ECLI:CZ:NSS:2014:9.AZS.2.2014:9
sp. zn. 9 Azs 2/2014 - 9
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Barbary Pořízkové
a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., v právní věci žalobce: A. Z., proti
žalovanému: Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké policie, Přijímací
středisko Zastávka, se sídlem Havířská 514, Zastávka, v řízení o žalobě proti rozhodnutí
žalovaného ze dne 5. 12. 2013, č.j. CPR-630/ČJ-2013-931200-SV,
takto:
Věc se p o s t u p u je Krajskému soudu v Brně jako soudu věcně a místně příslušnému.
Odůvodnění:
[1] Dne 19. 12. 2013 bylo Nejvyššímu správnímu soudu doručeno poštou podání žalobce
označené jako „Kasační stížnost proti rozhodnutí Krajského soudu v Brně, č. j. CPR-630/ČJ-2013-
931200-SV ze dne 5. 12. 2013“, s žádostí o ustanovení zástupce.
[2] Z podání vyplývá, že se žalobce u Krajského soudu v Brně domáhal zrušení zamítavého
rozhodnutí Ministerstva vnitra České republiky ze dne 5. 12. 2013, č. j. CPR-630/ČJ-2013-931200-
SV ve věci žádosti o udělení mezinárodní ochrany dle zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně
zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon
o azylu“). Jako osobu žalovanou označil žalobce Ministerstvo vnitra České republiky, odbor azylové
a migrační politiky, P.O. Box 21/OAM, 170 34 Praha 7.
[3] Z obsahu dokumentů přiložených k tomuto podání však vyplývá, že rozhodnutí pod
č. j. CPR-630/ČJ-2013-931200-SV bylo vydáno Policií České republiky v přijímacím středisku
Zastávka, a proto byl tento správní orgán v záhlaví tohoto usnesení uveden jako osoba žalovaná,
a to v souladu s rozhodnutím rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 10. 2004,
č. j. 5 Afs 16/2003-56 (publ. pod č. 534/2005 Sb. NSS, přístupný též na www.nssoud.cz): „V řízení
o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu podle §65 a násl. s. ř. s. však osoba žalovaného není určena tvrzením
žalobce, ale kogentně ji určuje zákon. Sám soudní řád správní v obecném ustanovení §33 odst. 1 praví, že odpůrcem
(žalovaným) je ten, o němž to stanoví zákon. Na toto ustanovení potom navazuje §69 s. ř. s., podle něhož
je v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu podle dílu prvního hlavy druhé části třetí správní orgán, který
rozhodl v posledním stupni, nebo správní orgán, na který jeho působnost přešla. Je tedy věcí soudu, aby v řízení jako
s žalovaným jednal s tím, kdo skutečně žalovaným má být, a ne s tím, koho chybně označil v žalobě žalobce.“
[4] Dle zjištění Nejvyššího správního soudu nebyla dosud ke Krajskému soudu v Brně ve věci
uvedené spisové značky podána žádná žaloba, a tudíž Krajský soud v Brně ve věci nevydal žádné
rozhodnutí. Z obsahu předložených dokumentů lze dovodit, že ve věci dosud nerozhodoval ani jiný
soud.
[5] Podle §7 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozd. předpisů (dále
jen „s. ř. s.“), nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení o správní žalobě věcně
příslušný krajský soud. Podle §7 odst. 5 s. ř. s. byl-li návrh ve věci správního soudnictví podán
u soudu, který není věcně příslušný k jeho vyřízení, postoupí jej tento soud k vyřízení soudu věcně
a místně příslušnému. Z obsahu podání vyplývá, že žalovaným má být Policie České republiky,
Ředitelství služby cizinecké policie, Přijímací středisko Zastávka. Žalovaný má sídlo v Zastávce
u Brna a místně příslušným pro projednání žaloby je tak Krajský soud v Brně (§7 odst. 2 s. ř. s.).
[6] Nejvyšší správní soud proto věc postoupil tomuto soudu podle §7 odst. 5 s. ř. s. Příslušný
krajský soud již samostatně posoudí, zda jde o žalobu, kterou je možné za dané situace projednat,
případně učiní příslušné úkony k odstranění pochyb o jejím obsahu.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 9. ledna 2014
JUDr. Barbara Pořízková
předsedkyně senátu