ECLI:CZ:NSS:2014:8.AZS.70.2014:31
sp. zn. 8 Azs 70/2014 - 31
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jana Passera a soudců
JUDr. Michala Mazance a Mgr. Davida Hipšra v právní věci žalobce: D. B., zastoupeného Mgr.
Janem Urbanem, advokátem se sídlem Haškova 1714/3, Hradec Králové, proti žalovanému:
Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18.
11. 2013, čj. OAM 266/ZA-ZA02-K01-2013, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku
Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 26. 3. 2014, čj. 28 Az 22/2013 – 44,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá pro nepřijatelnost.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Ustanovenému advokátovi žalobce Mgr. Janu Urbanovi se p ř i z n á v á odměna
za zastupování ve výši 4114 Kč, která mu bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního
soudu ve lhůtě 60 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění:
I.
1. Rozhodnutím ze dne 18. 11. 2013, čj. OAM-266/ZA-ZA02-K01-2013, žalovaný neudělil
žalobci mezinárodní ochranu podle §12 až §14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění
pozdějších předpisů.
II.
2. Žalobce napadl rozhodnutí žalovaného žalobou u Krajského soudu v Hradci Králové,
který ji rozsudkem ze dne 26. 3. 2014, čj. 28 Az 22/2013 – 44, zamítl. Rozsudek krajského soudu,
stejně jako všechna dále citovaná rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, je dostupný
na www.nssoud.cz a soud na něj na tomto místě pro stručnost zcela odkazuje.
III.
3. Žalobce (stěžovatel) brojil proti rozsudku krajského soudu kasační stížností z důvodů
uvedených v §103 odst. 1 písm. b) a d) s. ř. s.
4. Stěžovatel namítl, že se krajský soud řádně nevypořádal s námitkou opakovaného
porušení §2 a §3 správního řádu žalovaným, který nedbal své povinnosti zjistit řádně stav věci.
Soud pouze zopakoval tvrzení žalovaného, aniž by provedl vlastní hodnocení. Z napadeného
rozsudku proto není zřejmé, jak se soud vypořádal s žalobními námitkami.
5. Správní řízení bylo zatíženo vadou ve smyslu §103 odst. 1 písm. b) s. ř. s. , protože
žalovaný neopatřil dostatek relevantních podkladů, ale vyšel pouze z obecných informací, které
se netýkaly české menšiny v Srbsku. V důsledku nedostatku podkladů žalovaný ani soud neměli
objektivní možnost posoudit ohrožení života nebo hrozbu jiné vážné újmy, kterým by byl
stěžovatel vystaven v případě návratu do země původu.
6. Krajský soud se dostatečně nevypořádal také se skutečnostmi, které odůvodňovaly
udělení humanitárního azylu. Stěžovatel nesouhlasil, že u něj nebyl dán důvod hodný zvláštního
zřetele. Opakovaně totiž poukázal na svou vazbu k České republice, která vychází ze skutečnosti,
že Česká republika byla domovskou zemí jeho dědečka. V zemi původu naopak stěžovatel nemá
žádné sociální vazby.
7. Přesah vlastních zájmů a dopad do svého hmotněprávního postavení stěžovatel spatřoval
v nedostatečném vypořádání svých žalobních námitek krajským soudem.
IV.
8. Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti plně odkázal na své rozhodnutí a rozsudek
krajského soudu.
V.
9. Jednou z podmínek věcného přezkumu kasační stížnosti ve věcech mezinárodní ochrany
je její přijatelnost. Kasační stížnost je v souladu s §104a s. ř. s. přijatelná, pokud svým významem
podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele (blíže viz usnesení ze dne 26. 4. 2006,
čj. 1 Azs 13/2006 – 39, č. 933/2006 Sb. NSS). Nejvyšší správní soud neshledal v posuzované věci
přesah vlastních zájmů stěžovatele ani zásadní pochybení krajského soudu. Ustálená a vnitřně
jednotná judikatura zdejšího soudu poskytuje na námitky stěžovatele dostatečnou odpověď.
10. Nejvyšší správní soud se podrobně vyjádřil k podmínkám, které je třeba kumulativně
splnit pro udělení mezinárodní ochrany (viz např. rozsudky ze dne 28. 11. 2008,
čj. 5 Azs 46/2008 – 71, či ze dne 31. 10. 2008, čj. 5 Azs 50/2008 – 62). S ohledem na obsah spisu
a s ním spojená skutková zjištění Nejvyšší správní soud neshledal při posouzení těchto podmínek
žalovaným ani krajským soudem zásadní pochybení, která by mohla mít dopad
do hmotněprávního postavení stěžovatele. K námitce nesprávného posouzení podmínek
pro udělení humanitárního azylu soud doplňuje, že na udělení azylu z humanitárních důvodů není
právní nárok a posouzení důvodů tvrzených žadatelem je otázkou správního uvážení žalovaného
(blíže viz např. rozsudky ze dne 22. 1. 2004, čj. 5 Azs 47/2003 – 48, či ze dne 11. 3. 2004,
čj. 2 Azs 8/2004 – 55).
11. Nejvyšší správní soud neshledal důvody pro přijetí kasační stížnosti k věcnému
projednání, proto ji odmítl pro nepřijatelnost podle §104a s. ř. s.
12. O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti Nejvyšší správní soud rozhodl podle
§60 odst. 3 s. ř. s. za použití §120 s. ř. s., podle kterého nemá žádný z účastníků právo
na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.
13. Stěžovateli byl usnesením krajského soudu ze dne 6. 12. 2013, čj. 28 Az 22/2013 – 10,
ustanoven zástupcem advokát. V takovém případě platí hotové výdaje a odměnu za zastupování
stát (§35 odst. 8 ve spojení s §120 s. ř. s.). Nejvyšší správní soud určil odměnu advokáta částkou
3100 Kč za jeden úkon právní služby (podání kasační stížnosti) a dále částkou 300 Kč, která
představuje paušální náhradu hotových výdajů v souladu v souladu s §7, §9 odst. 4 písm. d),
§11 odst. 1 písm. d) a §13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách
advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Výše odměny činí celkem 3400 Kč.
Tuto částku pak soud podle §57 odst. 2 s. ř. s. zvýšil o částku 714 Kč připadající na náhradu daně
z přidané hodnoty, kterou je ustanovený advokát z odměny za zastupování jako plátce povinen
odvést. Částka v celkové výši 4114 Kč bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu
ve lhůtě šedesáti dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 30. června 2014
JUDr. Jan Passer
předseda senátu