ECLI:CZ:NSS:2014:8.AS.55.2014:14
sp. zn. 8 As 55/2014 - 14
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jana Passera a soudců
JUDr. Michala Mazance a Mgr. Davida Hipšra v právní věci žalobce: Scheelit, s. r. o., se sídlem
Žitná 52, Praha 2, zastoupeného JUDr. Lenkou Vančatovou, advokátkou se sídlem Žitná 10,
Praha 2, proti žalovanému: Státní úřad inspekce práce, se sídlem Kolářská 13, Opava, o žalobě
proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 10. 2013, čj. 3481/1.30/13/14.3, o kasační stížnosti
žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci, ze dne 19. 3. 2014,
čj. 59 Ad 3/2014 – 24,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
I.
1. Oblastní inspektorát práce pro Ústecký kraj a Liberecký kraj rozhodnutím ze dne
7. 8. 2013, čj. 17226/7.30/13/14.3-4, uznal žalobce vinným ze spáchání správních deliktů
podle §30 odst. 1 písm. f) a n) zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších
předpisů, a uložil mu pokutu ve výši 65 000 Kč.
2. Žalovaný zamítl odvolání žalobce rozhodnutím ze dne 30. 10. 2013,
čj. 3481/1.30/13/14.3.
II.
3. Žalobce napadl rozhodnutí žalovaného žalobou u Krajského soudu v Ostravě, který
ji usnesením ze dne 9. 1. 2014, čj. 22 Ad 1/2014 – 9, postoupil místně příslušnému Krajskému
soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci.
4. V žalobě žalobce požádal o přiznání odkladného účinku. Krajský soud zastavil řízení
o návrhu na přiznání odkladného účinku usnesením ze dne 19. 3. 2014, čj. 59 Ad 3/2014 – 24,
protože žalobce nezaplatil soudní poplatek za tento návrh ve výši 1000 Kč, a to ani k výzvě
soudu, v níž byl poučen o následcích nezaplacení.
III.
5. Žalobce (stěžovatel) brojil proti usnesení krajského soudu čj. 59 Ad 3/2014 – 24 kasační
stížností.
6. Stěžovatel namítl, že zaplatil soudní poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku
žalobě ve výši 1000 Kč. Omylem však zaplatil soudní poplatek za podání žaloby pouze ve výši
2000 Kč, namísto 3000 Kč. V současné době je poplatek již zaplacen na účtu krajského soudu.
Stěžovatel navrhl, aby soud napadené usnesení zrušil a pokračoval v řízení o návrhu na přiznání
odkladného účinku žalobě.
IV.
7. Žalovaný se ke kasační stížnosti nevyjádřil.
V.
8. Nejvyšší správní soud se nejprve zabýval podmínkami řízení a shledal, že kasační stížnost
není přípustná.
9. Kasační stížnost je přípustná pouze tehdy, je-li podána z některého důvodu uvedeného
v §103 s. ř. s. a není-li její přípustnost vyloučena na základě §104 s. ř. s. Podle §104 odst. 3
písm. c) s. ř. s. kasační stížnost není přípustná, pokud směřuje proti rozhodnutí, které je podle
své povahy dočasné.
10. Rozhodnutí správního soudu o návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě je svou
povahou rozhodnutím dočasným, neboť má pouze omezené trvání. Jeho účinek, ať již pozitivní
nebo negativní, je časově omezen pouze na dobu trvání řízení o žalobě proti rozhodnutí
správního orgánu. Není-li rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku zrušeno soudem
(postupem podle §73 odst. 5 s. ř. s.), zaniká přímo ze zákona nabytím právní moci rozhodnutí
ve věci samé. Nadto rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku, bez ohledu
na výsledek, nijak nepředjímá postup soudu při rozhodování o věci samé.
11. Kasační stížnost proti rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku
je proto nepřípustná (srov. např. rozsudky ze dne 22. 12. 2004, čj. 5 As 52/2004 – 172,
č. 507/2005 Sb. NSS, nebo ze dne 17. 5. 2012, čj. 7 As 61/2012 – 37). Tento závěr potvrdil také
Ústavní soud v usnesení ze dne 9. 6. 2005, sp. zn. III. ÚS 156/05.
12. Nesprávné poučení krajského soudu o možnosti podat kasační stížnost proti usnesení
čj. 59 Ad 3/2014 – 24 nemůže založit přípustnost této kasační stížnosti (srov. např. usnesení
ze dne 25. 11. 2004, čj. 3 Ads 37/2004 – 36, č. 737/2006 Sb. NSS).
13. Pro úplnost Nejvyšší správní soud doplňuje, že zastavení řízení o návrhu na přiznání
odkladného účinku žalobě z důvodu nesplnění poplatkové povinnosti nevytváří překážku věci
rozsouzené, protože se nejedná o meritorní, ale pouze o procesní rozhodnutí. Žalobce může
po zastavení řízení o návrhu na přiznání odkladného účinku takový návrh opětovně podat.
14. Nejvyšší správní soud shledal kasační stížnost nepřípustnou podle §104 odst. 3
písm. c) s. ř. s., proto ji odmítl podle §46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. za použití §120 s. ř. s.
15. O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu s §60 odst. 3 s. ř. s.
za použití §120 s. ř. s., podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení,
byla-li kasační stížnost odmítnuta. S ohledem na nepřípustnost kasační stížnosti soud nevyzval
stěžovatele k uhrazení soudního poplatku za tuto kasační stížnost. Takový postup
by byl s ohledem na nutné odmítnutí kasační stížnosti a s tím spojené vrácení případně
zaplaceného poplatku ryze formální a rozporný se zásadou procesní ekonomie.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 23. dubna 2014
JUDr. Jan Passer
předseda senátu