ECLI:CZ:NSS:2014:4.AS.77.2014:28
sp. zn. 4 As 77/2014 - 28
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pally
a soudců Mgr. Aleše Roztočila a Mgr. Radovana Havelce v právní věci žalobkyně: J. S., zast.
JUDr. Josefem Cholastou, advokátem, se sídlem Hlavní náměstí 46/14, Krnov, proti
žalovanému: Krajský úřad Moravskoslezského kraje, se sídlem 28. října 117, Ostrava, v řízení
o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. 3. 2014, č. j.
58 A 34/2011 - 34, o návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,
takto:
Kasační stížnosti se p ř i z n á v á odkladný účinek.
Odůvodnění:
Žalobkyně byla rozhodnutím Městského úřadu Krnov ze dne 23. 2. 2011,
č. j. Mukrn/201057785/SP/PR/Bu, uznána vinnou ze spáchání přestupku proti občanskému
soužití podle §11 odst. 1 písm. b) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, a byla jí uložena pokuta
ve výši 300 Kč a náhrada nákladů přestupkového řízení ve výši 1.000 Kč. Žalovaný zamítl
odvolání žalobkyně rozhodnutím ze dne 11. 4. 2011, č. j. MSK 49514/2011, a rozhodnutí
Městského úřadu Krnov potvrdil. Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 26. 3. 2014,
č. j. 58 A 34/2011 - 34, žalobu žalobkyně proti rozhodnutí žalovaného zamítl.
Nejvyšší správní soud obdržel ve shora označené věci dne 14. 4. 2014 kasační stížnost
spojenou s návrhem na přiznání odkladného účinku. Žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) návrh
na přiznání odkladného účinku odůvodnila tím, že právní následky rozhodnutí by pro
ni znamenaly nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout
třetím osobám. Žalobkyně nemá vlastní příjem, připravuje se na budoucí povolání a případnou
pokutu by museli uhradit její rodiče.
Žalovaný ve svém podání ze dne 2. 5. 2014 uvedl, že nemá proti přiznání odkladného
účinku žádných námitek. Správní orgán prvního stupně odložil podle ustanovení §83 odst. 1
zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích (dále jen „přestupkový zákon“), ve znění pozdějších
předpisů, výkon rozhodnutí na dobu řízení před soudem. Žalovaný se proto domnívá,
že by správní orgán prvního stupně z důvodu účelnosti a hospodárnosti vykonal rozhodnutí
stejně až po skončení řízení o kasační stížnosti.
Zákonem č. 303/2011 Sb. kterým se mění zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní
(dále jen „s. ř. s.“), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, došlo s účinností
od 1. 1. 2012 i ke změně úpravy podmínek pro přiznání odkladného účinku v §73 s. ř. s.
Na rozdíl od předchozí právní úpravy již není nutné prokazovat tzv. nenahraditelnou újmu
žalobce (resp. důvodnou obavu její hrozby), nýbrž stačí pouze poukázat na nepoměr mezi
následkem (slovy zákona „újmou“), který by vznikl žalobci nepřiznáním odkladného účinku
a případnou újmou, která by mohla vzniknout jiným osobám, pokud by k odložení účinků jinak
závazného rozhodnutí došlo. Přiznání odkladného účinku nesmí být současně v rozporu
s důležitým veřejným zájmem. Podmínky pro přiznání odkladného účinku tak byly citovanou
novelou s. ř. s. zmírněny.
Při rozhodování o odkladném účinku kasační stížnosti Nejvyšší správní soud zjišťuje
kumulativní splnění zákonných předpokladů vyplývajících z §73 odst. 2 ve spojení s §107 odst. 1
s. ř. s. Přiznáním odkladného účinku se pozastavují účinky napadeného správního rozhodnutí,
které z povahy věci pozastavit lze (tj. uložené právní povinnosti nelze vynucovat, přiznaná
oprávnění nelze uplatňovat, odejmutá oprávnění zůstávají zachována, atd.).
Podle §73 odst. 2 s. ř. s. „[s]oud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě
odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší
újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu
s důležitým veřejným zájmem“.
Důvody možného vzniku nepoměrně větší újmy stěžovatele oproti jiným osobám
jsou vždy individuální, závislé pouze na osobě a situaci stěžovatele. Povinnost tvrdit a prokázat
vznik újmy má proto stěžovatelka. Stěžovatelka musí konkretizovat, jakou újmu by pro
ni znamenal výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí, z jakých konkrétních okolností
to vyvozuje a uvést jejich intenzitu.
Pokud jde o splnění druhého zákonného předpokladu, tj. že přiznání odkladného účinku
není v rozporu s veřejným zájmem, soud vychází z povahy věci a z obsahu spisového materiálu
a dále i z vyjádření žalovaného, jehož úlohou je ze zákona hájit veřejný zájem.
Stěžovatelka odůvodnila návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti tvrzením,
že je nemajetná, nemá vlastní příjem a případnou pokutu by za ní museli uhradit její rodiče.
Nepřiznáním odkladného účinku kasační stížnosti by proto stěžovatelce v důsledku vymáhání
uložené pokuty mohla zjevně vzniknout újma. Naopak újma způsobená přiznáním odkladného
účinku kasační stížnosti jiným osobám zde z povahy věci nepřipadá v úvahu, protože žádné
konkrétní osoby nebudou přiznáním odkladného účinku dotčeny. Nejvyšší správní soud
nepovažuje újmu s ohledem na výši uložené pokuty za intenzívní. Protože jiným osobám
ale v tomto případě nemůže vzniknout přiznáním odkladného účinku újma žádná, může být
i vymáhání nízké pokuty v poměru k neexistující újmě jiných osob větší újmou. Lze proto
konstatovat, že první podmínka pro přiznání odkladného účinku je splněna. Vymáhání pokuty
po stěžovatelce by mohlo představovat pro ni nepoměrně větší újmu, než která by mohla
vzniknout jiným osobám, pokud by se výkon a jiné právní následky napadeného rozhodnutí
odložily.
Nejvyšší správní soud se dále zabýval otázkou, zda je splněna i druhá podmínka, tj. zda
by přiznání odkladného účinku nebylo v rozporu s důležitým veřejným zájmem, kterým v tomto
případě spočívá v udržování pokojného občanského soužití. Je ve veřejném zájmu, aby občané
nejednali protiprávně, dbali práv druhých a případné protiprávní činy byly rychle a spravedlivě
potrestány (srovnej §1 přestupkového zákona). Přiznání odkladného účinku však má za následek
pouze odsunutí výkonu předmětného rozhodnutí žalovaného na dobu do rozhodnutí Nejvyššího
správního soudu o kasační stížnosti. Při posuzování naplnění druhé zákonné podmínky vycházel
Nejvyšší správní soud rovněž z nízké závažnosti spáchaného přestupku a dále ze samotného
vyjádření žalovaného, který jako správní orgán zastupující veřejný zájem proti přiznání
odkladného účinku ničeho nenamítal. Přiznání odkladného účinku kasační stížnosti proto nebude
v rozporu ani s důležitým veřejným zájmem.
Protože obě zákonné podmínky pro přiznání odkladného účinku byly splněny, rozhodl
Nejvyšší správní soud tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení. Rozhodnutí o přiznání
odkladného účinku zároveň v žádném případě nepředjímá výsledek řízení o kasační stížnosti.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 14. května 2014
JUDr. Jiří Palla
předseda senátu