ECLI:CZ:NSS:2014:8.AZS.71.2014:32
sp. zn. 8 Azs 71/2014 - 32
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Michala Mazance
a soudců Mgr. Davida Hipšra a JUDr. Jana Passera v právní věci žalobce: T. T. N.,
zastoupeného Mgr. Petrem Václavkem, advokátem se sídlem Opletalova 25, Praha 1, proti
žalované: Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké policie, se sídlem Olšanská
2, Praha 3, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 11. 2. 2014, čj. CPR-16606-1/ČJ-2013-
930310-V243, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze
dne 7. 4. 2014, čj. 32 A 1/2014 - 34, o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti,
takto:
Návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti se zamítá .
Odůvodnění:
I.
[1] Policie České republiky, Krajské ředitelství služby policie Královéhradeckého kraje,
Odbor cizinecké policie, Oddělení pobytových agend Hradec Králové, rozhodnutím ze dne
12. 11. 2013, čj. KRPH-40271-78/ČJ-2013-050026-SV, uložila žalobci správní vyhoštění podle
§119 odst. 1 písm. c) bod 2 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky
a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“).
Dobu, po kterou žalobci nelze umožnit vstup na území členských států Evropské unie, stanovila
na 2 roky.
[2] Policie ČR, Ředitelství služby cizinecké policie rozhodnutím ze dne 11. 2. 2014,
čj. CPR-16606-1/ČJ-2013-930310-V243, zamítla odvolání žalobce a potvrdila rozhodnutí
správního orgánu prvního stupně.
II.
[3] Proti rozhodnutí žalovaného podal žalobce žalobu, kterou Krajský soud v Hradci Králové
zamítl rozsudkem ze dne 7. 4. 2014, čj. 32 A 1/2014 - 34.
[4] Rozsudek krajského soudu napadl žalobce (stěžovatel) blanketní kasační stížností.
Podáním ze dne 15. 4. 2014 požádal o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Svůj návrh
stěžovatel odůvodnil tím, že při nepřiznání odkladného účinku by byl nucen opustit území České
republiky. To by pro něj znamenalo zásadní újmu, umocněnou znemožněním účasti na soudním
řízení. Přiznáním odkladného účinku nemůže jiným osobám vzniknout žádná újma. Nedojde
ani k rozporu s veřejným zájmem. Naopak, veřejným zájmem je, aby byla zachována všechna
procesní práva stěžovatele, zejména právo na spravedlivý proces. Stěžovatel je přesvědčen,
že přiznání odkladného účinku je nezbytné i s ohledem na protiprávní postup soudu. Dále
poukázal na značné náklady, které mu vzniknou v případě vynucené cesty do vlasti, pobytu tam
a opětovného návratu do České republiky v případě, že bude jeho kasační stížnost důvodná.
V České republice žije matka, otec i několik sourozenců stěžovatele. Ve vlasti naopak již nemá
žádné příbuzné ani materiální zázemí. Nelze opomenout, že žalobě proti rozhodnutí o správním
vyhoštění je přiznán odkladný účinek ex lege.
III.
[5] Žalovaný nesouhlasí s tím, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnosti přiznal odkladný
účinek. Přiznání odkladného účinku u cizince, který neoprávněně pobýval na území České
republiky, by bylo v rozporu s důležitým veřejným zájmem, aby se na území republiky zdržovali
jen ti cizinci, kteří dodržují právní předpisy a respektují právní řád.
IV.
[6] Nejvyšší správní soud při posouzení návrhu na přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti vycházel z následujících skutečností, úvah a závěrů.
[7] Podle §107 s. ř. s., věta před středníkem, kasační stížnost nemá odkladný účinek. Nejvyšší
správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat; přitom užije přiměřeně §73
odst. 2 až 5 s. ř. s. Podle §73 odst. 2 s. ř. s. lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo
jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce (zde stěžovatele) nepoměrně větší újmu,
než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude
v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[8] Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že podmínky pro přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti nejsou v daném případě naplněny.
[9] Přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti Nejvyšší správní soud prolamuje
před vlastním rozhodnutím ve věci samé právní účinky pravomocného rozhodnutí krajského
soudu, na které je třeba hledět jako na zákonné a věcně správné, dokud není zrušeno. Tento
institut představuje dočasnou procesní ochranu stěžovatele před okamžitým výkonem pro něj
nepříznivého soudního rozhodnutí. Takový postup proto musí být vyhrazen pro výjimečné
případy. Rozhodovat o návrzích na přiznání odkladného účinku proto nelze paušálně.
[10] Stěžovatel ve své blanketní kasační stížnosti neuvedl, z jakých důvodů napadá rozsudek
krajského soudu a ani v jakém rozsahu tak činí. Nejvyšší správní soud proto neměl dostatek
podkladů a argumentů pro rozhodnutí o odkladném účinku kasační stížnosti. Soudní řád správní
v §73 odst. 4 stanoví, že o návrhu na přiznání odkladného účinku rozhodne soud bez
zbytečného odkladu; není-li tu nebezpečí z prodlení, rozhodne do 30 dnů od jeho podání.
Nejvyšší správní soud v usnesení ze dne 20. 6. 2012, čj. 6 Ads 73/2012 – 17, www.nssoud.cz,
vyložil pojem „podání kasační stížnosti“ v tomto ustanovení tak, že se jedná o podání
projednatelné kasační stížnosti, tedy takové kasační stížnosti, která obsahuje důvody, pro
které je rozsudek krajského soudu napadán. Lhůta pro přiznání odkladného účinku tedy zpravidla
počne běžet poté, kdy stěžovatel odstraní vadu podání spočívající v neuvedení kasačních důvodů.
[11] Bez toho, aby soud znal důvody kasační stížnosti, zpravidla nemůže dostatečně posoudit,
zda jsou dány důvody pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti či nikoliv. Stěžovatel
ostatně opřel oprávněnost přiznání odkladného účinku i o tvrzený nezákonný postup krajského
soudu. Na uvedeném požadavku je přitom třeba trvat nezávisle na tom, že důvody pro přiznání
odkladného účinku jsou odlišné od samotných kasačních důvodů. Z výše uvedených důvodů
Nejvyšší správní soud podle §107 s. ř. s. ve spojení s §73 odst. 2 s. ř. s. kasační stížnosti
stěžovatele odkladný účinek nepřiznal. Nejvyšší správní soud současně dodává, že rozhodnutí
o nepřiznání odkladného účinku není meritorním rozhodnutím a nevytváří tak překážku věci
rozhodnuté (res iudicata). Stěžovatel proto může před rozhodnutím Nejvyššího správního soudu
o jeho kasační stížnosti podat nový návrh na přiznání odkladného účinku.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 9. června 2014
JUDr. Michal Mazanec
předseda senátu