ECLI:CZ:NSS:2014:9.AZS.179.2014:21
sp. zn. 9 Azs 179/2014 – 21
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Barbary Pořízkové
a soudců JUDr. Petra Mikeše, Ph.D. a JUDr. Zdeňka Kühna, Ph.D., v právní věci žalobkyně: H. B.,
zast. JUDr. Petrem Adámkem, advokátem se sídlem Táboritská 1000/23, Praha 3, proti žalované:
Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké policie, se sídlem Olšanská 2, Praha
3, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 4. 2014, č. j. CPR-4599/ČJ-2014-930310-V243, v řízení
o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. 5. 2014,
č. j. 1 A 17/2014 - 8,
takto:
I. Kasační stížnost se od m ít á .
II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Podanou kasační stížností brojí žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) proti shora označenému
usnesení Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“), kterým byla odmítnuta žaloba
směřující proti rozhodnutí žalované specifikovanému v záhlaví. Uvedeným rozhodnutím bylo
stěžovatelce uloženo správní vyhoštění a doba, na kterou jí nelze umožnit vstup na území členských
států Evropské unie byla stanovena na 1 rok.
[2] V kasační stížnosti ze dne 10. 6. 2014 stěžovatelka uvádí, že usnesení městského soudu
jí bylo doručeno dne 27. 5. 2014 a že kasační stížnost podává podle §103 odst. 1 zákona
č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“).
Je přesvědčena, že předcházející řízení trpí vadami a napadené usnesení je nezákonné. Uvedla
rovněž, že odůvodnění kasační stížnosti zašle do sedmi dnů od podání kasační stížnosti.
[3] Vzhledem k absenci odůvodnění kasační stížnosti Nejvyšší správní soud usnesením ze dne
13. 6. 2014, č. j. 9 Azs 179/2014 - 5, stěžovatelku vyzval, aby ve lhůtě jednoho měsíce doplnila
důvody a petit její kasační stížnosti ve smyslu §106 odst. 3 s. ř. s., a aby ve lhůtě 1 týdne buď
předložila plnou moc udělenou jí advokátovi, nebo ve stejné lhůtě prokázala, že má vysokoškolské
právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Současně
ji zdejší soud poučil o možných důsledcích v případě nevyhovění této výzvě. Toto usnesení bylo
stěžovatelce doručeno dne 26. 6. 2014. Z důvodu, že kasační stížnost byla Nejvyššímu správnímu
soudu doručována prostřednictvím JUDr. Petra Adámka, advokáta se sídlem Táboritská 1000/23,
Praha 3, bylo doručeno usnesení s výzvou k odstranění vad kasační stížnosti i tomuto advokátovi
(přestože plná moc pro řízení před Nevyšším správním soudem byla doložena až na základě tohoto
usnesení). Zástupci bylo doručeno dne 16. 6. 2014.
[4] V této souvislosti považuje Nejvyšší správní soud za nutné předeslat, že kasační stížnost
je mimořádným opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí krajského soudu
ve správním soudnictví, jímž se účastník řízení, z něhož toto rozhodnutí vzešlo, nebo osoba
zúčastněná na řízení, domáhá zrušení soudního rozhodnutí. Jelikož se jí zpochybňuje pravomocné
rozhodnutí krajského soudu, stanoví zákon poměrně přísně obsahové náležitosti. Jednou
z podstatných náležitostí kasační stížnosti podle §106 odst. 1 s. ř. s. je i označení důvodů, pro něž
stěžovatel napadá rozhodnutí soudu, tzv. stížních bodů. Stížní bod musí zpravidla zahrnovat
jak skutkové, tak právní důvody, pro něž stěžovatel považuje rozhodnutí soudu za nezákonné.
Důvody uvedené v §103 odst. 1 s. ř. s. jsou však jen obecně vymezenými kategoriemi, které musí
stěžovatel v kasační stížnosti naplnit konkrétním a jedinečným obsahem, tedy vylíčit, k jakým
konkrétním vadám došlo podle jeho názoru v řízení před správním orgánem či před soudem,
jakými blíže určenými vadami trpí podle něj rozhodnutí soudu, v čem přesně spatřuje nesprávné
posouzení právní otázky soudem apod.
[5] Řízení o kasační stížnosti je ovládáno dispoziční zásadou, dle které pouze stěžovatel
vymezuje rozsah, v němž Nejvyšší správní soud přezkoumá napadené rozhodnutí krajského soudu
(výjimku z této zásady tvoří zásadní vady rozhodnutí krajského soudu, ke kterým kasační soud
přihlíží z úřední povinnosti i bez námitek). Toto vymezení musí být učiněno uvedením konkrétních
důvodů, které Nejvyšší správní soud není oprávněn za stěžovatele sám dovozovat. Tím by byla
porušena nejen zmíněná dispoziční zásada, ale i zásada rovnosti účastníků. Bez stěžovatelem
stanoveného rámce přezkumu nelze kasační stížnost věcně projednat. Důvody uvedenými v kasační
stížnosti je pak Nejvyšší správní soud vázán (§109 odst. 3 s. ř. s.). Neodstranění nedostatků kasační
stížnosti představuje z výše uvedených důvodů vadu, pro kterou není možné v řízení o kasační
stížnosti dále pokračovat.
[6] Usnesení s výzvou k odstranění vad kasační stížnosti v nyní posuzované věci nabylo právní
moci dne 26. 6. 2014, lhůta tedy uplynula dne 26. 7. 2014. Dle §40 s. ř. s. lhůta určená podle měsíců
končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty.
Stěžovatelka do uplynutí lhůty a ani poté nedoplnila kasační důvody a petit kasační stížnosti
a neodstranila tak vady kasační stížnosti, pro které není možné v řízení pokračovat. Nejvyšší správní
soud proto podle §120 ve spojení s §37 odst. 5 s. ř. s. rozhodl o odmítnutí kasační stížnosti.
[7] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení §60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení
s §120 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li
kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 5. srpna. 2014
JUDr. Barbara Pořízková
předsedkyně senátu