ECLI:CZ:NSS:2014:8.AZS.15.2013:58
sp. zn. 8 Azs 15/2013 - 58
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jana Passera a soudců
JUDr. Michala Mazance a Mgr. Davida Hipšra v právní věci žalobkyně: N. S., zastoupené JUDr.
Ing. Jiřím Špeldou, advokátem se sídlem Šafaříkova 666, Hradec Králové, proti žalovanému:
Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 16.
11. 2012, čj. OAM-41/LE-LE05-ZA04-2012, o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku
Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 5. 11. 2013, čj. 29 Az 27/2012 – 29,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá pro nepřijatelnost.
II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Žalovanému se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení o kasační
stížnosti.
IV. Ustanovenému advokátovi žalobkyně JUDr. Ing. Jiřímu Špeldovi se p ř i z n á v á
odměna za zastupování ve výši 4114 Kč, která mu bude vyplacena z účtu Nejvyššího
správního soudu ve lhůtě 60 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění:
I.
1. Rozhodnutím ze dne 16. 11. 2012, čj. OAM-41/LE-LE05-ZA04-2012, žalovaný neudělil
žalobkyni mezinárodní ochranu podle §12 až §14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění
pozdějších předpisů.
II.
2. Žalobkyně napadla rozhodnutí žalovaného žalobou u Krajského soudu v Hradci Králové,
který ji rozsudkem ze dne 5. 11. 2013, čj. 29 Az 27/2012 – 29, zamítl. Rozsudek krajského soudu,
stejně jako všechna dále citovaná rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, je dostupný
na www.nssoud.cz a soud na něj na tomto místě pro stručnost zcela odkazuje.
III.
3. Žalobkyně (stěžovatelka) brojila proti rozsudku krajského soudu kasační stížností
z důvodů uvedených v §103 odst. 1 písm. a), b) a d) s. ř. s.
4. Stěžovatelka namítla, že závěry krajského soudu a žalovaného neodpovídaly veškerým
skutečnostem, které vyšly v průběhu řízení najevo. V případě návratu do země původu
by stěžovatelka byla ohrožena na životě a zdraví, ohroženo by bylo také zdraví jejích dětí.
Stěžovatelka by nebyla schopna hradit zdravotní péči pro sebe a svého syna, který je na její
pomoc zcela odkázán. Žalovaný tuto možnost nevyvrátil. Krajský soud a žalovaný nesprávně
zhodnotili kvalitu a dostupnost zdravotní péče v zemi původu. Zdravotnická zařízení, na která
krajský soud odkázal, jsou možná zakotvena v legislativě, ale nefungují v praxi. Žalovaný
nedoložil žádnou zprávu o zemi původu, která by prokazovala, že zdravotnictví je v pořádku.
5. Závěrem stěžovatelka vyslovila přesvědčení, že kasační stížnost svým významem
podstatně přesahuje její vlastní zájmy, protože se jedná i o stav jejího syna A. P., který je na ní
závislý.
IV.
6. Žalovaný se ke kasační stížnosti nevyjádřil.
V.
7. Jednou z podmínek věcného přezkumu kasační stížnosti ve věcech mezinárodní ochrany
je její přijatelnost. Kasační stížnost je v souladu s §104a s. ř. s. přijatelná, pokud svým významem
podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele (blíže viz usnesení ze dne 26. 4. 2006,
čj. 1 Azs 13/2006 – 39, č. 933/2006 Sb. NSS). Nejvyšší správní soud neshledal v posuzované věci
přesah vlastních zájmů stěžovatelky ani zásadní pochybení krajského soudu, které by mohlo
mít dopad do jejího hmotněprávního postavení. Ustálená a vnitřně jednotná judikatura zdejšího
soudu poskytuje na námitky stěžovatelky dostatečnou odpověď.
8. K námitce nesprávného posouzení dostupnosti léčby v zemi původu a možného ohrožení
zdraví či života stěžovatelky Nejvyšší správní soud připomíná, že na udělení azylu
z humanitárních důvodů není právní nárok a posouzení důvodů tvrzených žadatelkou
o mezinárodní ochranu je otázkou správního uvážení žalovaného. Správní rozhodnutí podléhá
přezkumu soudu pouze v tom směru, zda nevybočilo z mezí a hledisek stanovených zákonem,
zda je v souladu s pravidly logického usuzování a zda premisy takového úsudku byly zjištěny
řádným procesním postupem (blíže viz např. rozsudky ze dne 22. 1. 2004, čj. 5 Azs 47/2003 - 48,
či ze dne 11. 3. 2004, čj. 2 Azs 8/2004 – 55). Nejvyšší správní soud neshledal, že by krajský soud
vybočil z výše vytyčených mezí soudního přezkumu způsobem, který by mohl mít dopad
do hmotněprávního postavení stěžovatelky.
9. Nejvyšší správní soud neshledal důvody pro přijetí kasační stížnosti k věcnému
projednání, proto ji odmítl pro nepřijatelnost podle §104a s. ř. s. Kasační stížnost týkající
se žádosti o mezinárodní ochranu syna stěžovatelky Nejvyšší správní soud přezkoumává
v samostatném řízení vedeném pod sp. zn. 6 Azs 25/2013.
10. O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud rozhodl podle §60 odst. 3 s. ř. s.
za použití §120 s. ř. s., podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení,
byla-li kasační stížnost odmítnuta.
11. Stěžovatelce byl usnesením Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 1. 2014,
čj. 8 Azs 15/2013 – 29, ustanoven zástupcem advokát. V takovém případě platí hotové výdaje
a odměnu za zastupování stát (§35 odst. 8 ve spojení s §120 s. ř. s.). Nejvyšší správní soud určil
odměnu advokáta částkou 3100 Kč za jeden úkon právní služby (podání doplnění kasační
stížnosti) a dále 300 Kč jako paušální náhradu hotových výdajů v souladu v souladu s §7,
§9 odst. 4 písm. d), §11 odst. 1 písm. d) a §13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách
advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), celkem
tedy 3400 Kč. Tuto částku pak soud podle §57 odst. 2 s. ř. s. zvýšil o částku 714 Kč připadající
na náhradu daně z přidané hodnoty, kterou je ustanovený advokát z odměny za zastupování
jako plátce povinen odvést. Částka v celkové výši 4114 Kč bude vyplacena z účtu Nejvyššího
správního soudu ve lhůtě šedesáti dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 24. března 2014
JUDr. Jan Passer
předseda senátu