Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 27.08.2014, sp. zn. 8 Afs 113/2014 - 42 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NSS:2014:8.AFS.113.2014:42

Zdroj dat je dostupný na http://www.nssoud.cz
ECLI:CZ:NSS:2014:8.AFS.113.2014:42
sp. zn. 8 Afs 113/2014 - 42 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Michala Mazance a soudců Mgr. Davida Hipšra a JUDr. Jana Passera v právní věci žalobce: ALFA KOVO, s. r. o., se sídlem Radobyčická 678/6, Plzeň, zastoupen Mgr. Ing. Janem Havlem, advokátem se sídlem Truhlářská 13, Praha 1, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 31, Brno, proti rozhodnutí Finančního ředitelství v Plzni ze dne 14. 12. 2012, čj. 9293/12-1300-401706, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 28. 5. 2014, čj. 57 Af 13/2013 - 92, o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, takto: Návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti se zamítá . Odůvodnění: I. [1] Finanční úřad v Plzni (správce daně) rozhodnutím ze dne 18. 5. 2012, čj. 314356/12/138513402095, stanovil žalobci nadměrný odpočet na dani z přidané hodnoty za zdaňovací období květen 2010 ve výši 723 610 Kč. [2] Finanční ředitelství v Plzni rozhodnutím ze dne 14. 12. 2012, čj. 9293/12-1300-401706, zamítlo odvolání žalobce proti rozhodnutí správce daně. II. [3] Rozhodnutí žalovaného napadl žalobce žalobou, kterou Krajský soud v Plzni zamítl rozsudkem ze dne 28. 5. 2014, čj. 57 Af 13/2013 - 92. [4] Proti rozsudku krajského soudu brojil žalobce (stěžovatel) kasační stížností, v níž s ohledem na skutečnosti uvedené v kasační stížnosti a na své osobní a majetkové poměry požádal o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Stěžovatel aplikoval třístupňový test proporcionality (viz nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 4/94, sp. zn. III. ÚS 256/01, či sp. zn. Pl. ÚS 3/02) a dospěl k závěru, že splňuje všechny podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Jelikož správce daně zadržel částku představující nadměrný odpočet, přiznáním odkladného účinku nevznikne státu ani třetím osobám škoda. Stěžovatel apeloval na Nejvyšší správní soud, aby při rozhodování o daném návrhu zohlednil čl. 4 Ústavy a poskytl ochranu základním právům a svobodám jednotlivých osob. III. [5] Žalovaný navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnosti odkladný účinek nepřiznal. K jeho přiznání totiž lze přistoupit, jen pokud žalobce prokáže naplnění zákonem stanovených podmínek ve smyslu §73 odst. 2 s. ř. s. Stěžovatel svůj návrh odůvodnil blíže nespecifikovanými osobními a majetkovými poměry. Z takového sdělení však nelze dovodit konkrétní poměr mezi stávající hodnotou majetku stěžovatele a dluhem vzniklým na daňové povinnosti a ani to, zda reálně a v jakém rozsahu mu hrozí újma. Stěžovatel proto neunesl břemeno tvrzení ani břemeno důkazní. IV. [6] Nejvyšší správní soud při posouzení návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti vycházel z následujících skutečností, úvah a závěrů. [7] Podle §107 s. ř. s., věta před středníkem, kasační stížnost nemá odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat; přitom užije přiměřeně §73 odst. 2 až 5 s. ř. s. Podle §73 odst. 2 s. ř. s. lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce (zde stěžovatele) nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. [8] Přiznání odkladného účinku kasační stížnosti představuje dočasnou procesní ochranu stěžovatele před okamžitým výkonem pro něj nepříznivého soudního rozhodnutí, na které je třeba hledět jako na zákonné a věcně správné, dokud není zrušeno. Nejvyšší správní soud nepřiznává odkladný účinek kasační stížnosti automaticky, ale jen na základě dostatečně individualizované a konkrétními důkazy podepřené žádosti. Břemeno tvrzení i břemeno důkazní ohledně prokázání splnění podmínek pro přiznání odkladného účinku, tj. negativních právních důsledků spjatých s výkonem rozhodnutí krajského soudu, nese v dané věci stěžovatel. Soud není povolán k tomu, aby za stěžovatele vlastní vyhledávací činností zjišťoval či dokazoval důvody pro přiznání odkladného účinku. [9] Nejvyšší správní soud po zhodnocení důvodů uváděných stěžovatelem dospěl k závěru, že podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nejsou v dané věci naplněny. Stěžovatel totiž neunesl břemeno tvrzení ani důkazní. Ve svém návrhu se zaměřil na teoretická východiska k posuzování důvodů pro přiznání odkladného účinku. Ta však nemohou prokázat, že v konkrétní věci došlo ke splnění předpokladů ve smyslu §73 odst. 2 s. ř. s. Stěžovatel se následně omezil na odkaz na své osobní a majetkové poměry. Toto tvrzení však nikterak nerozvedl a nepředložil k němu žádné důkazy. Soudu proto není patrno, k jakému konkrétnímu negativnímu zásahu do osobní majetkové sféry stěžovatele by v konečném důsledku mělo dojít. [10] Kasační stížnosti nelze přiznat odkladný účinek ani na základě nikterak nerozvedeného odkazu stěžovatele na jednotlivé kasační námitky, protože důvody pro přiznání odkladného účinku jsou obecně odlišné od samotných kasačních důvodů. Přiznání odkladného účinku nemůže být prostředkem, který by měl odvrátit účinky pravomocného rozhodnutí krajského soudu pouze z důvodu stěžovatelem namítané věcné nesprávnosti rozhodnutí či procesních pochybení krajského soudu. [11] Stěžovatel tedy s ohledem na shora uvedené nedostál své povinnosti dostatečně konkrétně tvrdit a prokázat, v čem konkrétně spatřuje nenahraditelnou újmu spočívající ve výkonu rozhodnutí krajského soudu. Za této situace se pak Nejvyšší správní soudu nezabýval ani další podmínkou pro přiznání odkladného účinku, tj. neexistencí kolize rozhodnutí o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti s důležitým veřejným zájmem. [12] Z výše uvedených důvodů Nejvyšší správní soud podle §107 s. ř. s. ve spojení s §73 odst. 2 s. ř. s. kasační stížnosti stěžovatele odkladný účinek nepřiznal. Soud uzavírá, že usnesení o přiznání či nepřiznání odkladného účinku kasační stížnosti je svou podstatou rozhodnutím předběžné povahy, a nelze z něj jakkoliv předjímat budoucí rozhodnutí o věci samé. Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně 27. srpna 2014 JUDr. Michal Mazanec předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší správní soud
Datum rozhodnutí / napadení:27.08.2014
Číslo jednací:8 Afs 113/2014 - 42
Forma /
Způsob rozhodnutí:
Usnesení
nepřiznání odkl. účinku
Účastníci řízení:ALFA KOVO, s.r.o.
Odvolací finanční ředitelství
Prejudikatura:
Kategorie rozhodnutí:E
ECLI pro jurilogie.cz:ECLI:CZ:NSS:2014:8.AFS.113.2014:42
Staženo pro jurilogie.cz:10.05.2024