ECLI:CZ:NSS:2014:9.AZS.273.2014:29
sp. zn. 9 Azs 273/2014 – 29
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců
JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., a JUDr. Barbary Pořízkové v právní věci žalobce: V. P.,
zast. JUDr. Irenou Strakovou, advokátkou se sídlem Karlovo náměstí 287/18, Praha 2,
proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, proti rozhodnutí
žalovaného ze dne 8. 1. 2014, č. j. OAM-376/ZA-ZA04-ZA04-2013, v řízení o kasační stížnosti
žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. 8. 2014, č. j. 4 Az 3/2014 - 37,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Kasační stížností ze dne 10. 10. 2014 napadl žalobce (dále jen „stěžovatel“) shora označené
usnesení Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“), kterým bylo zastaveno řízení vedené
proti shora označenému rozhodnutí žalovaného, jímž bylo rozhodnuto tak, že mezinárodní ochrana
podle §12, §13, §14, §14a a §14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů
(dále jen „zákon o azylu“), se stěžovateli neuděluje.
[2] Podle §106 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „s. ř. s.“), musí stěžovatel v kasační stížnosti uvést, z jakého důvodu napadá
rozhodnutí soudu. Z kasační stížnosti musí být dále zřejmé, co navrhuje, tj. jakého rozhodnutí
se domáhá (§106 odst. 1 ve spojení s §37 odst. 3 s. ř. s.).
[3] Kasační stížnost stěžovatele ze dne 10. 10. 2014 uvedené náležitosti nesplňovala, neboť
v ní bylo pouze uvedeno, že napadá shora označené usnesení městského soudu, je podána
pro zachování lhůty a zdůvodnění bude dodáno v době co nejkratší „po seznámení se spisovým
materiálem a konzultaci s klientem“. Současně bylo požádáno o přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti.
[4] Podle §106 odst. 3 s. ř. s. nemá-li kasační stížnost všechny náležitosti již při jejím podání,
musí být tyto náležitosti doplněny ve lhůtě jednoho měsíce od doručení usnesení, kterým byl
stěžovatel vyzván k doplnění podání. Jen v této lhůtě může stěžovatel rozšířit kasační stížnost
na výroky dosud nenapadené a rozšířit její důvody. Tuto lhůtu může soud na včasnou žádost
stěžovatele z vážných důvodů prodloužit, nejdéle však o další měsíc.
[5] Usnesením ze dne 6. 11. 2014, č. j. 9 Azs 273/2014 - 18, Nejvyšší správní soud vyzval
stěžovatele, aby ve lhůtě jednoho měsíce od doručení tohoto usnesení doplnil kasační stížnost
o důvody, pro které napadá v záhlaví označené usnesení městského soudu, a uvedl, co navrhuje.
Současně stěžovatele poučil o tom, že nebude-li kasační stížnost v uvedené lhůtě doplněna, Nejvyšší
správní soud ji podle §37 odst. 5 ve spojení s §120 s. ř. s. odmítne.
[6] Podle ustanovení §40 odst. 2 s. ř. s. lhůta určená podle měsíců končí uplynutím dne,
který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Připadne-li poslední den lhůty
na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den.
[7] Usnesení, kterým byl stěžovatel vyzván k doplnění kasační stížnosti, bylo doručeno
zástupkyni stěžovatele dne 10. 11. 2014. Lhůta k doplnění náležitostí kasační stížnosti uplynula
10. 12. 2014. Před uplynutím výše uvedené lhůty bylo dne 8. 12. 2014 Nejvyššímu správnímu soudu
doručeno podání ze dne 5. 12. 2014, kterým stěžovatel doplnil kasační stížnost tak, že uvedl,
že je v kontaktu se svojí zástupkyní JUDr. Irenou Strakovou a požádal ji o zastupování, a proto
odpadl důvod, pro který bylo řízení zastaveno. Žalobu, která je předmětem řízení, proto žádá
projednat. Dále uvedl, že požádal o nahlédnutí do spisu žalovaného a po jeho prostudování doplní
zdůvodnění. Podáním ze dne 8. 12. 2014 tak byla kasační stížnost doplněna o důvod, který je však
na samé hranici projednatelnosti. Petit v tomto podání vůbec uveden nebyl.
[8] Zbývá doplnit, že stěžovatel nepožádal v průběhu stanovené jednoměsíční lhůty o její
prodloužení, pouze v podání ze dne 8. 12. 2014 oznámil, že rozšíří důvody kasační stížnosti
dodatečně.
[9] Zdejší soud tak uzavírá, že kasační stížnost nadále postrádá základní náležitost (petit)
stanovenou zákonem a pro tento nedostatek není možné v řízení o ní pokračovat. Jelikož stěžovatel
nevyhověl výzvě zdejšího soudu ve stanovené lhůtě, Nejvyššímu správnímu soudu tak nezbylo
než kasační stížnost odmítnout v souladu s §37 odst. 5 ve spojení s §120 s. ř. s. bez věcného
projednání.
[10] Ke stěžovatelovu návrhu na přiznání odkladného účinku Nejvyšší správní soud uvádí,
že podání kasační stížnosti proti rozhodnutí krajského soudu o žalobě proti rozhodnutí ministerstva
ve věci mezinárodní ochrany má odkladný účinek přímo ze zákona (§32 odst. 5 zákona o azylu),
a proto bylo nadbytečné o něm rozhodovat.
[11] O nákladech řízení Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu s §60 odst. 3 a §120 s. ř. s.,
podle kterých nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost
odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 17. prosince 2014
JUDr. Radan Malík
předseda senátu