ECLI:CZ:NSS:2014:7.AZS.116.2014:20
sp. zn. 7 Azs 116/2014 - 20
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v se n á t ě sl ož e né m z př e dse dk y ně JUDr. E lišky Ci hl á ř ov é
a soudc ů JUDr. Tom á še Foltase a JUDr. Jaroslava Hubá č k a v právní v ě c i žal obce: M. U.,
zastoupený JUDr. P e t r e m Š ur k ou, adv ok át e m se sí dl e m Kv e st or sk á 5, Praha, proti ž al ov ané mu:
Ministerstvo vnitra, se sí dl e m Nad Štolou 3, Praha, v ř í zen í o k asač ní s t í ž nost i žal o bce proti
r oz sudk u Kr a j sk é ho soudu v Hradci Kr á l ov é – poboč k y v Pardubicích ze dne 4. 6. 2014,
č . j. 52 Az 3/2013 – 102,
takto:
I. Kasač ní st í ž nost se odmítá pro ne př i j at e l nost .
II. Žádný z ú č as t ní k ů nemá právo na náhradu nák l adů ř íz e ní.
Odůvodnění:
Kr a j sk ý soud Hradci Kr á l ov é – pob oč k a v Pardubicích r oz s udk e m ze dne 4. 6. 2014,
č . j. 52 Az 3/2013 – 102, z amí t l ž a l ob u, k t e r ou se žal obce (dále jen „ st ě ž ov a t e l“) dom á ha l zrušení
rozhodnutí ministerstva vnitra (dále jen „ mi ni st e r st v o“ ) ze dne 21. 11. 2013,
č . j. OAM-305/ZA-ZA08-K07-2013, jím ž bylo na z ák l adě ust. §10a pí sm . e) ve spojení s §25
pí sm . i) z á k ona č . 325/1999 Sb., ve z ně ní poz dě j ší c h př e d pi sů (dále jen „ zák on o azylu“),
zastaveno ř í z e ní o udě l e ní m e z i ná r odní ochrany.
Proti t omut o r oz sudk u podal st ě ž ov at e l v z á k onné l hůt ě k asač ní st í ž nost z dův odů
uvedených v ust. §103 odst. 1 pí sm . b) a d) s. ř. s. V k asač ní st í ž nost i z e j m é na pouk á z a l na vady
v dok a z ov á ní , ja kož i na to, že j ak kr a jský soud, t ak mi ni st e r st v o nezohlednily novou sk u t e č nost
v podobě a k t uá l ní ho vývoje situace na U kr a jině a z toho plynoucí důsl e dk y pro st ě ž ov at e l e .
Nejvyšší správní soud, po k onst at o v ání př í pust nost i k asač n í st í ž nost i , se ve smy sl u
ust. §104a s. ř. s. zabýval ot á z k ou, zda k asač ní st í ž nost sv ý m v ý z name m podst a t ně př e sa huj e
vlastní z áj my st ě ž ov at e le. P ok ud by t omu t ak nebylo, muse l a by být podle c i t ov ané ho ustanovení
odm í t nut a ja ko ne př i j at e l ná.
P ř e sahe m vlastních z áj m ů st ě ž ov at e l e , k t e r ý ve v ě c e c h azylu je di ně vede k me r i t or ní mu
projednání k asač ní st í ž no st i , je jen na t ol i k zásadní a intenzivní situace, v níž je, k r omě ochrany
v e ř e j né ho subj e k t i v ní ho práva jednotlivce, pro Nejvyšší správní soud t é ž ne z by t né vyslovit právní
názor k ur č i t é mu typu př í pa dů č i právních ot áz e k . To z na me ná, že př e sah vlastních z áj mů
st ě ž ov at e l e je dán jen v př í pa dě r o z poz na t e l né ho dopadu ř e še né právní ot áz k y nad r áme c
k onk r é t ní ho př í pa du. P r i már ní m úk ol e m Nejvyššího správního soudu v t omt o ř í z e ní je proto
nejen ochrana individuálních v e ř e j ný c h subje kt ivníc h práv, ný br ž t ak é vý kla d právního ř ádu
a sjednocování rozhodovací č i nnost i k r aj sk ý c h soudů.
O př i j at e l nou k asač ní st í ž nost se t ak m ůže jednat v př í pa dě , že se k asa č n í st í ž nost t ý k á
právních ot á z e k , k t e r é dosud nebyly v ůbe c č i pl ně ř e še ny j udi k a t ur ou Nejvyššího správního
soudu nebo jsou dosavadní j udi k a t ur ou ř e še ny r oz dí l ně , př i č e mž rozdílnost v j udi k a t uř e můž e
nastat na úrovni kr a jský c h soudů i Nejvyššího správního soudu. Kasač ní st í ž nost tedy bude
př i j at e l ná pro pot ř e bu u č init tzv. j u di k a t ur ní odk l on. To z name ná, že Nejvyšší správní soud
ve v ý j i me č ný c h a odův odně ný c h př í pade c h sezná, že je na mí st ě z mě ni t vý kla d ur č i t é právní
ot áz k y ř e še n é dosud spr á v ní m i soudy je dnot ně . Další př í pa d p ř i j at e l nost i k asač ní st í ž no st i bude
dán tehdy, p ok ud by bylo v na pa de né m rozhodnutí kr a jské ho soudu shledáno zásadní pochybení,
k t e r é m ohl o mí t dopad do hm ot ně pr á v ní ho postavení st ě ž ov at e l e . O t ak ov é pochybení se m ůže
jednat př e de v ší m tehdy, ne r e spe k t o v al-li kr a js k ý soud ustálenou j udi k a t ur u a nelze-li navíc
v y l ouč i t , že k t omut o ne r e spe k t ov á ní nebude docházet i v budoucnu nebo kr a js ký soud
v je dnot livé m př í pa dě hr ubě pochybil př i v ý k l adu hmot n é ho č i procesního práva. V t é t o
souvislosti je v šak t ř e ba z důr a z ni t , že Nejvyšší správní soud není povolán př e z k oumáv at ja ké koliv
pochybení k r aj sk é ho soudu, ale pouze pochybení t ak v ý r az né intenzity, o ně mž se lze dův odně
dom ní v a t, že pok ud by k ně mu nedošlo, bylo by v ě c né rozhodnutí kr a jské ho soudu odl i šné .
Nevýrazná pochybení, př e de v ší m procesního c har ak t e r u, proto zpravidla nebudou dosahovat
t ak ov é intenzity, aby byla dův ode m př i j at e l nost i k asač ní st í ž n ost i . K t omu srv. na př . r oz sude k
Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 1. 2007, č . j. 2 Azs 21/2006 – 59, ze dne 22. 5. 2013,
č . j. 6 Azs 11/2013 – 18, ze dne 19. 6. 2013, č . j. 7 Azs 13/2014 – 52, ze 26. 4. 2006,
č . j. 1 Azs 13/2006 – 2, všechny př í st u pné na www.nssoud.cz.
Z výše uv e d e né ho vyplývá, že je v z áj mu st ě ž ov at e l e , aby v k asač ní st í ž n ost i ve v ě c e c h
azylu uvedl, v č e m spa t ř uj e , v me z í c h kr it é r ií př i j a t e l nost i popsaných výše, v k onk r é t ní m př í pa dě
př e sah svých vlastních z áj mů, a z j ak é ho dův odu by mě l Nejvyšší správní soud jeho k asač ní
st í ž nost v ě c n ě projednat.
V př í pa dě st ě ž ov at e l e se jednalo o opa k ov a nou ž á dost o udě l e ní m e z i ná r odní ochrany.
O jeho př e dc hoz í ž ád ost i rozhodlo mi ni st e r st vo r oz hodnut í m ze dne 17. 4. 2012,
č . j. OAM-27/ZA-ZA06-PA03-2012 t ak , že se st ě ž ov at e l i me z i nár od ní ochrana ne udě luje.
Žal oba podaná proti t om uto rozhodnutí byla z am í t nut a r oz su dk e m Kr a j sk é ho soudu v Hradci
Kr á l ov é ze dne 14. 2. 2012, č . j. 29 Az 11/2012 – 107 a k asač n í st í ž nost i podanou proti t omut o
r oz sudk u Nejvyšší správní soud usne se ní m ze dne 1. 8. 2013, č . j. 6 Azs 13/2013 – 48, odmí t l
pro ne př i j at e l nost .
Podle k onst a nt ní j udi k a t ur y Nejvyššího správního soudu institut opa k ov a né ž ádos t i
ne sl ouž í k upř e sňov á ní č i sk ut k ov é mu dopl ňov á ní př e dc hoz í ž á dost i , ale jeho hla vním úč e l e m
je postihnout př í pa dy , k dy se objeví t ak ov é zá v a žné sk ut e č nost i , k t e r é by m ohl y ovlivnit
postavení ž a dat e l e a k t e r é ne m ohl uplatnit bez vlastního z av i ně ní bě he m př e dc hoz í ho ř íz e ní.
Při opa k ov a né ž ádos t i je proto nutno důsl e dně dbát na spl ně ní t ě c h t o podm í ne k , k t e r é maj í
je dnak garantovat ur č i t ou př i da nou hodnotu t é t o nov é ž á dost i , je ž m ůže v é st k j i né mu
rozhodnutí ne ž u ž ádos t i př e dc hoz í , a je dnak zajistit, aby nedocházelo k úč e l ov é mu podávání
opa k ov a ný c h ž á dost í (viz na př . r oz sude k Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 6. 2009,
č . j. 9 Azs 5/2009 - 65). P r obl e mat i k ou opa k ov a ně podávaných ž ádos t í o udě l e ní m e z i ná r odní
ochrany se Nejvyšší správní soud po dr obně zabýval na př . v r oz sudk u r oz ší ř e né ho senátu ze dne
6. 3. 2012, č . j. 3 Azs 6/2011 - 96, publ. pod č . 2642/2012 Sb. NSS., dále v usnesení ze dne
2. 10. 2012, č . j. 2 Azs 23/2012 – 46, a v r oz sud k u ze dne 11. 6. 2009, č . j. 9 Azs 5/2009 – 65,
ve k t e r é m k onst at ov al , že k t omu, aby bylo m ož no opa k ov a ně podanou ž á dost me r i t or n ě
projednat, je nut né , aby byly kum ula t ivně spl ně n y dv ě pod m í nk y : 1) ž ad at e l je povinen uv é st
P ok r ač ov ání 7 Azs 116/2014 - 21
nov é sk ut e č nost i nebo z jišt ě ní, 2) m usí se jednat o t ak ov é sk ut e č nost i č i z jišt ě ní, je ž nebyly
bez vlastního z av i ně ní ž adat e l e z k oum á ny v př e d c hoz í m ř íz e n í. V c i t ov ané m r oz sudk u se r ov ně ž
uvádí, že „[i]nstitut opakované ž ádo s ti o u dě l e n í m eziná ro d ní o c h rany n e s l o u ž í k up ř esňov á ní či skutkovému
d op lň ová n í př e dch o z í ž ádo s ti . J e h o h la vn ím s my s l e m a ú č e l e m je postihnout př í pa dy , kd y se o bj e v í takové z áv až n é
s ku te č n o s ti , kt e r é by moh ly ovlivn it po s tav e n í ž adat e l e a kte r é n e mo h l u pl atn i t v l as tn í vinou bě h e m p ř e dch o z í h o
řízení. Z pr av i dl a se p ř itom může je dn at o takové s ku te č n o s ti , ke kte r ý m do š l o bě h e m čas u a jako takové l z e
připomeno ut z e j mé n a změ nu s i tu ace v z e mi p ů vod u ne b o z m ě n u po m ě r ů ve v z tah u k os ob ě ž adate l e . “
V souladu s citovanou judika turou postupovalo podle názoru Nejvyššího správního
soudu v da né v ě c i j ak mi ni st e r st v o, t ak i ná sl e dně kr a jský soud.
P ok ud st ě ž ov at e l pouk a z ov a l na neprovedení navrhovaných důk a z ů, odk a z uj e Nejvyšší
správní soud na ustálenou j udi k a t ur u, z ní ž vyplývá, že soud není povinen pr ov á dě t všechny
důk az y , ale pouze ty, k t e r é na z á kla dě sv é ho uv áž e ní posoudí ja ko r oz hodné. Je v ša k povinen
v př í pa dě neprovedení důk a z u uv é st dův ody pro t a kový potup. Kr a j sk ý soud neprovedl nav r ž e né
důk a z y (dopis od st ě ž ov at e l ov a bratra, ze k t e r é h o má vyplývat, že st ě ž ov at e l i hrozí za jeho
polit ic kou č i nnost pronásledování ze strany správních or g á nů atp.) s odův odně ní m , že ne m ohl y
mí t vliv na rozhodnutí m i ni st e r st v a, př i č e mž tento z áv ě r dostate č ně odův od ni l. Srv. na př . nález
Ústavního soudu ze dne 19. 4. 2001, sp. zn. I. ÚS 549/2000, dostupný na www.nalus.usoud.cz,
a r oz sudk y Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 2. 2005, sp. zn. 6 A 109/2000,
publ. pod. č . 583/2005 Sb. NSS, ze dne 21. 12. 2005, č . j. 6 Azs 235/2004 – 57, ze dne
13. 8. 2008, č . j. 2 Azs 45/2008 – 67, a ze dne 27. 1. 2009, 2 Azs 91/2008 – 66, všechny dostupn é
na www.nssoud.cz.
Ste j ně t ak je ne dův odná i st í ž ní námi t k a, že st ě ž ov at e l se ne mo hl v říz e ní o ž a l obě k v ě c i
vy já dř it, resp. č init návrhy na dopl ně ní dok a z ov á ní. Podle pr ot ok ol u o jednání ze dne 4. 6. 2014
byl jeho zástupci st ě ž ov at e l e dána m o ž nost se v y j ád řit, resp. navrhnout provedení důk a z ů.
Ke st í ž ní n ámi t c e, že mi ni st e r st v o a kr a jský soud ne dost at e č ně zohlednily novou
sk ut e č nost , a to situaci na U kr a jině , Nejvyšší správní soud k onst at uj e , že podle ust. §75 odst. 1
s. ř. s. vychází soud př i rozhodování ze sk ut k ov é ho s právního stavu, k t e r ý tu byl v době
rozhodování správního orgánu. K t o mu lze odk áz at r ov ně ž na k onst a nt ní j udi k a t ur u Nejvyššího
správního soudu, na př . r oz sude k ze dne 24. 6. 2014, č . j. 7 Azs 66/2014 – 20. N apade n é
rozhodnutí bylo vydáno v době , kdy na U kr a jin ě nebyla ob č a nsk á vá lka, a proto na ná sl e dn é
události v z e mi pův od u st ě ž ov at e l e ne m ohlo v napade n é m rozhodnutí reagovat. V t é t o
souvislosti lze pouk á z a t na j udi k a t uru, podle ní ž je m ož né podat i opa k ov a ně ž á dost o udě l e ní
azylu. K t o mu srv. r oz sude k r oz ší ř e né ho senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 3. 2012,
č . j. 3 Azs 6/2011 – 3, a r oz sudk y ze dne 20. 4. 2012, č . j. 4 Azs 4/2012 – 19, a ze dne 4. 2. 2013,
č . j. 8 Azs 27/2012 – 65, všechny dost upné na www.nssoud.cz.
K námi tce p ouk a z uj í c í na ne př e z k ou mat e l nost na pa de né ho r o z sudk u lze r ov ně ž odk áz at
na j udi k a t ur u Nejvyššího správního soudu, z e j mé na na r oz sudk y ze dne 4. 12. 2003,
č . j. 2 Ads 58/2003 – 75, publ. pod č . 133/2004 Sb. NSS, ze dne 14. 7. 2005,
č . j. 2 Afs 24/2005 - 44, publ. pod č . 689/2005 Sb. NSS, ze dne 29. 7. 2004,
č . j. 4 As 5/2003 - 52, ze dne 16. 12. 2008, č . j. 1 Ao 3/2008 – 136, publ. pod č . 1795/2009 Sb.
NSS (všechny dost upné na www.nssoud.cz). Podle Nejvyššího správního soudu se kr a jský soud
ve smy sl u c i t ov ané j udi k a t ur y zabýval ž a l obní m i námi t k ami a posuzoval relevanci st ě ž ov at e l e m
uv ádě ný c h s k ut e č nost í . Ani v t omt o ohledu nelze k r aj sk é mu soudu nic v y t k nout .
Ustálená a v ni t ř ně jednotná j udi k a t ur a Nejvyššího správního soudu tedy posk y t uj e
dost at e č n ou odpov ě ď na námi t k y uv e de né v k as ač ní st í ž nost i a Nejvyšší správní soud neshledal
ž á dné další d ův ody pro př i je t í k asač ní st í ž nost i k v ě c né mu projednání.
Z dův odů výše uvedených proto Nejvyšší správní soud k asač ní st í ž nost ja ko ne př i j at e l nou
odmí t l (§104a odst. 1 s. ř. s.).
Výr ok o nák l ade c h ř ízení se opírá o ust. §60 odst. 3 v ě t a první za použ i t í §120 s. ř. s.,
podle ně hož ž á dný z ú č as t ní k ů ne má právo na náhradu nák l adů ř íz e ní, byl-li návrh odm í t nut .
Poučení: Proti t omut o usnesení nejsou opr a v né pr ost ř e dk y př í pust né .
V Br ně dne 25. srpna 2014
JUDr. E liška Ci hl á ř ov á
př e dse dk y ně senátu