ECLI:CZ:NSS:2014:7.AS.61.2014:37
sp. zn. 7 As 61/2014 - 37
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové
a soudců JUDr. Jaroslava Hubáčka a JUDr. Tomáše Foltase v právní věci žalobkyně: Mgr. D. B.,
zastoupená JUDr. Jáchymem Kanarkem, advokátem se sídlem Smetanova 17, Brno,
proti žalovanému: Krajský úřad Jihomoravského kraje, se sídlem Žerotínovo náměstí 3/5,
Brno, za účasti osoby zúčastněné na řízení: Ing. B. D. D, CSc., v řízení o kasační stížnosti
žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 3. 4. 2014, č. j. 62 A 71/2012 – 88,
o návrhu žalobkyně na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti
takto:
Kasační stížnosti se p ř i z n á v á odkladný účinek.
Odůvodnění:
Kasační stížností podanou v zákonné lhůtě se žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) domáhá
zrušení rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 3. 4. 2014, č. j. 62 A 71/2012 – 88, kterým byla
zamítnuta její žaloba proti rozhodnutí Krajského úřadu Jihomoravského kraje ze dne 18. 7. 2012,
č. j. JMK 53248/2012, sp. zn. S-JMK 53248/2012 OÚPSŘ, jímž bylo zamítnuto její odvolání
a potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Ždánice, stavebního odboru ze dne 7. 3. 2012,
č. j. 2804/11/S 543, kterým byla dodatečně povolena rozestavěná stavba „Přístavba rodinného
domu č. p. X“.
Podle ust. §107 odst. 1 s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek. Nejvyšší správní
soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Ust. §73 odst. 2 až 5 s. ř. s. se užije přiměřeně.
Podle ust. §73 odst. 2 s. ř. s. lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné
právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním
odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s veřejným
zájmem.
Podle citovaného ustanovení soud při rozhodování o odkladném účinku poměřuje
závažnost újmy, která může vzniknout stěžovateli nepřiznáním odkladného účinku, a újmy,
která může naopak vzniknout jiným osobám přiznáním odkladného účinku. Možná újma hrozící
stěžovateli přitom musí být nepoměrně vyšší a zároveň nesmí být přiznání odkladného účinku
v rozporu s veřejným zájmem. Vyžaduje se tedy zároveň poměřování hrozící újmy s mírou
rozporu přiznání odkladného účinku s veřejným zájmem. Odkladný účinek kasační stížnosti má
charakter institutu mimořádného, vyhrazeného pro ojedinělé případy. Důsledkem jeho přiznání
je, že pravomocné napadené rozhodnutí nemůže být vykonáno, jsou-li splněny stanovené
podmínky.
Povinnost tvrdit a prokázat vznik újmy má stěžovatel. K tomu, aby soud mohl o návrhu
na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti rozhodnout, musí stěžovatel konkretizovat,
jakou újmu by pro něj znamenal výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí a z jakých
konkrétních okolností to vyvozuje. Stěžovatelka v doplnění kasační stížnosti uvedla,
že provedením stavby dojde k nevratné změně poměrů její nemovitosti, neboť budou zastíněny
„řádně povolené a kolaudované fotovoltaiky“ a rovněž bude narušeno její soukromí. Provedením
sousední stavby totiž bude zastíněna část nemovitosti stěžovatelky a budou vybudována okna
a balkon směřující do dvorní části její nemovitosti. Stěžovatelka upozornila také na to,
že stavebník (osoba zúčastněná na řízení) začal stavět stavbu bez stavebního povolení
a při provádění stavby opakovaně porušil stavební zákon.
Jak vyplývá z právní úpravy odkladného účinku, lze jej přiznat pouze v případě, kdy
výkon nebo jiné právní následky správního rozhodnutí, které je předmětem soudního přezkumu,
by pro stěžovatele znamenaly nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku
může vzniknout jiným osobám. V této souvislosti poukazuje Nejvyšší správní soud
na odůvodnění usnesení krajského soudu ze dne 20. 9. 2012, č. j. 62 A 71/2012 - 38, jímž byl
přiznán odkladný účinek žalobě, ve kterém tento soud uvedl, že „Při posuzování důvodnosti tohoto
návrhu vyšel soud z toho, že napadeným správním rozhodnutím byla dodatečně povolena stavba. Stavebníci by
na základě napadeného rozhodnutí mohli ve stavbě pokračovat a mohlo by tak dojít k tomu, že bude tato stavba
dokončena ještě před rozhodnutím soudu o žalobě. Pokud by tak bylo napadené rozhodnutí soudem shledáno
nezákonným, tak by případné odstranění stavby bylo spojeno se značnými obtížemi i náklady, jestliže by k němu
vůbec bylo přistoupeno. Za tohoto stavu je namístě žalobě odkladný účinek přiznat. Soud má za to, že v případě
nepřiznání odkladného účinku a následného shledání nezákonnosti napadeného rozhodnutí hrozí újma
a komplikace (a to jak žalobkyni, tak stavebníkům) nepoměrně vyšší než v případě, že bude odkladný účinek
přiznán. V takovém případě totiž hrozí stavebníkům újma toliko taková, že za situace, kdy stavět začali
bez stavebního povolení, nebudou moci stavbu po nějakou dobu dokončit. Poměřuje-li soud tuto újmu stavebníků
s újmou žalobkyně, které skutečně může neprodleným výkonem rozhodnutí (tj. dokončením stavby) hrozit újma
spočívající v zásahu do jejího soukromí a vlastnického práva, považuje soud újmu žalobkyně za újmu nepoměrně
vyšší. Soud přitom souhlasí se žalobkyní, že dokončení stavby je v praxi zpravidla stavem nevratným, neboť její
případné odstranění bývá procesem komplikovaným a obtížně proveditelným.“ Tento věcně správný závěr
krajského soudu lze aplikovat i pro řízení o kasační stížnosti. V případě stěžovatelky lze proto
dovodit, že jí hrozí nepoměrně větší újma, než by přiznáním odkladného účinku mohla vzniknout
stavebníkovi. Přitom se jedná o újmu v důsledku vydání napadeného rozsudku, neboť realizace
napadeného správního rozhodnutí o dodatečném povolení stavby by měla za následek dokončení
předmětné stavby ještě před rozhodnutím o kasační stížnosti. Proto Nejvyšší správní soud
rozhodl o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 5. června 2014
JUDr. Eliška Cihlářová
předsedkyně senátu