ECLI:CZ:NSS:2014:7.AS.110.2014:41
sp. zn. 7 As 110/2014 - 41
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové
a soudců JUDr. Tomáše Foltase a JUDr. Jaroslava Hubáčka v právní věci žalobce:
CENTROPOL ENERGY, a. s., se sídlem Vaníčkova 1594/1, Ústí nad Labem, zastoupený
Mgr. Petrem Musilem, advokátem se sídlem Mírové náměstí 103/27, Ústí nad Labem, proti
žalovanému: Energetický regulační úřad, se sídlem Masarykovo náměstí 5, Jihlava, v řízení
o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 12. 6. 2014,
č. j. 62 A 44/2013 - 51,
takto:
Kasační stížnosti se nepřiznává odkladný účinek.
Odůvodnění:
Kasační stížností podanou v zákonné lhůtě se Energetický regulační úřad (dále
jen „stěžovatel“) domáhá zrušení rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 12. 6. 2014,
č. j. 62 A 44/2013 - 51, jímž byla zrušena rozhodnutí předsedkyně Energetického regulačního
úřadu ze dne 29. 3. 2013, č. j. 13926-10/2012-ERU a Energetického regulačního úřadu
ze dne 3. 12. 2012, č. j. 13926-6/2012-ERU. V kasační stížnosti stěžovatel navrhl, aby byl kasační
stížnosti přiznán odkladný účinek.
Podle ust. §107 s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek. Nejvyšší správní soud
jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Ust. §73 odst. 2 až 5 s. ř. s. se užije přiměřeně.
Podle ust. §73 odst. 2 s. ř. s. soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením
přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly
pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným
osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Podle odst. 3 citovaného
ustanovení se přiznáním odkladného účinku pozastavují do skončení řízení před soudem účinky
napadeného rozhodnutí.
Při rozhodování o odkladném účinku posuzuje Nejvyšší správní soud splnění zákonných
předpokladů pro jeho přiznání uvedených v ust. §73 odst. 2 s. ř. s. Stěžovatel má především
povinnost tvrdit, že mu v důsledku výkonu nebo jiných právních následků napadeného
rozhodnutí hrozí újma, a to nepoměrně větší, než jaká přiznáním odkladného účinku může
vzniknout jiným osobám. Tuto hrozbu musí stěžovatel také konkretizovat a prokázat.
Stěžovatel žádost o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti zdůvodnil pouze
závažností dopadů rozsudku krajského soudu do oblasti dozoru podle zákona č. 634/1992 Sb.,
o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů. Z obecného tvrzení o závažnosti dopadu
do oblasti ochrany spotřebitele však není zřejmé, o jakou konkrétní újmu ve smyslu výše
uvedeném se má jednat.
Protože tak nebyla splněna jedna z podmínek ve smyslu ust. §73 odst. 2 s. ř. s. , Nejvyšší
správní soud rozhodl o nepřiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 28. srpna 2014
JUDr. Eliška Cihlářová
předsedkyně senátu