ECLI:CZ:NSS:2014:4.AZS.205.2014:17
sp. zn. 4 Azs 205/2014 - 17
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pally a soudců
JUDr. Dagmar Nygrínové a Mgr. Aleše Roztočila v právní věci žalobkyně: T. T. H. N., zast.
Mgr. Petrem Václavkem, advokátem, se sídlem Opletalova 1417/25, Praha 1, proti žalované:
Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké policie, se sídlem Olšanská 2, Praha 3,
v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne
19. 9. 2014, č. j. 32 A 2/2014 - 33,
takto:
Kasační stížnosti se p ř i z n á v á odkladný účinek.
Odůvodnění:
Rozhodnutím ze dne 11. 7. 2014, č. j. CPR-9211-2/ČJ-2014-930310-V238, žalovaná
na základě odvolání žalobkyně změnila rozhodnutí Policie České republiky, Krajského ředitelství
policie hlavního města Prahy ze dne 15. 5. 2014, č. j. KRPA-9862-37/ČJ-2014-000022, tak,
že výrok tohoto rozhodnutí nově zní: „Podle ustanovení §119 odst. 1 písm. c) bod 2 zákona
č. 326/1999 Sb. se paní T. T. H. N., nar. X, státní příslušnost Vietnamská socialistická republika, …
ukládá správní vyhoštění a stanovuje doba, po kterou nelze cizince umožnit vstup na území členských států
Evropské unie v délce trvání 6 (šest) měsíců.“ Ve zbytku žalovaná napadené rozhodnutí potvrdila.
Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 19. 9. 2014, č. j. 32 A 2/2014 - 33,
žalobu proti tomuto rozhodnutí jako nedůvodnou zamítl.
V kasační stížnosti směřující proti tomuto rozsudku žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“)
mimo jiné navrhla, aby byl kasační stížnosti přiznán odkladný účinek. Uvedla, že její zájem
na ochraně procesních práv významně převyšuje potenciální újmu, která by mohla vzniknout
jiným osobám. Své právo na spravedlivý proces považovala stěžovatelka za silnější než jakýkoliv
důležitý veřejný zájem. K tomu odkázala zejména na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu
ze dne 23. 1. 2013, č. j. 6 As 82/2012 - 37, a ze dne 18. 8. 2011, č. j. 5 As 73/2011 - 100.
Podle §107 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů
(dále jen „s. ř. s.“), nemá kasační stížnost odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však může
na návrh stěžovatele přiznat; přitom užije přiměřeně ustanovení §73 odst. 2 až 4 s. ř. s. Podle
§73 odst. 2 s. ř. s. lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky
rozhodnutí znamenaly pro žalobce (zde stěžovatelku) nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním
odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým
veřejným zájmem.
Nejvyšší správní soud shledal, že podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti jsou v daném případě naplněny. Nejvyšší správní soud souhlasí se stěžovatelkou, že pro
výkon jejího ústavního práva na spravedlivý proces může být nezbytné, aby stěžovatelka zůstala
na území České republiky do skončení řízení o její kasační stížnosti. Byť je stěžovatelka v tomto
řízení, jak požaduje soudní řád správní, zastoupena advokátem, nelze přehlédnout, že k právu
na spravedlivý proces náleží i právo účastníka vystupovat v tomto řízení osobně, být v kontaktu
se svým zástupcem, udělovat mu konkrétní pokyny pro výkon zastoupení, atd.
V projednávané věci tedy Nejvyšší správní soud zjistil příčinnou souvislost mezi právními
účinky žalobou napadeného rozhodnutí a možným vznikem nenahraditelné újmy na straně
stěžovatelky. Tyto závěry jsou přitom konzistentní se závěry uvedenými v usnesení Nejvyššího
správního soudu ze dne 18. 8. 2011, č. j. 5 As 73/2011 - 100, na které stěžovatelka odkazovala
v návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
Návrh na přiznání odkladného účinku posoudil Nejvyšší správní soud i z hlediska
zbývajících podmínek stanovených v §73 odst. 2 s. ř. s. Neshledal přitom, že by se přiznání
odkladného účinku v daném případě, tedy umožnění pobytu stěžovatelky na území České
republiky do doby rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o její kasační stížnosti, jakkoli dotklo
práv třetích osob, ani že by takové rozhodnutí bylo v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
Z uvedených důvodů Nejvyšší správní soud přiznal kasační stížnosti odkladný účinek
podle §73 odst. 2 až 4 s. ř. s. ve spojení s §107 s. ř. s. Vzhledem k tomu, že žaloba stěžovatelky
proti rozhodnutí žalované měla odkladný účinek ze zákona (srov. §172 odst. 3 zákona
č. 326/1999 Sb.), postačí v daném případě, že se přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti
pozastavují až do skončení řízení o kasační stížnosti právní účinky přezkoumávaného rozsudku
Krajského soudu v Hradci Králové, neboť tím se fakticky dočasně obnovuje odkladný účinek
žaloby proti rozhodnutí žalované ve věci správního vyhoštění stěžovatelky.
Přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti přitom Nejvyšší správní soud žádným
způsobem nepředjímá své rozhodnutí o věci samé.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 30. října 2014
JUDr. Jiří Palla
předseda senátu