ECLI:CZ:NSS:2014:9.AS.135.2014:32
sp. zn. 9 As 135/2014 – 32
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců
JUDr. Barbary Pořízkové a JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., v právní věci žalobce: M. C., proti
žalovanému: Krajský úřad Pardubického kraje, se sídlem Komenského nám. 125, Pardubice,
proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 10. 2013, č. j. KrÚ 74552/2013/ODSH/14, v řízení
o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky
v Pardubicích ze dne 19. 3. 2014, č. j. 61 A 2/2014 – 16,
takto:
I. Řízení o kasační stížnosti se zas t av u j e.
II. Žádný z účastníků n emá p ráv o na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Podanou kasační stížností se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhal zrušení shora
uvedeného usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích (dále jen „krajský
soud“), kterým krajský soud odmítl stěžovatelovu žalobu proti v záhlaví uvedenému rozhodnutí
žalovaného pro opožděnost.
[2] Nejvyšší správní soud v dané věci prověřoval, zda stěžovatel splnil poplatkovou povinnost,
která se váže k podání kasační stížnosti. Společně s podáním kasační stížnosti bylo totiž povinností
stěžovatele uhradit soudní poplatek za kasační stížnost, a to ve výši 5 000 Kč podle položky č. 19
sazebníku poplatků, který tvoří přílohu k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“).
[3] Dle §2 odst. 2 písm. b) zákona o soudních poplatcích je ve věcech správního soudnictví
poplatníkem poplatku za řízení ten, kdo podal kasační stížnost. U poplatku za řízení vzniká
poplatková povinnost podáním kasační stížnosti a tímto okamžikem je též poplatek splatný
[§4 odst. 1 písm. d) a §7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích].
[4] Dle §9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním
návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve
poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí; po marném uplynutí této lhůty soud řízení
zastaví. Dle §9 odst. 3 citovaného zákona soud poplatníka ve výzvě poučí o tom, že řízení zastaví,
jestliže poplatek nebude ve stanovené lhůtě zaplacen.
[5] Stěžovatel v kasační stížnosti požádal o osvobození od soudních poplatků, aniž by uvedl
dostatečná tvrzení vztahující se k nedostatku prostředků. Doložení toho, že žadatel o osvobození
od soudních poplatků nemá dostatečné prostředky, je dle §36 odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb.,
soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jednou z podmínek,
které je nutno splnit, aby žádost o osvobození od soudních poplatků mohla být úspěšná. Vzhledem
k nedostatečnosti tvrzení o nedostatku prostředků v žádosti o osvobození od soudních poplatků
zaslal Nejvyšší správní soud stěžovateli formulář potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech
pro osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce ve věci, k jehož vyplnění mu byla stanovena lhůta
5 dnů. Pomocí tohoto formuláře mohl stěžovatel řádně vylíčit svoji majetkovou situaci,
resp. nedostatek prostředků. Formulář s výzvou k jeho vyplnění byl stěžovateli doručen dne
24. 4. 2014.
[6] Dne 29. 4. 2014 doručil stěžovatel Nejvyššímu správnímu soudu žádost o prodloužení lhůty
k vyplnění formuláře potvrzení o majetkových poměrech o jeden měsíc s odůvodněním, že pracuje
v zahraničí. Nejvyšší správní soud proto vyčkal jeden měsíc ode dne doručení stěžovatelovy žádosti
o prodloužení lhůty, přičemž očekával, že stěžovatel v dané lhůtě, kterou sám navrhl, vyplněný
formulář Nejvyššímu správnímu soudu doloží. Svým faktickým postupem tak zdejší soud žádosti
o prodloužení lhůty vyhověl, stěžovateli přitom do doby, než bylo o žádosti o osvobození
od soudních poplatků rozhodnuto, nic nebránilo požadovaný formulář soudu zaslat či svou žádost
o osvobození od soudních poplatků doplňovat či rozšiřovat.
[7] Vzhledem k tomu, že stěžovatel vyplněný formulář, který mu byl zaslán, nevyplnil
a nedoručil soudu ani do 5. 6. 2014, tedy po uplynutí více než jednoho měsíce od jeho doručení
stěžovateli, Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 5. 6. 2014, č. j. 9 As 135/2014 - 21, zamítl
stěžovatelovu žádost o osvobození od soudních poplatků s ohledem na skutečnost, že stěžovatel
nebyl schopen dostatečně vylíčit a doložit nedostatek prostředků na své straně. Současně v daném
usnesení zdejší soud zamítl stěžovatelův návrh na ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti
z řad advokátů, a to s ohledem na skutečnost, že takovému návrhu by mohlo být dle §35 odst. 8
s. ř. s. vyhověno jen tehdy, pokud by stěžovatel splňoval podmínky pro osvobození od soudních
poplatků, jejichž naplnění však nedoložil. Stěžovatel byl ve zmíněném usnesení ze dne 5. 6. 2014,
č. j. 9 As 135/2014 - 21, které mu bylo doručeno dne 9. 6. 2014, rovněž vyzván k zaplacení
soudního poplatku za kasační stížnost ve lhůtě 5 dnů, která tak dle §40 odst. 3 s. ř. s. uplynula
v pondělí 16. 6. 2014.
[8] Stěžovatel však do dne vydání tohoto usnesení o zastavení řízení požadovaný soudní
poplatek nezaplatil.
[9] Lze tedy shrnout, že soudní poplatek za kasační stížnost v dané věci – i přes výše uvedenou
výzvu – zaplacen nebyl, a proto Nejvyšší správní soud řízení o kasační stížnosti zastavil podle §47
písm. c) ve spojení s §120 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „s. ř. s.“), a ve spojení §9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích.
[10] O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle §60 odst. 3, věty první, s. ř. s., ve spojení
s §120 s. ř. s., tak, že žádnému z účastníků se náhrada nákladů řízení nepřiznává, jelikož řízení bylo
zastaveno.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 18. června 2014
JUDr. Radan Malík
předseda senátu