ECLI:CZ:NSS:2014:5.AS.108.2013:29
sp. zn. 5 As 108/2013 - 29
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Matyášové
a soudců Mgr. Ondřeje Mrákoty a JUDr. Jakuba Camrdy v právní věci žalobců: a) L. Š., b) J. Š.,
oba zastoupeni Mgr. Radimem Janouškem, advokátem se sídlem v Olomouci, Šantova 2, 779 00,
proti žalovanému: Krajský úřad Zlínského kraje, se sídlem ve Zlíně, Třída Tomáše Bati 21,
761 90, za účasti osob zúčastněných na řízení 1) M. J., 2) J . M., v řízení o kasační stížnosti
žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 26. 11. 2013, č. j. 29 A 77/2011 - 52,
takto:
Kasační stížnosti se p ř i z n á v á odkladný účinek.
Odůvodnění:
Shora uvedeným rozsudkem zamítl Krajský soud v Brně (dále jen „krajský soud“) žalobu
žalobců (dále jen „stěžovatelů“) proti rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 9. 2011, č. j. KUZL
65372/2011, sp. zn. KUSP 50625/2011 ÚP-Vy, kterým zamítl odvolání stěžovatelů a potvrdil
rozhodnutí Městského úřadu Vizovice ze dne 2. 5. 2011, č. j. MUVIZ 011009/2011.
Stěžovatelé podali dne 18. 12. 2013 proti uvedenému rozsudku krajského soudu kasační
stížnost. S podáním kasační stížnosti stěžovatelé spojili též návrh na přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti podle ustanovení §107 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). Stěžovatelé návrh odůvodnili stručně tak, že okamžité
odstranění stavby by znamenalo pro stěžovatele nenahraditelnou újmu. Naopak, protože již plot
výše než tři roky stojí, přiznání odkladného účinku se rozhodně nemůže dotknout práv třetích
osob a nemůže být v rozporu s veřejným zájmem. Pokud by soud kasační stížnosti odkladný
účinek nepřiznal, ztratila by svůj smysl. Uvedli rovněž, že pokud správní orgán uvádí, že v řízení
o odstranění stavby již nebylo podstatné prokazovat, zda část oplocení zasahuje na vedlejší
pozemek (neboť toto bylo předmětem řízení o dodatečném povolení stavby), popírá postup
samotného správního orgánu I. stupně, který dne 13. 9. 2010 přerušil řízení o odstranění stavby
a vyzval stěžovatele k řádnému vytýčení vlastnické hranice mezi pozemky, což stěžovatelé učinili
a prokázali, že stavba plotu je na jejich pozemku. Stěžovatelé rovněž poukazují na to, že je jim
nařízeno odstranění části stavby, která se ve výšce 2,2 m a šířce 3,8 m nachází zcela a výlučně
na jejich pozemku; tato stavba byla provedena v souladu se stavebním zákonem.
Žalovaný se k návrhu na přiznání odkladného účinku ve vyjádření ke kasační stížnosti
nevyjádřil.
Nejvyšší správní soud odkladný účinek kasační stížnosti přiznal.
Podle ustanovení §107 s. ř. s. kasační stížnost nemá odkladný účinek; Nejvyšší správní
soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Ustanovení §73 odst. 2 až 5 s. ř. s. se užije
přiměřeně.
Podle ustanovení §73 odst. 2 s. ř. s. zjišťuje Nejvyšší správní soud při rozhodování
o odkladném účinku kasační stížnosti splnění zákonných předpokladů uvedených v daném
ustanovení, tj. (1.) výrazného nepoměru újmy způsobené stěžovateli v případě, že účinky
napadeného rozhodnutí nebudou odloženy, ve vztahu k újmě způsobené jiným osobám, pokud
by účinky rozhodnutí odloženy byly; a zároveň (2.) absenci rozporu s důležitým veřejným
zájmem. Jak již Nejvyšší správní soud dříve judikoval, povinnost tvrdit a prokázat vznik újmy
má stěžovatel (viz např. usnesení Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 27/2012 - 32 ze dne
29. 2. 2012. Stěžovatel musí konkretizovat, jakou újmu by pro něj znamenal výkon nebo jiné
právní následky rozhodnutí a z jakých konkrétních okolností to vyvozuje. Hrozící újma musí
přitom být závažná a reálná, nikoliv pouze hypotetická či bagatelní. V daném případě stěžovatelé
povinnost tvrzení splnili.
Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že okamžité odstranění stavby by pro stěžovatele
představovalo závažnou újmu, která by byla ve výrazném nepoměru k újmě třetí osoby, zde
osoby, na jejíž pozemek zasahuje stavba plotu, a to z důvodu, že stavba zasahuje na pozemek třetí
osoby pouze v šířce 8-15 cm v délce 8 metrů. Přestože je si Nejvyšší správní soud vědom zásahu
do práv třetí osoby a nikterak je nebagatelizuje, shledává, že zásah do jejích práv je pouze
minimální intenzity. Nejvyšší správní soud zohlednil i skutečnost, že předmětná zeď již několik
let stojí, což v poměru k několika dalším měsícům, ve kterých lze očekávat rozhodnutí
Nejvyššího správního soudu ve věci, nutnost předmětnou zeď neprodleně odstranit rovněž
snižuje.
Nejvyšší správní soud posoudil návrh na přiznání odkladného účinku i z hlediska
zbývající podmínky stanovené v ustanovení §73 odst. 2 s. ř. s. Neshledal přitom žádné
skutečnosti, pro které by přiznání odkladného účinku bylo v rozporu s důležitým veřejným zájmem,
žalovaný ostatně ani nic takového netvrdil.
Z těchto důvodů Nejvyšší správní soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku. Přiznaný
odkladný účinek se vztahuje nikoliv jen na napadený rozsudek Krajského soudu v Brně, ale též
na rozhodnutí žalovaného, jež tak do doby vydání rozsudku Nejvyššího správního soudu v této
věci nemůže být vykonáno. Rozhodnutím o odkladném účinku Nejvyšší správní soud nijak
nepředjímá výsledek řízení ve věci samé.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 13. března 2014
JUDr. Lenka Matyášová
předsedkyně senátu