ECLI:CZ:NSS:2014:8.AS.37.2014:101
sp. zn. 8 As 37/2014 - 101
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Michala Mazance
a soudců Mgr. Davida Hipšra a JUDr. Jana Passera v právní věci žalobce:
Edl a partneři., v. o. s., se sídlem Na Zahrádkách 268/18, Hradec Králové, zastoupen
Mgr. Richardem Langem, advokátem se sídlem Dvořákova 14, Brno, proti žalovanému:
Ministerstvo spravedlnosti, se sídlem Vyšehradská 16, Praha 2, o žalobě na ochranu před
nezákonným zásahem správního orgánu, o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku
Městského soudu v Praze ze dne 15. 1. 2014, čj. 3 A 115/2013 - 73, o návrhu žalovaného
na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,
takto:
Návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti žalovaného se odmítá .
Odůvodnění:
I.
[1] Žalobce podal u Městského soudu v Praze žalobu na ochranu před nezákonným zásahem
žalovaného, který spatřoval v tom, že žalovaný vymazal jeho právo vykonávat činnost
insolvenčního správce.
[2] Městský soud rozsudkem ze dne 15. 1. 2014, čj. 3 A 115/2013 - 73, shledal, že zásah
spočívající v uvedení údaje u žalobce v seznamu insolvenčních správců o zániku práva vykonávat
činnost insolvenčního správce ke dni 31. 8. 2013 je nezákonný. Žalovanému zakázal pokračovat
v porušování vymezeného žalobcova práva a přikázal mu obnovit stav před nezákonným
zásahem.
II.
[3] Žalovaný (stěžovatel) napadl rozsudek městského soudu kasační stížností a navrhl,
aby jí Nejvyšší správní soud přiznal odkladný účinek. Svou žádost zdůvodnil veřejným zájmem
na hospodárnosti probíhajících insolvenčních řízeních a dále na povinnosti insolvenčního správce
postupovat při výkonu své funkce svědomitě a s odbornou péčí. Ohlášený společník
žalobce - Mgr. Ing. P. H. - má klíčový vliv na úroveň činnosti insolvenčního správce a pokles
jeho činnosti se negativně projeví v insolvenčních řízeních. Zánik práva vykonávat tuto činnost
může vést k odvolání insolvenčního správce z konkrétního insolvenčního řízení.
[4] Stěžovatel upozornil na význam zápisu práva vykonávat činnost insolvenčního správce
v seznamu insolvenčních správců. Podle §25 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech
jeho řešení (insolvenční zákon), je insolvenční soud povinen určit osobu insolvenčního správce
podle pořadí zápisu osoby do příslušné části seznamu insolvenčních správců. Insolvenční soudy
v případě provedení zápisu do tohoto seznamu v souladu s napadeným rozsudkem budou
určovat insolvenčním správcem žalobce, o kterém lze mít důvodné pochybnosti, zda je vzhledem
k vnitřním rozporům dostatečně způsobilý k řádnému výkonu činnosti insolvenčního správce.
Pokud bude napadený rozsudek městského soudu zrušen a u žalobce dojde k opětovnému
vyznačení zániku práva vykonávat činnost insolvenčního správce, mohly by být následně
zpochybňovány žalobcovy úkony v daných insolvenčních řízeních. Podle žalovaného je proto
namístě neprovádět zápis žalobcova práva vykonávat činnost insolvenčního správce do seznamu
insolvenčních správců a vyčkat rozhodnutí Nejvyššího správního soudu.
III.
[5] Žalobce nesouhlasí s tím, aby byl kasační stížnosti přiznán odkladný účinek. Jejím
přiznáním by byl ohrožen průběh probíhajících insolvenčních řízení, ve kterých je žalobce
jmenován insolvenčním správcem. Dotčeným by byl nejenom žalobce, ale i třetí osoby
a jejich majetkové nároky. Byl to právě žalovaný, kdo způsobil právně závadný stav, a to tím,
že podání Mgr. Ing. P. H., aniž by k tomu byla oprávněna, vyhodnotil ve smyslu §12 odst. 1
písm. e) zákona č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích a přistoupil k výmazu zápisu
oprávnění žalobce vykonávat činnost insolvenčního ze seznamu insolvenčních správců.
Přiznáním odkladného účinku by došlo k opětovnému navrácení nežádoucího právního stavu
a k podlomení právní jistoty, čímž by došlo ke změření průběhu probíhajících insolvenčních
řízení.
[6] Ohlášený společník žalobce, Mgr. Ing. P. H., která ve věci rovněž podala kasační stížnost,
souhlasí s přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti žalovaného. Vykonání kasační stížností
napadeného rozhodnutí povede k nepřiměřenému zásahu do jejích práv. Vzhledem k tomu, že
žalovaný již konal podle rozsudku městského soudu, navrhla, aby bylo žalovanému uloženo
obnovit stav před tímto jednáním, čímž bude zamezeno dalšímu porušení jejích práv.
IV.
[7] Nejvyšší správní soud při posouzení návrhu na přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti vycházel z následujících skutečností, úvah a závěrů.
[8] Podle §107 s. ř. s., věta před středníkem, kasační stížnost nemá odkladný účinek.
Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat; přitom užije přiměřeně
§73 odst. 2 až 5 s. ř. s. Podle §73 odst. 2 s. ř. s. lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon
nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce (zde stěžovatele) nepoměrně větší
újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude
v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[9] Přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti Nejvyšší správní soud prolamuje
před vlastním rozhodnutím ve věci samé právní účinky pravomocného rozhodnutí krajského
(městského) soudu, na které je třeba hledět jako na zákonné a věcně správné, dokud
není zrušeno. Tento institut představuje dočasnou procesní ochranu stěžovatele před okamžitým
výkonem pro něj nepříznivého soudního rozhodnutí. Přiznání odkladného účinku proto musí
být vyhrazeno pro mimořádné a ojedinělé případy. Je to přitom stěžovatel, na kom vázne
břemeno tvrzení i důkazní stran osvědčení výjimečnosti jeho situace oproti ostatním
stěžovatelům ve stejné pozici.
[10] Také správní orgán může navrhnout, aby byl jeho kasační stížnosti přiznán odkladný
účinek, a to ze stejných důvodů jako žalobce. S ohledem na rozsudek městského soudu, je jeho
povinností obnovit stav před napadeným zásahem a řídit se závazným právním názorem
vyjádřeným v pravomocném soudním rozhodnutí, bez ohledu na to, zda je ve věci podána
kasační stížnost a zda bude následně shledána důvodnou či nikoliv.
[11] Dříve než Nejvyšší správní soud mohl posoudit, zda návrh žalovaného splňuje
obě kumulativní podmínky stanovené v §73 odst. 2 s. ř. s. pro přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti, zabýval se tím, zda jsou v dané věci vůbec dány předpoklady pro to, aby se soud
mohl návrhem žalovaného zabývat. Jak totiž uvedl žalovaný ve svém podání ze dne 4. 4. 2014
a jak ověřil Nejvyšší správní soud v seznamu insolvenčních správců (dostupném
z https://isir.justice.cz/InsSpravci/public/seznamFiltr.do), žalovaný dne 14. 3. 2014 provedl
zápis v seznamu insolvenčních správců v souladu s rozsudkem městského soudu. V důsledku
toho může být žalobce opětovně ustanovován insolvenčním správcem. Za této situace
se rozhodování o odkladném účinku stává bezpředmětným, neboť Nejvyšší správní soud nemůže
pozastavit účinky rozsudku městského soudu, jenž žalovaný v mezidobí již vykonal.
[12] Nejvyšší správní soud proto návrh žalovaného na přiznání odkladného účinku jeho
kasační stížnosti odmítl. Soud současně zdůrazňuje, že tímto rozhodnutím žádným způsobem
nepředjímá své budoucí rozhodnutí ve věci samé.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 9. dubna 2014
JUDr. Michal Mazanec
předseda senátu