ECLI:CZ:NSS:2014:5.AFS.95.2013:21
sp. zn. 5 Afs 95/2013 - 21
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Matyášové
a soudců Mgr. Ondřeje Mrákoty a JUDr. Jakuba Camrdy v právní věci žalobce: MACHALA a.s.,
se sídlem Praha – Nové Město, Hybernská 1271/32, IČ: 64790444, proti žalovanému: Odvolací
finanční ředitelství, se sídlem Brno, Masarykova 31, o kasační stížnosti stěžovatele MACHALA
GROUP SE, se sídlem Praha 1 – Nové Město, Hybernská 1271/32, IČ: 24133418, zastoupený
Mgr. Alexandrem Klimešem, advokátem se sídlem Mělník, Ve Vinicích 553/17, proti rozsudku
Městského soudu v Praze ze dne 16. 9. 2013, č. j. 11 Af 72/2011 - 50,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Stěžovateli se vrací soudní poplatek za kasační stížnost ve výši 5000 Kč,
který mu bude poukázán z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní moci
tohoto usnesení.
Odůvodnění:
[1] Rozhodnutím Finančního ředitelství pro hl. m. Prahu ze dne 14. 9. 2011, č. j. 11072/11-
1300-100924, bylo zamítnuto odvolání společnosti MACHALA a.s. proti rozhodnutí Finančního
úřadu pro Prahu 2 (dále jen „správce daně“) ze dne 16. 2. 2011, č. j. 67101/11/001514109667,
kterým správce daně rozhodl, že společnosti MACHALA a.s. nenáleží nárok na odpočet daně
z přidané hodnoty ve výši 67 336 Kč za zdaňovací období červenec 2007 podle ust. §72 a §73
zákona č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty, ve znění rozhodném pro dotčené zdaňovací
období (dále jen „zákon o DPH“).
[2] Z hlediska skutkového stavu věci žalovaný vycházel mj. ze sdělení Policie České republiky
ze dne 9. 4. 2009, z něhož vyplynulo, že dle zajištěných dokladů byla společnost MACHALA a.s.
součástí řetězce plátců, ve kterém společnost Property Praha s.r.o. obratem peníze získané
od společnosti MACHALA a.s. přeposílala společnosti Symbiosa Group, s.r.o., kde byly okamžitě
vybírány v hotovosti, přičemž její jednatel byl vzhledem ke svému těžkému dědičnému
nervovému onemocnění, kterým trpí od narození, pod trvalým dohledem. Ceny, za které byly
společností MACHALA a.s. poptávané spoty odvysílány, byly až dvacetinásobně nižší, než ty,
které jí byly fakturovány. Žalovaný je přesvědčen, že v souzené věci byla prokázána skutečnost,
že společnost MACHALA a.s. byla součástí řetězce transakcí, jehož účel nebyl ekonomické
povahy.
[3] Společnost MACHALA a.s. podala proti rozhodnutí žalovaného správní žalobu
k Městskému soudu v Praze (dále jen „městský soud“), který ji rozsudkem ze dne 16. 9. 2013,
č. j. 11 Af 72/2011 - 50, podle §78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního,
ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), zamítl. Městský soud konstatoval, že splnění
pouhých formálních náležitostí nepostačuje ke vzniku nároku na odpočet daně z přidané
hodnoty. Zjištění daňových orgánů o opakujících se obchodních transakcích mezi úzkým
okruhem subjektů, které spojuje například osoba statutárního zástupce, bylo dle názoru
městského soudu zcela oprávněně důvodem pochybností, které správci daně vznikly ohledně
údajů uvedených společností MACHALA a.s. v daňovém tvrzení.
[4] Rozsudek městského soudu napadl stěžovatel MACHALA GROUP SE kasační stížností
pro nesprávné posouzení právní otázky soudem [§103 odst. 1 písm. a) s. ř. s.] a porušení
zákona o správním řízení, pro které měl soud přezkoumávané rozhodnutí žalovaného zrušit
[§103 odst. 1 písm. b) s. ř. s.].
[5] Před případným posouzením důvodnosti kasační stížnosti se Nejvyšší správní soud
zabýval splněním podmínek řízení o kasační stížnosti. Shledal přitom, že kasační stížnost je třeba
odmítnout, neboť je podána osobou k tomu zjevně neoprávněnou.
[6] Z výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka
13854, plyne, že společnost MACHALA a.s. byla dne 7. 2. 2013 (tedy před vydáním napadeného
rozsudku městského soudu ze dne 16. 9. 2013) vymazána z obchodního rejstříku, právním
důvodem výmazu této společnosti bylo rozhodnutí o fúzi sloučením se společností MACHALA
GROUP SE.
[7] Podle §68 odst. 1 věta první zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „obchodní zákoník“), společnost zaniká ke dni výmazu
z obchodního rejstříku.
[8] Výmaz společnosti MACHALA a.s. z obchodního rejstříku má konstitutivní účinek v tom
smyslu, že tato společnost ke dni 7. 2. 2013 zanikla jako právnická osoba a možný subjekt
právních vztahů všeho druhu včetně vztahů procesních.
[9] Podle §64 s. ř. s. nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro řízení ve správním
soudnictví přiměřeně ustanovení prvé a třetí části občanského soudního řádu.
[10] Podle §103 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „o. s. ř.“), kdykoli za řízení přihlíží soud k tomu, zda jsou splněny podmínky,
za nichž lze jednat ve věci (podmínky řízení).
[11] Nedostatek některé z podmínek řízení má za následek, že soud nesmí vydat meritorní
rozhodnutí, proto je povinností soudu zabývat se z úřední povinnosti tím, zda ne ní dán
nedostatek podmínek řízení nejen na začátku řízení, ale i po celou dobu dalšího řízení. Mezi
podmínky řízení patří také podmínky na straně účastníka, tj. mimo jiné způsobilost být
účastníkem řízení (§33 odst. 2 s. ř. s.).
[12] Ztratil-li tedy původní žalobce MACHALA a.s. po zahájení řízení způsobilost
být účastníkem řízení, měl městský soud před vydáním meritorního rozhodnutí posoudit, zda
má řízení zastavit nebo přerušit, anebo zda v něm může pokračovat, a o tom, s kým bude v řízení
pokračováno, měl rozhodnout usnesením (§107 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s §64 s. ř. s.).
[13] Městský soud však zánik společnosti MACHALA a.s. zřejmě přehlédl (je korektní uvést,
že s ohledem na velmi podobné obchodní firmy a shodná sídla obou dotčených subjektů mohlo
ze strany městského soudu při nahlédnutí do obchodního rejstříku dojít k jejich záměně; ze strany
stěžovatele by bylo ostatně rovněž korektní, kdyby výše uvedenou fúzi a zánik původního
žalobce městskému soudu po jejím uskutečnění oznámil) a dne 16. 9. 2013 ve věci samé
bez dalšího vydal rozsudek, ačkoliv již tato společnost neexistovala a neměla tedy ani způsobilost
být účastníkem řízení. V důsledku toho pak ani napadený rozsudek městského soudu nemohl
nabýt právní moci, neboť byl městským soudem doručován zástupci již zaniklého žalobce
ARIADNA s.r.o. Není snad ani třeba dodávat, že v důsledku zániku původního žalobce
MACHALA a.s. zanikla i plná moc, kterou dříve udělil jmenovanému zástupci.
[14] Na výše uvedeném nemůže nic změnit ani skutečnost, že stěžovatel MACHALA
GROUP SE se podle obsahu kasační stížnosti zřejmě považuje za právního nástupce původního
žalobce MACHALA a. s., neboť dokud není o jeho procesním nástupnictví podle §107 odst. 1
o. s. ř. ve spojení s §64 s. ř. s. rozhodnuto, není účastníkem řízení.
[15] V této souvislosti Nejvyšší správní soud zdůrazňuje, že uvedený stav nemohl být
napraven v řízení před zdejším soudem, neboť rozsudek městského soudu byl vydán v době,
kdy původní žalobce MACHALA a.s. již zanikl a ztratil způsobilost být účastníkem řízení.
[16] Za dané procesní situace Nejvyšší správní soud konstatuje, že stěžovatel MACHALA
GROUP SE je osobou zjevně neoprávněnou k podání kasační stížnosti proti předmětnému
rozsudku městského soudu, neboť nebyl účastníkem řízení o žalobě, osobou zúčastněnou
na řízení (§102 s. ř. s.) a soudem dosud nebylo rozhodnuto ani o jeho případném procesním
nástupnictví.
[17] Podle §46 odst. 1 písm. c) s. ř. s., nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne
návrh, jestliže návrh byl podán osobou k tomu zjevně neoprávněnou. Nejvyšší správní soud tedy
kasační stížnost proti rozsudku městského soudu odmítl dle §46 odst. 1 písm. c) s. ř. s. ve spojení
s ust. §120 téhož zákona. Jen pro úplnost zbývá dodat, že kasační stížnost je ostatně také
předčasná, neboť napadený rozsudek městského soudu dosud nenabyl právní moci (§102 s. ř. s.).
[18] Kasační soud ve věci rozhodl v souladu s ustanovením §109 odst. 2 s. ř. s., podle něhož
rozhoduje Nejvyšší správní soud o kasační stížnosti zpravidla bez jednání.
[19] O náhradě nákladů řízení rozhodl zdejší soud v souladu s ustanovením §60 odst. 3 s. ř. s.
ve spojení s §120 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení,
bylo-li řízení zastaveno nebo návrh odmítnut.
[20] Závěrem zdejší soud dodává, že bude v dalším řízení na městském soudu, aby postupoval
dle §107 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s §64 s. ř. s. a v případě, že shledá, že původní žalobce,
který zanikl, má právního nástupce, aby rozhodl o tom, s kým bude dále v řízení na straně
žalobce pokračováno a přikročil k opětovnému doručení rozsudku ze dne 16. 9. 2013.
[21] O vrácení soudního poplatku za kasační stížnost zaplaceného stěžovatelem ve výši
5000 Kč zdejší soud rozhodl podle §10 odst. 3 ve spojení s §10a odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb.,
o soudních poplatcích.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 12. září 2014
JUDr. Lenka Matyášová
předsedkyně senátu