ECLI:CZ:NSS:2014:8.AZS.145.2014:64
sp. zn. 8 Azs 145/2014 - 64
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jana Passera
a soudců JUDr. Michala Mazance a Mgr. Davida Hipšra v právní věci žalobkyně: N. B.,
zastoupené JUDr. Annou Doležalovou, MBA, advokátkou se sídlem Jablonského 604/7, Plzeň,
proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, Komise pro rozhodování ve věcech cizinců,
se sídlem nám. Hrdinů 1634/3, Praha 4, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 31. 12. 2012,
čj. MV-86775-3/SO/sen-2011, o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu
v Plzni ze dne 15. 7. 2014, čj. 57 A 11/2013 – 57,
takto:
Kasační stížnosti se p ř i z n á v á odkladný účinek.
Odůvodnění:
I.
1. Ministerstvo vnitra, odbor azylové a migrační politiky, rozhodnutím ze dne 21. 6. 2011,
čj. OAM-32298-14/DP-2011, neprodloužilo žalobkyni platnost povolení k dlouhodobému
pobytu podle §44a odst. 3 ve spojení s §35 odst. 3, §37 odst. 2 písm. b) a §56 odst. 1 písm. j)
zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“).
2. Žalovaný zamítl odvolání žalobkyně rozhodnutím ze dne 31. 12. 2012,
čj. MV-86775-3/SO/sen-2011.
II.
3. Žalobkyně napadla rozhodnutí žalovaného žalobou u Krajského soudu v Plzni, který
ji rozsudkem ze dne 15. 7. 2014, čj. 57 A 11/2013 – 57, zamítl.
III.
4. Žalobkyně (stěžovatelka) brojila proti rozsudku krajského soudu kasační stížností
z důvodů uvedených v §103 odst. 1 písm. a), b) a d) s. ř. s. Současně požádala o přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti.
5. Stěžovatelka poukázala na nepřiměřený dopad rozhodnutí o neprodloužení povolení
k dlouhodobému pobytu do svého rodinného a zejména soukromého života. Pojem soukromý
život je výrazně širší než pojem rodinný život a jeho nedílnou součástí je i život profesní
(viz rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 16. 12. 1992, Niemietz proti Spolkové
republice Německo, stížnost č. 13710/88). Stěžovatelka úspěšně podniká v České republice již čtyři
roky, dokázala si zajistit dostatek zakázek a uživit rodinu. Důsledky napadeného rozhodnutí jsou
podle stěžovatelky zcela nepřiměřené důvodu, pro který jí nebyl pobyt prodloužen. Stěžovatelka
byla přesvědčena, že výkon a následné právní následky napadeného rozhodnutí by pro
ni znamenaly nenahraditelnou újmu, zároveň se přiznání odkladného účinku nepřiměřeně
nedotkne práv třetích osob a není v rozporu s veřejným zájmem.
IV.
6. Žalovaný nedoporučil přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Podle jeho názoru
nemůže stěžovatelce v tomto řízení vzniknout újma. Ta by mohla vzniknout až rozhodnutím
o správním vyhoštění stěžovatelky z České republiky. Přiznání odkladného účinku by bylo podle
žalovaného v rozporu s veřejným zájmem, který spočívá v ochraně České republiky před
neoprávněně získanými povoleními k pobytu ze strany cizinců.
V.
7. Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že podmínky pro přiznání odkladného účinku byly
v nyní posuzované věci splněny.
8. Úvodem Nejvyšší správní soud zdůrazňuje mimořádnou povahu odkladného účinku.
Kasační stížnost proti rozhodnutí soudu ve správním soudnictví není řádným opravným
prostředkem, u něhož by bylo možno odkladný účinek očekávat. Přiznáním odkladného účinku
kasační stížnosti Nejvyšší správní soud prolamuje před vlastním rozhodnutím ve věci samé
právní účinky pravomocného rozhodnutí krajského soudu, na které je třeba hledět jako
na zákonné a věcně správné, dokud není jako celek zákonným postupem zrušeno. Přiznání
odkladného účinku proto musí být vyhrazeno pro ojedinělé případy, které zákonodárce vyjádřil
v §73 odst. 2 s. ř. s.
9. Podle tohoto ustanovení soud může přiznat žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon
nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká
přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu
s důležitým veřejným zájmem. Ve smyslu §107 s. ř. s. uvedené podmínky platí přiměřeně
i pro odkladný účinek kasační stížnosti.
10. Přestože stěžovatelka odůvodnila žádost o přiznání odkladného účinku vznikem
„nenahraditelné újmy“, Nejvyšší správní soud neshledal, že by nesprávnost použité terminologie,
která platila do 31. 12. 2011, bránila přiznání odkladného účinku. Novelou soudního řádu
správního provedenou zákonem č. 303/2011 Sb. došlo s účinností od 1. 1. 2012 ke změně úpravy
podmínek pro přiznání odkladného účinku v §73 s. ř. s. Na rozdíl od předchozí právní úpravy
již není nutné prokazovat tzv. „nenahraditelnou újmu“ žalobce (resp. důvodnou obavu její hrozby),
ale je třeba prokázat nepoměr mezi újmou, která by vznikla žalobci nepřiznáním odkladného
účinku, a případnou újmou, která by mohla vzniknout jiným osobám, pokud by k odložení
účinků jinak závazného rozhodnutí došlo.
11. Stěžovatelka odůvodnila návrh na přiznání odkladného účinku především tvrzeným
nepřiměřeným zásahem do svého rodinného a zejména soukromého života, protože v důsledku
napadeného rozhodnutí by byla nucena opustit území České republiky.
12. Jakkoliv soud nepředjímá věcné posouzení kasační námitky, podle které by výkonem
napadeného rozhodnutí došlo k nepřiměřenému zásahu do rodinného nebo soukromého života
stěžovatelky, nepřiznání odkladného účinku a v jeho důsledku (byť nikoliv bezprostředním)
nucené vycestování stěžovatelky před posouzením zákonnosti neprodloužení povolení
k dlouhodobému pobytu Nejvyšším správním soudem by mohlo stěžovatelce způsobit
nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám.
Sama skutečnost, že stěžovatelka bude moci pobývat na území České republiky i po dobu řízení
před Nejvyšším správním soudem, by se práv a právem chráněných zájmů třetích osob neměla
nijak dotknout, resp. žalovaný vůbec nepředestřel soudu reálnou argumentaci týkající případného
ohrožení práv třetích osob.
13. Je sice pravdou, že k bezprostřednímu opuštění území České republiky by mohla být
stěžovatelka donucena až v souvislosti s rozhodnutím o správním vyhoštění, nicméně tato
skutečnost nemůže být důvodem k zamítnutí návrhu na přiznání odkladného účinku. Jen stěží
lze po cizinci požadovat, aby předešel případné újmě tím, že bude vědomě porušovat zákon
nelegálním pobytem na území České republiky a „nechá si uložit“ správní vyhoštění, které následně
bude moci napadnout žalobou, s níž je spojen odkladný účinek ze zákona. S rozhodnutím
o správním vyhoštění je navíc vždy spojen zákaz pobytu na území České republiky
na určitou dobu.
14. Nadto Nejvyšší správní soud uznává ve své judikatuře, že k právu na spravedlivý proces
zpravidla náleží i právo účastníka vystupovat v tomto řízení osobně, být v kontaktu se svým
zástupcem, udělovat mu konkrétní pokyny pro výkon zastoupení atd. (viz např. usnesení ze dne
16. 8. 2012, čj. 4 As 56/2012 – 58, dostupné na www.nssoud.cz). Byť je stěžovatelka v řízení
o kasační stížnosti zastoupena advokátkou, pro řádný výkon jejího práva na spravedlivý proces
je vhodné, aby mohla setrvat na území České republiky do skončení řízení o své kasační stížnosti.
15. Důvodem pro neprodloužení povolení k dlouhodobému pobytu stěžovatelce byla
skutečnost, že v průběhu platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání
se stěžovatelka odhlásila z evidence osob samostatně výdělečně činných na dobu osmi měsíců.
Podle žalovaného tak přestala plnit účel pobytu. V kontextu konkrétních skutkových okolností
posuzované věci lze tedy předpokládat, že pobyt stěžovatelky na území České republiky po dobu
řízení před Nejvyšším správním soudem nepředstavuje riziko, které by zakládalo rozpor
s důležitým veřejným zájmem. Tímto závěrem soud nijak nepředjímá posouzení otázky, zda bylo
rozhodnutí o neprodloužení povolení k dlouhodobému pobytu stěžovatelky vydáno v souladu
se zákonem. Usnesení o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je svou podstatou
rozhodnutím předběžné povahy a nelze z něj předjímat budoucí rozhodnutí o věci samé.
16. V neposlední řadě Nejvyšší správní soud přihlédl také ke skutečnosti, že krajský soud
přiznal usnesením ze dne 15. 3. 2013, čj. 57 A 11/2013 – 33, odkladný účinek žalobě, přičemž
kasační soud neshledal, že by se skutkové okolnosti věci změnily natolik, aby přijal odlišný závěr.
17. Z výše uvedených důvodů Nejvyšší správní soud vyhověl návrhu stěžovatelky a přiznal
kasační stížnosti odkladný účinek.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 6. října 2014
JUDr. Jan Passer
předseda senátu
(řádná dovolená)
v zast. JUDr. Michal Mazanec
místopředseda soudu