ECLI:CZ:NSS:2014:9.AFS.167.2014:29
sp. zn. 9 Afs 167/2014 – 29
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Barbary
Pořízkové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., v právní věci žalobkyně:
KEBEK s.r.o., se sídlem Pražská 5382, Chomutov, zast. doc. JUDr. Milanem Kindlem, CSc.,
advokátem se sídlem Blatenská 3218/83, Chomutov, adresa pro doručování: 28. října 3649,
Chomutov, proti žalovanému: Generální ředitelství cel, se sídlem Budějovická 1387/7,
Praha 4, proti rozhodnutí Celního ředitelství Praha ze dne 1 6. 2. 2012, č. j. 3467/2012- 170100-21,
v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 13. 3. 2014,
č. j. 45 Af 12/2012 – 61,
takto:
I. Řízení o kasační stížnosti se z as t av u je .
II. Žádný z účastníků nemá p r áv o na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Podanou kasační stížností se žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) domáhá zrušení shora
uvedeného rozsudku Krajského soudu v Praze (dále jen „krajský soud“) ze dne 13. 3. 2014,
kterým krajský soud zamítl žalobu stěžovatelky proti rozhodnutí Celního ředitelství Praha ze dne
16. 2. 2012, č. j. 3467/2012-170100-21. Tímto rozhodnutím bylo zamítnuto její odvolání proti
rozhodnutím (platebním výměrům) Celního úřadu Praha D5 ze dne 1. 8. 2011, č. j. 17926 – 2/11
– 177600 – 021, č. j. 17926 - 3/11 - 177600-021, č. j. 17926 – 4/11 – 177600 – 021 a č. j. 17926 –
5/11 – 177600 – 021, kterými bylo vyměřeno stěžovatelce dle čl. 217 odst. 1 nařízení Rady (EHS)
č. 2913/92, kterým se vydává cel ní kodex Společenství, ve znění pozdějších předpisů a podle
článku 1 prováděcího nařízení Rady (EU) č. 723/2011, kterým se rozšiřuje konečné
antidumpingové clo uložené nařízením Rady (ES) č. 91/2009 na dovoz některých spojovacích
prostředků ze železa nebo oceli pocházející z Čínské lidové republiky na dovoz některých
spojovacích prostředků ze železa nebo oceli zasílaných z Malajsie bez ohledu na to, zda je u nich
deklarován původ z Malajsie, antidumpingové clo v celkové výši 1 973 506 Kč.
[2] Nejvyšší správní soud nejprve zkoumal, zda jsou v dané věci splněny podmínky řízení,
mezi které patří i povinnost uhradit soudní poplatek za kasační stížnost, a to ve výši 5 000 Kč
podle položky 19 sazebníku poplatků, který tvoří přílohu k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudní ch
poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“).
[3] Dle §2 odst. 2 písm. b) zákona o soudních poplatcích je ve věcech správního soudnictví
poplatníkem poplatku za řízení ten, kdo podal kasační stížnost. U poplatku za řízení vzniká
poplatková povinnost podáním kasační stížnosti a tímto okamžikem je též poplatek splatný
[§4 odst. 1 písm. d) a §7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích].
[4] Dle §9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním
návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve
poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí; po marném uplynutí této lhůty soud řízení
zastaví. Dle §9 odst. 3 citovaného zákona soud poplatníka ve výzvě p oučí o tom, že řízení
zastaví, jestliže poplatek nebude ve stanovené lhůtě zaplacen.
[5] Nejvyšší správní soud proto stěžovatelku usnesením ze dne 28. 5. 2014,
č. j. 9 Afs 167/2014 – 14, vyzval, aby ve lhůtě 1 týdne od doručení zmíněného usnesení zaplatila
za kasační stížnost soudní poplatek. Stěžovatelka byla rovněž poučena, že nebude-li soudní
poplatek zaplacen ve stanovené lhůtě, soud řízení o kasační stížnosti zastaví.
[6] Uvedené usnesení bylo zástupci stěžovatelky doručeno do datové schránky dne
29. 5. 2014, lhůta pro zaplacení soudního poplatku tedy uplynula dne 5. 6. 2014.
[7] Na shora uvedené usnesení týkající se zaplacení soudního poplatku stěžovatelka žádným
způsobem nereagovala.
[8] Lze tedy shrnout, že požadovaný soudní poplatek v dané věci – i přes výše uvedenou
výzvu – zaplacen nebyl, a proto Nejvyšší správní soud podle §9 odst. 1 zákona o soudních
poplatcích řízení o kasační stížnosti zastavil.
[9] O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle §60 odst. 3, věty první, zákona
č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“),
ve spojení s §120 s. ř. s., tak, že žádnému z účastníků se náhrada nákladů řízení nepřiznává,
jelikož řízení bylo zastaveno.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j s o u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 12. června 2014
JUDr. Barbara Pořízková
předsedkyně senátu