ECLI:CZ:NSS:2014:9.AS.39.2014:38
sp. zn. 9 As 39/2014 – 38
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců
JUDr. Barbary Pořízkové a JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., v právní věci žalobce: Ing. A. Z., proti
žalovanému: Krajský soud v Brně, se sídlem Rooseveltova 16, Brno, ve věci přezkoumání sdělení
místopředsedy žalovaného ze dne 9. 4. 2013, zn. St 52/2013, o vyřízení stížnosti na průtahy, v řízení
o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 19. 12. 2013, č. j. 22 A
153/2013 – 13,
takto:
I. Řízení o kasační stížnosti žalobce se zast av uje .
II. Žádný z účastníků nemá práv o na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) brojí kasační stížností proti shora označenému usnesení
Krajského soudu v Ostravě (dále jen „krajský soud“), jímž byla odmítnuta jeho žaloba, kterou
napadal způsob, jakým byl vyřízen jeho podnět k podání kárné žaloby na JUDr. Evu Trávníčkovou
a Mgr. Martina Boháčka pro průtahy v konkurzním řízení vedeném pod sp. zn. 44 K 227/2000.
Domáhal se toho, aby soud určil, že jeho podnět ke kárné žalobě na jmenované soudce je důvodný
a že místopředseda Krajského soudu v Brně Mgr. Jan Kozák se snažil protizákonně tyto průtahy
„ututlat“.
[2] Nejvyšší správní soud nejprve zkoumal, zda jsou v dané věci splněny podmínky řízení, mezi
které patří i povinnost uhradit soudní poplatek za kasační stížnost ve výši 5 000 Kč podle položky
č. 19 sazebníku poplatků, který tvoří přílohu k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích,
ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“).
[3] Stěžovatel uvedený soudní poplatek za kasační stížnost nezaplatil, ačkoli podle §2 odst. 2
písm. b) zákona o soudních poplatcích je ve věcech správního soudnictví poplatníkem poplatku
za řízení ten, kdo podal kasační stížnost, a jeho poplatková povinnost vzniká podáním kasační
stížnosti; tímto okamžikem je též poplatek splatný (§4 odst. 1 písm. d) a §7 o dst. 1 zákona
o soudních poplatcích).
[4] Nejvyšší správní soud proto stěžovatele usnesením vyzval, aby zaplatil soudní poplatek
za kasační stížnost. Stěžovatel byl rovněž řádně poučen, že nebude-li soudní poplatek ve stanovené
lhůtě uhrazen, soud řízení zastaví. Na toto usnesení reagoval stěžovatel přípisem, v němž požádal
o osvobození od soudního poplatku a o ustanovení zástupce. Zdejší soud mu proto zaslal formulář
Potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech pro osvobození od soudních poplatků
a ustanovení zástupce. Po zhodnocení všech hledisek posuzované věci však Nejvyšší správní soud
usnesením ze dne 5. 6. 2014, č. j. 9 As 39/2014 – 34, nepřiznal stěžovateli osvobození od soudního
poplatku a zároveň zamítl jeho návrh na ustanovení zástupce.
[5] Zmíněným usnesením ze dne 5. 6. 2014, které bylo stěžovateli doručeno v pondělí
9. 6. 2014 vložením do domovní nebo jiné adresátem užívané schránky, Nejvyšší správní soud
současně stěžovatele vyzval, aby ve lhůtě jednoho týdne od doručení tohoto usnesení zaplatil
soudní poplatek za kasační stížnost, a zároveň jej poučil, že nebude-li soudní poplatek zaplacen,
soud řízení zastaví. Podle ustanovení §40 odst. 2 s. ř. s. končí lhůta stanovená podle týdnů
uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Lhůta
k zaplacení soudního poplatku stanovená uvedeným usnesením tak uplynula v pondělí 16. 6. 2014.
Stěžovatel přesto do dnešního dne na výzvu k zaplacení soudního poplatku nereagoval a poplatek
neuhradil.
[6] Lze tedy shrnout, že požadovaný soudní poplatek v dané věci – i přes výše uvedenou výzvu
– zaplacen nebyl, a proto Nejvyšší správní soud podle §9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích
řízení o kasační stížnosti zastavil.
[7] O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle §60 odst. 3, věty první, s. ř. s., ve spojení
s §120 s. ř. s., tak, že žádnému z účastníků se náhrada nákladů řízení nepřiznává, jelikož řízení bylo
zastaveno.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 18. června 2014
JUDr. Radan Malík
předseda senátu