ECLI:CZ:NSS:2014:9.AZS.304.2014:15
sp. zn. 9 Azs 304/2014 – 15
USNESENÍ
Pořízkové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., v právní věci
žalobkyně: V. S., zast. Mgr. Markem Čechovským, advokátem se sídlem Václavské náměstí 21,
Praha 1, adresa pro doručování: Opletalova 25, Praha 1, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra –
Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, se sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, Praha 4,
proti rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 5. 2014, č. j. MV-83511-3/SO/sen-2012, v řízení o kasační
stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 31. 10. 2014,
č. j. 30 A 53/2014 - 48,
takto:
I. Řízení o kasační stížnosti se z a s t a v u je .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Podanou kasační stížností brojí žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) proti shora označenému
rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové (dále jen „krajský soud“), kterým byla zamítnuta její
žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 5. 2014, č. j. MV-83511-3/SO/sen-2012. Tímto
rozhodnutím bylo zamítnuto odvolání stěžovatelky a potvrzeno rozhodnutí Ministerstva vnitra
ze dne 8. 6. 2012, č. j. OAM-22732-13/DP-2012, kterým byla podle §44a odst. 3 ve spojení
s §35 odst. 3, §37 odst. 2 písm. b) s odkazem na §56 odst. 1 písm. j) zákona č. 326/1999 Sb.,
o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“), zamítnuta žádost stěžovatelky o prodloužení platnosti
povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky za účelem podnikání (osoba
samostatně výdělečně činná).
[2] Podáním ze dne 12. 12. 2014, označeným jako „Zpětvzetí kasační stížnosti stěžovatelky proti
rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 31. 10. 2014, č.j.: 30A 53/2014-48“, které bylo
Nejvyššímu správnímu soudu doručeno téhož dne, vzala stěžovatelka výslovně prostřednictvím
svého zástupce kasační stížnost v celém rozsahu zpět.
[3] V souladu s dispoziční zásadou, jíž je správní soudnictví ovládáno, navrhovatel
(zde stěžovatelka) disponuje řízením nebo jeho předmětem, a tedy může vzít svůj návrh zcela nebo
zčásti zpět, dokud o něm soud nerozhodl [srov. §37 odst. 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu
správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“)]. Podle §47 písm. a) s. ř. s. vzal-li
navrhovatel svůj návrh zpět, soud řízení zastaví.
[4] Vzhledem k tomu, že projev vůle, jímž došlo ke zpětvzetí kasační stížnosti, je jednoznačný
a nevzbuzuje žádné pochybnosti, Nejvyšší správní soud v souladu s §47 písm. a) s. ř. s., ve spojení
s §120 s. ř. s., řízení o kasační stížnosti zastavil.
[5] Výrok o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti je odůvodněn ustanovením §60 odst. 3
s. ř. s., ve spojení s §120 s. ř. s., podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů
řízení, bylo-li řízení zastaveno.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 17. prosince 2014
JUDr. Barbara Pořízková
předsedkyně senátu