ECLI:CZ:NSS:2014:6.AS.162.2014:32
sp. zn. 6 As 162/2014 - 32
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Jany Brothánkové
a soudců JUDr. Lenky Matyášové a JUDr. Jakuba Camrdy v právní věci žalobce: M. K.,
zastoupen Mgr. Přemyslem Hoke, advokátem se sídlem Doudlebská 1046/8, Praha 4,
proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje, se sídlem Zborovská 11, Praha 5, týkající
se žaloby proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 4. 2009, č. j. 064859/2009/KUSK, v řízení
o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 27. 5. 2014, č. j. 6 A
278/2010-53, o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,
takto:
Kasační stížnosti žalobce se nepřiznává odkladný účinek.
Odůvodnění:
I. Dosavadní průběh řízení
[1] Rozhodnutím Městského úřadu ve Vlašimi, Odboru sociálního a zdravotního, ze dne
4. 3. 2009, č. j. OSZ 5956/2009, byla žalobci uložena pokuta ve výši 5.000,-Kč podle
§24 odst. 5 zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami způsobenými
tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících
zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 379/2005 Sb.“), za naplnění
skutkové podstaty správního deliktu podle §24 odst. 4 písm. a) uvedeného zákona tím,
že v zařízení BOWLING HIT v Domašíně č. 242 dne 17. 1. 2009 jako provozovatel tohoto
zařízení porušil zákaz prodeje a podávání alkoholických nápojů stanovený tímto zákonem.
Současně mu byla uložena povinnost uhradit náklady řízení ve výši 1.000 Kč.
[2] K odvolání žalobce žalovaný, Krajský úřad Středočeského kraje, rozhodnutím ze dne
24. 4. 2009, č. j. 064859/2009/KUSK, změnil uvedené rozhodnutí orgánu prvního stupně
ve formulaci výroku o povinnosti náhrady nákladů řízení, ve zbytku je potvrdil.
[3] Žalobu podanou žalobcem proti rozhodnutí žalovaného Městský soud v Praze rozsudkem
ze dne 27. 5. 2014, č. j. 6 A 278/2010 - 53, zamítl.
II. Návrh na odkladný účinek
[4] Kasační stížností podanou Nejvyššímu správnímu soudu dne 7. 7. 2014 (ve formě blanketní)
se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhá zrušení rozsudku Městského soudu v Praze
ze dne 27. 5. 2014, č. j. 6A 278/2010 - 53. Současně stěžovatel podal návrh na přiznání
odkladného účinku dle §107 odst. 1 s. ř. s. a domáhal se, aby soud přiznal odkladný účinek
kasační stížnosti jak ve vztahu k napadenému rozsudku, tak i ve vztahu k rozhodnutím
orgánů obou stupňů ve věci uložení pokuty. Návrh odůvodnil tím, že „výkon nebo jiné
následky rozhodnutí by znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním
odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a takové rozhodnutí není a nebude
v rozporu s důležitým veřejným zájmem“ Na okraj žalobce uvedl, že „apelační soud“ se jeho
věcí zabýval téměř 5 let, aniž by to žalobce zavinil a aniž by došlo k jakékoli újmě
a v podstatě k žádné újmě třetích osob dojít nemůže, když se ve věci jedná o „zcela evidentní
šikanózní výkon práva státu proti žalobci“.
[5] Žalovaný ve vyjádření k tomuto návrhu poukázal na to, že správní delikty uvedené v zákonu
č. 379/2005 Sb. svojí podstatou sledují důležitý veřejný zájem, kterým je ochrana veřejného
zdraví u rizikové společnosti, jako jsou mladiství. Sankce za nezajištění žádoucího stavu,
která má mít represivní, ale i výchovný charakter, je v případě žalobce, z důvodu prodlení
soudu, oproti současnému stavu skutečně jen výchovná.
III. Posouzení návrhu Nejvyšším správním soudem
[6] Podle §107 odst. 1 s. ř. s. kasační stížnost nemá odkladný účinek; Nejvyšší správní soud
jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Ustanovení §73 odst. 2 až 5 s. ř. s. se užije
přiměřeně.
[7] Podle §73 odst. 2 s. ř. s. soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě
odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně
větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude
v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Podle odst. 3 tohoto ustanovení se přiznáním odkladného
účinku pozastavují do skončení řízení před soudem účinky napadeného rozhodnutí.
[8] Přiznáním odkladného účinku žalobě v řízení před krajským soudem se tak prolamují účinky
pravomocného správního rozhodnutí ve prospěch toho, kdo se obrany svých subjektivních
veřejných práv žalobou soudu podanou dovolal. Pro případ, že je žaloba krajským soudem
pravomocně zamítnuta, může být odkladný účinek takovému rozsudku přiznán v řízení
o kasační stížnosti podle §107 s. ř. s. a působit nejen ve vztahu k přezkoumávanému
rozhodnutí krajského soudu (či jeho části), ale i přímo ve vztahu ke správnímu rozhodnutí
(či jeho části), k jehož přezkumu se dotyčné řízení před krajským soudem vedlo (viz usnesení
Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 12. 2005, č. j. 2 Afs 77/2005 - 96, publikované pod
č. 786/2006 Sb. NSS).
[9] Zákonem č. 303/2011 Sb. kterým se mění zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní,
ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, došlo s účinností od 1. 1. 2012
ke změně úpravy podmínek pro přiznání odkladného účinku v §73 s. ř. s. Na rozdíl
od předchozí právní úpravy již není nutné prokazovat tzv. nenahraditelnou újmu žalobce
(resp. důvodnou obavu její hrozby), nýbrž stačí pouze poukázat na nepoměr mezi následkem
(slovy zákona „újmou“), který by vznikl žalobci nepřiznáním odkladného účinku a případnou
újmou, která by mohla vzniknout jiným osobám, pokud by k odložení účinků jinak
závazného rozhodnutí došlo. Přiznání odkladného účinku nesmí být současně v rozporu
s důležitým veřejným zájmem.
[10] Důvodová zpráva k zákonu č. 303/2011 Sb. v bodu 38 uvádí: „Institut odkladného účinku
správní žaloby má pro faktickou úroveň ochrany veřejných subjektivních práv (tedy pro naplňování
základního smyslu správního soudnictví) často klíčový význam. V situacích, kdy je žalobce vystaven hrozbě
těžko napravitelné nebo kompenzovatelné újmy, může být pro žalobce rozhodnutí o jeho žádosti o přiznání
odkladného účinku přednější než případné vyhovění samotné žalobě za situace, kdy je zrušené rozhodnutí
již "konzumováno" a zásah do práv či zájmů hájených žalobcem neodstranitelný. Za základní problém
současné právní úpravy lze označit skutečnost, že zákonodárce neponechal na uvážení soudu, kterému
z konfliktních zájmů dát v konkrétním případě přednost, ani neupravil pouhá vodítka pro tuto úvahu. […]
Každé rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku musí být vždy řádně odůvodněno, proto se tato
povinnost stanovuje explicitně.“ Současná úprava je tak ve vztahu k přiznání odkladného účinku
příznivější než úprava předešlá.
[11] Z právní úpravy tak plyne, že institut odkladného účinku je koncipován především jako
dočasná procesní ochrana žalobce - účastníka správního řízení - před okamžitým výkonem
pro něj nepříznivého správního rozhodnutí, jsou-li pro to splněny zákonem předepsané
podmínky. Jde tedy o institut výjimečný, jehož účelem je ochránit adresáta veřejné správy
před případnými negativními následky aktu veřejné správy (srov. usnesení NSS ze dne
27. 1. 2012, čj. 2 As 132/2011 – 115, všechna zde citovaná rozhodnutí NSS dostupná
na www.nssoud.cz, přiměřeně též usnesení Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 581/06, ze dne
11. 10. 2006, dostupné na http://nalus.usoud.cz/Search/Search.aspx).
[12] Nejvyššímu správnímu soudu v nyní projednávané věci proto při rozhodování o odkladném
účinku kasační stížnosti přísluší posoudit kumulativní splnění výše uvedených zákonných
předpokladů (§73 odst. 2 s. ř. s.), tj. 1) výrazné disproporcionality újmy způsobené
stěžovateli v případě, že účinky napadeného rozhodnutí nebudou odloženy, ve vztahu
k újmě způsobené jiným osobám, pokud by účinky rozhodnutí odloženy byly a 2) absenci
rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[13] Důvody možného vzniku nepoměrně větší újmy stěžovatele oproti jiným osobám jsou vždy
individuální, závislé pouze na osobě a situaci stěžovatele. Povinnost tvrdit a prokázat vznik
újmy má proto stěžovatel. Stěžovatel musí konkretizovat, jakou újmu by pro něj znamenal
výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí, z jakých konkrétních okolností to vyvozuje
a uvést její intenzitu. Vylíčení podstatných skutečností o nepoměrně větší újmě musí svědčit
o tom, že negativní následek, jehož se stěžovatel v souvislosti s napadeným rozsudkem
městského soudu, potažmo rozhodnutím správních orgánů obává, by pro něj byl zásadním
zásahem. Hrozící újma musí přitom být závažná a reálná, nikoliv pouze hypotetická
a bagatelní.
[14] V daném případě stěžovateli ještě neuplynula lhůta k odstranění vad samotné kasační
stížnosti stanovená ve smyslu §106 s. ř. s. usnesením tohoto soudu ze dne 8. 7. 2014.
Ač zpravidla tato skutečnost může být důvodem posunu počátku běhu lhůty pro rozhodnutí
soudu o návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti (k tomu srov. usnesení
Nejvyššího správního soudu č. j. 6 Ads 73/2012-17), Nejvyšší správní soud v daném případě
dospěl k závěru, že tato skutečnost nebrání rozhodnout o návrhu podaném stěžovatelem.
[15] Stěžovatel v návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě uvedl pouze zákonnou dikci §73
s. ř. s., poukázal na délku řízení před městským soudem a vzhledem k tomu, že jde o uložení
sankce za správní delikt, lze mu přisvědčit toliko potud, že k žádné újmě třetích osob
přiznáním odkladného účinku nemůže dojít. Z povahy věci plyne, že újmu na straně žalobce
by mohl představovat výkon rozhodnutí správních orgánů, to však jen v případě, nebyla-li
uložená pokuta žalobcem již uhrazena ve stanovené lhůtě od právní moci rozhodnutí
žalovaného, které bylo vydáno v roce 2009. Ze soudního spisu totiž plyne, že v řízení
o žalobě nebyl žalobcem návrh na přiznání odkladného účinku žalobě podán. Lze tak
usuzovat (a stěžovatel netvrdí opak), že k úhradě pokuty již došlo. Není tak naplněn
předpoklad, že žalobci aktuálně v důsledku rozhodnutí soudu, resp. správních orgánů, újma
hrozí a přiznáním odkladného účinku ji lze odvrátit.
[16] Samotná výše uložené pokuty nenasvědčuje tomu, že by šlo o intenzivní zásah do práv
žalobce a že s její úhradou mohl být spojen výrazně negativní následek do majetkových
poměrů žalobce; takový aktuální následek žalobce v návrhu ani netvrdí.
[17] Z uvedených důvodů Nejvyšší správní soud na základě podaného návrhu neshledal splnění
podmínek pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti a rozhodl tak, jak je ve výroku
uvedeno.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 23. července 2014
Mgr. Jana Brothánková
předsedkyně senátu