizace, akumulační jímka“ na pozemcích parc. č. X, X, X v katastrálním
území R. Současně stanovil podmínky pro umístění stavby a projektovou přípravu stavby a
rozhodl o námitkách žalobkyně.
Rozhodnutím ze dne 20. 6. 2012, č. j. 6718/UP/2012/Kd, žalovaný zamítl odvolání
žalobkyně a potvrdil rozhodnutí o umístění stavby. Současně zamítl jako nepřípustné odvolání
Ing. V. K.
Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 21. 1. 2014, č. j. 30 A 86/2012 - 131,
žalobu proti tomuto rozhodnutí jako nedůvodnou zamítl.
V kasační stížnosti směřující proti tomuto rozsudku žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“)
mimo jiné navrhla, aby Nejvyšší správní soud přiznal kasační stížnosti odkladný účinek. Tento
návrh odůvodnila hrozbou pokračování správních řízení, jejichž předmětem bude stavební
povolení pro rodinný dům včetně inženýrských sítí a oplocení. Konstatovala, že v navazujících
správních řízeních bude mít postavení účastníka, nicméně samotná skutečnost, že by taková
řízení mohla probíhat a vést k vydání rozhodnutí, by pro stěžovatelku znamenala závažnou újmu
včetně nemožnosti užívat jako přístupovou komunikaci k jejím pozemkům pozemek parc. č. X v
katastrálním území R. V důsledku navazujících řízení by hrozil vznik škod spočívajících v
nutnosti případných úprav projektové dokumentace k rodinnému domu stěžovatelky a v nutnosti
podat žádost o změnu stavby tohoto rodinného domu před dokončením, což by stěžovatelku
uvrhlo do značné právní nejistoty.
Podle §107 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „s. ř. s.“), „[k]asační stížnost nemá odkladný účinek; Nejvyšší správní soud jej však může
na návrh stěžovatele přiznat. Ustanovení §73 odst. 2 až 5 se užije přiměřeně.“ Podle §73 odst. 2 s. ř. s.
„[s]oud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon
nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním
odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.“
Nejvyšší správní soud především zdůrazňuje, že přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti, jež je mimořádným opravným prostředkem směřujícím proti pravomocnému soudnímu
rozhodnutí, přichází v úvahu pouze ve výjimečných situacích, v nichž by, s ohledem na poměry
konkrétního stěžovatele, mohl výkon či případné jiné právní následky rozhodnutí vést k velmi
závažným až nevratným následkům.
Taková situace v projednávané věci nenastala. Sama stěžovatelka totiž nespatřuje hrozící
újmu přímo ve výkonu či právních následcích napadeného rozsudku krajského soudu nebo
rozhodnutí žalovaného, nýbrž možný vznik újmy spojuje teprve s potenciálním navazujícím
řízením o vydání stavebního povolení. V tomto řízení - jak ostatně stěžovatelka správně
poznamenala v kasační stížnosti - bude mít stěžovatelka postavení účastníka řízení
a z něj plynoucí práva. Samotné vedení řízení o vydání stavebního povolení tedy nemůže
pro stěžovatelku představovat újmu, která by zakládala důvod pro přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti.
Napadený rozsudek krajského soudu, ani rozhodnutí žalovaného stěžovatelku nikterak
neovlivňují v možnosti užívat pozemek parc. č. X v katastrálním území R. jako přístupovou
komunikaci vedoucí k jejím pozemkům. Ani tato skutečnost proto nemůže pro stěžovatelku
znamenat újmu ve smyslu ustanovení §107 odst. 1 ve spojení s §73 odst. 2 s. ř. s.
Tvrzenou hrozící majetkovou škodu spočívající v nutnosti úprav projektové dokumentace
k rodinnému domu stěžovatelky a v nutnosti podat žádost o změnu stavby před dokončením
stěžovatelka rovněž nespojuje s rozhodnutím o umístění stavby, které je předmětem soudního
přezkumu v této věci, ale teprve s navazujícími řízeními a rozhodnutími, jež v nich mohou
(nemusí) být vydána. V těchto řízeních bude stěžovatelka oprávněna uplatňovat práva účastníka
řízení a případná rozhodnutí, budou-li vydána, může poté stěžovatelka napadnout opravnými
prostředky ve správním řízení, resp. podat proti nim žalobu ve správním soudnictví včetně
návrhu na přiznání odkladného účinku.
Nejvyšší správní soud uzavírá, že stěžovatelka netvrdila a neprokázala, že by výkon či jiné
právní následky napadeného rozhodnutí pro ni mohly znamenat újmu, která je nezbytným
předpokladem pro přiznání odkladného účinku. V případě stěžovatelky tak nejsou splněny
podmínky obsažené v §107 odst. 1 ve spojení s §73 odst. 2 s. ř. s., a proto Nejvyšší správní soud
návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti zamítl. Tímto rozhodnutím Nejvyšší
správní soud nikterak nepředjímá budoucí rozhodnutí o věci samé.
V souladu s §4 odst. 1 písm. a) zákona o soudních poplatcích je s podáním návrhu
na zahájení řízení (zde návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti) spojen vznik
poplatkové povinnosti. Podle položky č. 20 Sazebníku soudních poplatků je návrh na přiznání
odkladného účinku ve správním soudnictví zpoplatněn částkou 1.000 Kč.
Tento soudní poplatek nebyl s podáním návrhu na přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti zaplacen, a proto soud stěžovatelce uložil, aby poplatek ve stanovené výši zaplatila
[§4 odst. 1 písm. h) a §7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích] a určil jí k tomu přiměřenou
lhůtu.
Soudní poplatek lze zaplatit jedním z těchto způsobů:
? vylepením kolků na vyznačené místo na tiskopisu připojenému k tomuto usnesení;
vylepte vždy oba díly kolkové známky, tiskopis podepište a vraťte soudu, kolkové
známky neznehodnocujte;
? bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 3703-46127621/0710, vedený u České
národní banky, pobočka Brno. Závazný variabilní symbol pro identifikaci platby
je: 1040406114.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
Nesplní-li žalobkyně dobrovolně povinnost uloženou tímto rozhodnutím,
bude zaplacení soudního poplatku vymáháno podle §13 odst. 2 zákona
o soudních poplatcích.
V Brně dne 17. dubna 2014
JUDr. Jiří Palla
předseda senátu
Nejvyšší správní soud
Moravské náměstí 611/6
657 40 Brno
Vyhovuji výzvě a zasílám v kolkových známkách určený soudní poplatek.
Datum: ................................ podpis .................................................
Místo pro nalepení kolkových známek: