ECLI:CZ:NSS:2014:6.ADS.99.2013:11
sp. zn. 6 Ads 99/2013 - 11
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Průchy
a soudce zpravodaje JUDr. Tomáše Langáška a soudkyně Mgr. Evy Šonkové v právní věci
žalobkyně: H. P., proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem v Praze,
Křížová 25, týkající se řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované
č. j. 48091/010-9010-12.05.10-1018/165/RO/SA ze dne 28. 6. 2010, v řízení o kasační stížnosti
žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 9. 12. 2013, č. j. 38 Ad 24/2011-32,
o návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,
takto:
Kasační stížnosti se ne přiznáv á odkladný účinek.
Odůvodnění:
I.
[1] Rozsudkem ze dne 9. 12. 2013 č. j. 38 Ad 24/2011-32 Krajský soud v Ostravě zrušil
rozhodnutí žalované ze dne 28. 6. 2010 č. j. 48091/010-9010-12.05.10-1018/165/RO/SA,
kterým bylo zamítnuto odvolání žalobkyně proti rozhodnutí Okresní správy sociálního
zabezpečení Olomouc (dále jen „OSSZ“) č. j. 48006/010-9010-21.4.10-7729/39/RO/CR ze dne
21. 4. 2010, jímž OSSZ zamítla žádost žalobkyně o vrácení přeplatku ve výši 73 498 Kč
na pojistném na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, jenž vznikl
v roce 2009 u jejího manžela, který zemřel dne X. Podle Krajského soudu v Ostravě žalovaná věc
nesprávně právně posoudila.
[2] Proti citovanému rozsudku podala žalovaná (dále jen „stěžovatelka“) kasační stížnost,
v níž současně požádala o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Stěžovatelka návrh
odůvodnila stručně tak, že „přiznání odkladného účinku nezpůsobí žalobkyni nenahraditelnou újmu,
nedotkne se nepřiměřeným způsobem nabytých práv třetích osob ani není v rozporu s veřejným zájmem. Naopak
v případě nepřiznání odkladného účinku, bude-li stěžovatelka v řízení o kasační stížnosti úspěšná, žalobkyně
by pak byla povinna částku neoprávněně vyplacenou příslušnou okresní správou sociálního zabezpečení vrátit zpět
do státního rozpočtu.“ Žalobkyně se k návrhu na přiznání odkladného účinku nevyjádřila.
[3] Nejvyšší správní soud odkladný účinek kasační stížnosti nepřiznal.
[4] Podle §107 s. ř. s. kasační stížnost nemá odkladný účinek; Nejvyšší správní soud
jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Ustanovení §73 odst. 2 až 5 s. ř. s. se užije přiměřeně.
Podle §73 odst. 2 s. ř. s. je k přiznání odkladného účinku kasační stížnosti třeba, aby výkon
nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu,
než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude
v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[5] Jak již dříve Nejvyšší správní soud ve své četné judikatuře konstatoval, poskytují soudy
ve správním soudnictví primárně ochranu subjektivním veřejným právům a rovněž institut
odkladného účinku je koncipován především jako dočasná procesní ochrana žalobce – účastníka
správního řízení – před okamžitým výkonem pro něj nepříznivého rozhodnutí, jsou-li
pro to splněny zákonem předepsané podmínky. Situace, kdy bude možno dovozovat vznik
nepoměrně větší újmy na straně žalovaného správního orgánu v důsledku rozhodnutí krajského
soudu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, tak budou
nepochybně představitelné na straně žalovaného správního orgánu v poněkud omezenější míře,
než jak tomu bude na straně žalobce.
[6] Do 31. prosince 2011 platilo, že podle §73 odst. 2 s. ř. s. musel žalobce, resp. stěžovatel,
při žádosti o přiznání odkladného účinku prokazovat tzv. nenahraditelnou újmu,
která by mu vznikla výkonem nebo jinými právními následky rozhodnutí (příp. důvodnou obavu
její hrozby). Ke změně došlo zákonem č. 303/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 150/2002 Sb.,
soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Toto je třeba mít
na paměti při odkazování na rozsudky Nejvyššího správního soudu z doby před změnou právní
úpravy. Podle nyní platného znění §73 odst. 2 s. ř. s. zjišťuje Nejvyšší správní soud
při rozhodování o odkladném účinku kasační stížnosti splnění zákonných podmínek,
tj. (1.) výrazného nepoměru újmy způsobené stěžovateli v případě, že účinky napadeného
rozhodnutí nebudou odloženy ve vztahu k újmě způsobené jiným osobám, pokud by účinky
rozhodnutí odloženy byly, a zároveň (2.) absenci rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[7] Jak již Nejvyšší správní soud dříve judikoval, kasační stížnost zásadně odkladný účinek
nemá. K tomu, aby Nejvyšší správní soud mohl kasační stížnosti takový účinek přiznat, musí
stěžovatel v prvé řadě dostatečně podrobně a určitě tvrdit, že mu hrozí újma nepoměrně větší,
než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám. Povinnost tvrdit
a prokázat vznik újmy tak má stěžovatel (viz např. usnesení Nejvyššího správního soudu
ze dne 29. února 2012 č. j. 1 As 27/2012-32, všechna zde citovaná rozhodnutí jsou dostupná
na www.nssoud.cz). Stěžovatel v odůvodnění svého návrhu musí konkretizovat, jakou újmu
by pro něj znamenal výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí a z jakých konkrétních
okolností to vyvozuje. Hrozící újma musí přitom být závažná a reálná, nikoliv pouze hypotetická
či bagatelní.
[8] V uvedeném případě však stěžovatelka návrh na přiznání odkladného účinku odůvodňuje
jen ohledy vůči žalobkyni. Důvod pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti spatřuje
toliko hypoteticky v tom, že by žalobkyně musela přeplatek ve výši cca 73 tis. Kč vrátit
do státního rozpočtu, pokud by stěžovatelka nakonec s kasační stížností uspěla.
Nijak však neargumentovala, že by na straně stěžovatelky vznikla nějaká, natož nepoměrně větší
újma ve vztahu k újmě, která by odložením účinků napadaných rozhodnutí mohla být způsobena
třetím osobám.
[9] Vzhledem ke shora uvedenému Nejvyšší správní soud konstatuje, že stěžovatelka
neunesla břemeno dostatečného tvrzení a břemeno důkazní. Nejvyšší správní soud proto uzavírá,
že nebylo prokázáno, že by byla naplněna základní podmínka pro přiznání odkladného účinku
podané kasační stížnosti (vznik nepoměrně větší újmy na straně žalované, než jaká přiznáním
odkladného účinku může vzniknout jiným osobám). Nebylo již tedy třeba zkoumat podmínky
další, s nimiž by tato musela být naplněna kumulativně. Nejvyšší správní soud proto návrhu
žalované na přiznání odkladného účinku podané kasační stížnosti nevyhověl. Tím Nejvyšší
správní soud žádným způsobem nepředjímá své budoucí rozhodnutí o věci samé.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne jsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 23. ledna 2014
JUDr. Petr Průcha
předseda senátu