ECLI:CZ:NSS:2014:5.ADS.106.2014:31
sp. zn. 5 Ads 106/2014 - 31
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jakuba Camrdy
a soudců Mgr. Ondřeje Mrákoty a JUDr. Lenky Matyášové v právní věci žalobkyně: E. Ž., proti
žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Praha 5, Křížová 25, v řízení o
žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 14. 2. 2014, č. j. 675 728 0332/47091 - VD,
takto:
Věc se p o s t u p u je Krajskému soudu v Brně.
Odůvodnění:
Žalobkyně se podáním doručeným dne 14. 4. 2014 Okresnímu soudu v Blansku (dále jen
„okresní soud“) domáhala přezkumu rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení, pracoviště
Brno, ze dne 14. 2. 2014, č. j. 675 728 0332/47091 – VD. Okresní soud v Blansku usnesením
ze dne 22. 5. 2014, č. j. 6 Nc 1015/2014 – 12, řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované podle
§104b odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů,
zastavil, neboť věc náleží do věcné příslušnosti soudů jednajících a rozhodujících ve správním
soudnictví.
Okresní soud ve svém usnesení žalobkyni současně poučil o možnosti podat žalobu proti
rozhodnutí správního orgánu ve správním soudnictví. Okresní soud odkázal na ust. §72 odst. 3
zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“),
dle kterého jestliže soud rozhodující v občanském soudním řízení zastavil řízení proto, že šlo
o věc, v níž měla být podána žaloba proti rozhodnutí správního orgánu, může ten, kdo takovou
žalobu v občanském soudním řízení podal, podat u věcně a místně příslušného soudu žalobu
ve správním soudnictví do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí o zastavení řízení.
V takovém případě platí, že žaloba byla podána dnem, kdy došla soudu rozhodujícímu
v občanském soudním řízení.
Dne 19. 6. 2014 bylo Nejvyššímu správnímu soudu doručeno podání žalobkyně datované
dnem 9. 6. 2014 označené jako „žaloba k posudku o invaliditě“.
Dle ustanovení §7 odst. 1 s. ř. s., nestanoví -li tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení
o správní žalobě věcně příslušný krajský soud. Dle ustanovení §7 odst. 4 s. ř. s., byl -li návrh
ve věci správního soudnictví podán u soudu, který není věcně příslušný k jeho vyřízení, postoupí
jej tento soud k vyřízení soudu věcně a místně příslušnému.
Dle ustanovení §7 odst. 3 s. ř. s. je ve věcech důchodového pojištění, úrazového pojištění
a dávek podle zvláštních předpisů vyplácených spolu s důchody a ve věcech zaměstnanosti,
ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, dávek státní so ciální podpory,
dávek pro osoby se zdravotním postižením, průkazu osoby se zdravotním postižením, příspěvku
na péči a dávek pomoci v hmotné nouzi k řízení příslušný krajský soud, v jehož obvodu
má navrhovatel bydliště nebo sídlo, popřípadě v jehož obvodu se zdržuje.
Vzhledem k tomu, že žalobkyně napadá rozhodnutí ve věci důchodového zabezpečení,
k řízení o této žalobě je ve smyslu ustanovení §7 odst. 3 s. ř. s. dána příslušnost krajského soudu,
v jehož obvodu má žalobkyně bydliště, tj. Krajského soudu v Brně.
Nejvyšší správní soud proto podle ustanovení §7 odst. 4 s. ř. s. postoupil věc k vyřízení
Krajskému soudu v Brně.
Současně zdejší soud považoval za vhodné poukázat na rozsudek Nejvyššího správního
soudu ze dne 15. 8. 2008, č. j. 8 As 2/2008 - 112, z něhož je zřejmý závěr, že byla -li žaloba (§65
s. ř. s.) podána v zákonné lhůtě u věcně nepříslušného Nejvyššího správního soudu, není její
včasnost ovlivněna tím, že ji tento soud postoupil věcně a místně příslušnému krajskému soudu
až po lhůtě k jejímu podání.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 26. června 2014
JUDr. Jakub Camrda
předseda senátu