ECLI:CZ:NSS:2014:APRK.31.2014:237
sp. zn. Aprk 31/2014 - 237
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka
a soudkyň JUDr. Lenky Matyášové a JUDr. Marie Žiškové v právní věci žalobce: ŽELEZNÁ
LÁVKA, spol. s r.o., se sídlem Jana Masaryka 179, Praha - Vinohrady, zastoupený Mgr. Alešem
Eppingerem, advokátem se sídlem Vodičkova 710/31, Praha 1, proti žalovanému: Odvolací
finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 31, Brno, o žalobě proti rozhodnutím žalovaného
ze dne 28. 10. 2012, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 8 Af 51/2012, o návrhu
žalobce na určení lhůty k provedení procesního úkonu dle §174a zákona č. 6/2002 Sb.,
takto:
I. Návrh se zamí t á .
II. Navrhovatel n emá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu
[1] Návrhem ze dne 21. 5. 2014, doručeným Nejvyššímu správnímu soudu dne 2. 6. 2014,
se žalobce (dále jen „navrhovatel“) domáhal určení lhůty k provedení procesního úkonu
dle §174a zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů
a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudech
a soudcích“). Po zdejším soudu se navrhovatel domáhal toho, aby Městskému soudu v Praze
(dále jen „městský soud“) byla určena lhůta pro vydání rozhodnutí ve věci jednak v řízení
vedeném u městského soudu pod sp. zn. 3 Af 28/2010 a jednak v řízení vedeném u městského
soudu pod sp. zn. 8 Af 51/2012.
[2] Ze strany městského soudu byl Nejvyššímu správnímu soudu návrh na určení lhůty
předložen pouze se spisem sp. zn. 8 Af 51/2012 a vyjádřením městského soudu pouze ve vztahu
k řízení pod uvedenou spisovou značkou. Z úřední činnosti Nejvyšší správní soud disponuje
informací o tom, že po podání návrhu na určení lhůty ze dne 21. 5. 2014 městský soud vydal
v řízení vedeném pod sp. zn. 3 Af 28/2010 rozsudek ze dne 26. 5. 2014, č. j. 3 Af 28/2010 - 190,
jímž zrušil tehdy napadená správní rozhodnutí. Dle §174a odst. 3 zákona o soudech a soudcích
může soud, vůči němuž jsou namítány průtahy v řízení, po obdržení návrhu na určení lhůty
k provedení procesního úkonu postupovat dvojím způsobem: 1) může postoupit návrh na určení
lhůty k provedení procesního úkonu do 5 pracovních dnů ode dne doručení se svým vyjádřením
soudu příslušnému o návrhu rozhodnout, 2) může učinit všechny procesní úkony,
u nichž podle navrhovatele dochází k prodlení – v takovém případě se k návrhu na určení lhůty
dále nepřihlíží, pokud navrhovatel výslovně neprohlásí, že na návrhu trvá. V případě,
že navrhovatel se svým návrhem domáhá vydání rozhodnutí ve věci, je učiněním procesního
úkonu zde uvedeného jako ad 2) vydání požadovaného rozhodnutí ve věci.
[3] Za popsaného stavu, kdy městský soud návrh na určení lhůty k provedení procesního
úkonu předložil pouze se spisem sp. zn. 8 Af 51/2012 a vyjádřením týkajícím se pouze řízení
vedeného pod touto spisovou značkou, Nejvyšší správní soud v nynějším řízení o návrhu
na určení lhůty k provedení procesního úkonu hodnotí pouze, zda nedochází k průtahům v řízení
vedeném před městským soudem pod sp. zn. 8 Af 51/2012. Zcela stranou nynějšího řízení
o návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu před zdejším soudem tak zůstává řízení
před městským soudem vedené pod sp. zn. 3 Af 28/2010.
[4] Ve vztahu k řízení před městským soudem vedenému pod sp. zn. 8 Af 51/2012
navrhovatel uvedl, že žalobu podal dne 28. 12. 2012. Má přitom za to, že jsou dány všechny
podmínky pro vydání rozhodnutí ve věci a nedocházelo tak k průtahům.
II. Vyjádření městského soudu
[5] Městský soud ve svém vyjádření k návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu
uvedl, že ve věci nejsou podmínky pro vydání rozhodnutí ve věci, jelikož žalovaný vyjádřil záměr
uspokojit navrhovatele ve smyslu §62 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního,
ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). Lhůta k postupu, jímž má být navrhovatel
uspokojen, byla městským soudem žalovanému stanovena s ohledem na velký počet žalobou
napadených správních rozhodnutí a rozsáhlou spisovou dokumentaci. Městský soud
tak vyčkává, zda dojde k uspokojení navrhovatele postupem ve smyslu §62 odst. 1 s. ř. s.,
a pokud se tak stane, hodlá se dle §62 odst. 3 s. ř. s. na navrhovatele obrátit s dotazem, zda byl
postupem žalovaného skutečně uspokojen.
III. Podstatný obsah spisu městského soudu
[6] Žaloba byla městskému soudu doručena dne 28. 12. 2012. Vzhledem k tomu, že společně
s podáním žaloby nebyla splněna poplatková povinnost, městský soud vyzval navrhovatele
usnesením ze dne 4. 2. 2013, č. j. 8 Af 51/2012 - 22, k jeho úhradě, současně navrhovatele zpravil
o tom, že o věci bude rozhodovat senát 8 Af a že je možno namítnout podjatost soudců tohoto
senátu, a dále navrhovatele vyzval k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci samé bez nařízení
jednání. Městský soud dne 4. 2. 2013 navrhovatele rovněž vyzval k doplnění žaloby přiložením
stejnopisu napadených správních rozhodnutí. K úhradě soudního poplatku a doložení stejnopisů
žalobou napadených rozhodnutí došlo dne 15. 2. 2013.
[7] Dne 4. 2. 2013 městský soud také zaslal žalobu žalovanému k vyjádření a informoval
jej o tom, že o věci bude rozhodovat senát 8 Af, podjatost jehož soudců lze namítnout,
a dále žalovaného vyzval k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci samé bez nařízení jednání.
Dne 1. 3. 2013 městský soud obdržel vyjádření žalovaného k žalobě, které dne 8. 3. 2013 zaslal
na vědomí navrhovateli, a dne 6. 3. 2013 soud obdržel správní spis.
[8] Dne 24. 2. 2014 obdržel městský soud přípis navrhovatele nazvaný „vyjádření žalobce“,
v němž navrhovatel uvedl, že doplňuje svou žalobu a podává repliku k vyjádření žalovaného
ze dne 1. 3. 2013. Tento přípis městský soud zaslal dne 6. 3. 2014 žalovanému. Dne 9. 3. 2014
obdržel městský soud přípis navrhovatele nazvaný „sdělení žalobce k náhradě nákladů řízení“.
Pokračování Aprk 31/2014 - 238
[9] Dne 19. 3. 2014 bylo městskému soudu doručeno sdělení žalovaného o jeho záměru
uspokojit navrhovatele ve smyslu §62 s. ř. s. Žalovaný současně požádal o určení lhůty k vydání
rozhodnutí, jímž má být navrhovatel uspokojen, a to tak, aby lhůta neskončila dříve
než v září 2014 s ohledem na obsáhlost spisového materiálu a množství napadených rozhodnutí,
jichž je 65.
[10] Dne 21. 5. 2014 městský soud obdržel návrh na určení lhůty k provedení procesního
úkonu, který je předmětem nynějšího řízení před Nejvyšším správním soudem. Následně
městský soud vydal usnesení ze dne 28. 5. 2014, č. j. 8 Af 51/2012 - 231, jímž žalovanému
dle §62 odst. 2 s. ř. s. stanovil k vydání nového rozhodnutí ve věci lhůtu do 15. 10. 2014. Dne
28. 5. 2014 současně městský soud informoval navrhovatele, že jeho návrh na určení lhůty bude
postoupen Nejvyššímu správnímu soudu, což téhož dne městský soud taktéž učinil.
IV. Právní hodnocení Nejvyššího správního soudu
[11] Nejvyšší správní soud podaný návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu
zhodnotil a dospěl k závěru, že není důvodný.
[12] Řízení o návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu, upravené v §174a zákona
o soudech a soudcích, představuje promítnutí zásad spravedlivého procesu z hlediska naplnění
práva účastníka nebo jiné strany řízení na projednání jeho věci bez zbytečných průtahů,
zakotveného zejména v čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.
[13] Při rozhodování o návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu může příslušný
soud stanovit lhůtu jen k provedení takového procesního úkonu, u něhož jsou v návrhu namítány
průtahy. Uvedený závěr vyplývá nejen z ustanovení §174a odst. 2, věty druhé, zákona o soudech
a soudcích (dle tohoto ustanovení je náležitostí návrhu na určení lhůty, bez jejíhož splnění nelze
v řízení pokračovat, označení procesního úkonu, u něhož jsou namítány průtahy), dále
z ustanovení §174a odst. 8, věty první, tohoto zákona (příslušný soud může určit lhůtu
k provedení úkonu, u něhož jsou v návrhu namítány průtahy), ale zejména ze zásady nezávislosti
soudů a soudců při projednávání a rozhodování sporů a jiných právních věcí, která nesmí být
dotčena tím, že by příslušný soud posuzoval – v rozporu se smyslem (účelem) řízení o návrhu
na určení lhůty k provedení procesního úkonu – nejen otázku určení lhůty k provedení
procesního úkonu, ale rovněž to, ve vztahu k jakému procesnímu úkonu nastaly v řízení průtahy.
[14] V řízení podle §174a zákona o soudech a soudcích Nejvyšší správní soud rozhoduje
o návrhu na určení lhůty. Znamená to, že zjistí-li neodůvodněné průtahy v řízení spočívající
zejména v tom, že příslušný soud poté, kdy obdrží podání ve věci, v přiměřené době nečiní žádné
úkony, věcí se vůbec nezabývá, aniž by pro takový postup existovaly ospravedlnitelné důvody,
anebo činí úkony s nedůvodnou časovou prodlevou, usnesením určí tomuto soudu lhůtu,
ve které má úkon učinit, resp. ve které má rozhodnout. Průtahy v řízení tak znamenají,
že v soudním procesu dochází k neodůvodněně pomalému vyřizování věci napadlé příslušnému
soudu či dokonce ke vzniku excesivního stavu, kdy dochází k nečinnosti soudu.
[15] Pro nynější řízení je dále nutno zdůraznit, že Nejvyšší správní soud rozhoduje o návrhu
na určení lhůty k provedení procesního úkonu s ohledem na stav řízení před městským soudem,
který je tu ke dni rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. K tomuto okamžiku se hodnotí,
zda dochází u namítaného procesního úkonu k průtahům. Nemá totiž význam zkoumat,
zda dochází k průtahům u úkonu, který již byl proveden. Skutečnost, že rozhodný
je okamžik rozhodování o návrhu, vyplývá z §174a odst. 8 zákona o soudech a soudcích,
v němž je při vymezení podmínek pro vyhovění návrhu použito přítomného času („dochází v řízení
k průtahům“), a dále ze skutečnosti, že v případě důvodného návrhu má dojít též k určení lhůty
k provedení navrhovaného úkonu. Určení lhůty přitom musí respektovat současný stav řízení
před soudem, vůči němuž jsou průtahy namítány. Jiný přístup by mohl způsobit vážné procesní
obtíže.
[16] Skutečnost, že Nejvyšší správní soud rozhoduje podle stavu, který tu je ke dni jeho
rozhodnutí, má v nynější věci ten důsledek, že se přihlíží i k vývoji řízení před městským soudem,
k němuž došlo až poté, co navrhovatel podal svůj návrh na určení lhůty k provedení procesního
úkonu. Návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu byl městskému soudu doručen dne
21. 5. 2014, tj. v době, kdy ze strany městského soudu nebyl navrhovatel zpraven o sdělení
žalovaného o jeho záměru uspokojit navrhovatele, které bylo městskému soudu doručeno dne
19. 3. 2014 (tedy před více než dvěma měsíci před podáním návrhu na určení lhůty).
Až po doručení návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu vydal městský soud
usnesení ze dne 28. 5. 2014, č. j. 8 Af 51/2012 - 231, jímž žalovanému dle §62 odst. 2 s. ř. s.
stanovil k vydání nového rozhodnutí ve věci lhůtu do 15. 10. 2014. Dané usnesení bylo
navrhovateli doručeno dne 29. 5. 2014, kdy se tak poprvé dozvěděl o záměru žalovaného
jej uspokojit. Nejvyšší správní soud tak konstatuje, navrhovatel se po podání návrhu na určení
lhůty k provedení procesního úkonu dozvěděl o záměru žalovaného uspokojit jej a o usnesení
městského soudu ze dne 28. 5. 2014, a to ještě před tím, než byl jeho návrh na určení lhůty
postoupen Nejvyššímu správnímu soudu, nicméně svůj návrh s ohledem na dané skutečnosti
žádným způsobem nedoplnil či neupravil.
[17] Nejvyšší správní soud dále konstatuje, že sdělení žalovaného o záměru uspokojit
navrhovatele a určení lhůty k takovému postupu dle §62 odst. 2 s. ř. s. mají závažné procesní
důsledky pro další vývoj řízení (viz bod [20] tohoto usnesení). Při rozhodování o návrhu
na určení lhůty k provedení procesního úkonu je proto nelze pominout, byť ke stanovení lhůty
došlo v nynější věci až po podání návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu.
Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o návrhu na určení lhůty totiž musí respektovat
i procesní povinnosti, které pro městský soud vyplývají z §62 s. ř. s.
[18] V §174a odst. 8 zákona o soudech a soudcích lze nalézt hlediska, dle kterých se návrh
na určení lhůty k provedení procesního úkonu posuzuje. Jde o složitost věci, význam předmětu
řízení pro navrhovatele, postup účastníků nebo stran řízení a dosavadní postup soudu. V obecné
rovině má význam i §56 s. ř. s., který stanovuje, v jakém pořadí mají soudy ve správním
soudnictví projednávat a rozhodovat věci.
[19] Vzhledem k okolnostem nynější věci hraje pro posouzení důvodnosti návrhu na určení
lhůty k provedení procesního úkonu kritérium postupu účastníků. Sem lze zařadit sdělení
ze strany žalovaného o jeho záměru uspokojit navrhovatele ve smyslu §62 s. ř. s. a procesní
důsledky z toho plynoucí. Dle §62 odst. 1 a 2 s. ř. s.:
„(1) Dokud soud nerozhodl, může odpůrce vydat nové rozhodnutí nebo opatření, popřípadě provést jiný
úkon, jimiž navrhovatele uspokojí, nezasáhne-li tímto postupem práva nebo povinnosti třetích osob. Svůj záměr
navrhovatele uspokojit sdělí správní orgán soudu a vyžádá si správní spisy, pokud je již soudu předložil.
(2) Předseda senátu stanoví lhůtu, v níž je třeba rozhodnutí vydat, opatření nebo úkon provést a oznámit
je navrhovateli i soudu; uplyne-li tato lhůta marně, pokračuje soud v řízení.“
[20] Dané ustanovení je výrazem subsidiarity správního soudnictví, která dává přednost
před řešením sporu před soudem tomu, aby byly sporné otázky vyřešeny před správními orgány.
Správní soudnictví nastupuje až tehdy, není-li možné sporné otázky odstranit na úrovni správních
Pokračování Aprk 31/2014 - 239
orgánů. Z tohoto důvodu je žalovanému správnímu orgánu v řízení před soudem umožněno
prohlásit, že hodlá navrhovatele uspokojit. Za takových okolností, jsou-li splněny zákonem
předpokládané podmínky (k nim srov. bod 30. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního
soudu ze dne 13. 7. 2010, č. j. 3 Ads 148/2008 - 70, publikované pod č. 2130/2010
Sb. NSS), má soud povinnost žalovanému určit lhůtu k tomu, aby navrhovatele uspokojil.
Do doby, než určená lhůta uplyne, o věci soud nerozhoduje (a contrario věta za středníkem
v §62 odst. 2 s. ř. s.: „uplyne-li tato lhůta marně, pokračuje soud v řízení“), v čemž lze spatřovat závažné
procesní důsledky pro řízení před městským soudem společně s eventuálním dalším postupem
ve smyslu §62 odst. 3 až 5 s. ř. s. odvislým od postupu žalovaného.
[21] V nynější věci byla ze strany městského soudu žalovanému určena lhůta,
v níž má dojít k uspokojení navrhovatele, do 15. 10. 2014, přičemž přiměřenost této lhůty
ani podmínky pro její stanovení nebyly ze strany navrhovatele žádným způsobem zpochybněny.
Za takového stavu je nutno vyjít z toho, že do konce stanovené lhůty, která v době rozhodování
Nejvyššího správního soudu neuplynula, nemůže městský soud v řízení pokračovat, tj. především
nemůže vydat rozhodnutí ve věci.
[22] Již na základě kritéria postupu účastníků řízení, které je v nynější věci navázáno
na §62 s. ř. s., bylo nutno dospět k závěru, že městský soud nemůže rozhodnutí ve věci vydat
dříve než 16. 10. 2014, tedy, že návrhu na určení lhůty nelze v současnosti vyhovět. V takovém
případě ztrácí smysl rozbor dalších kritérií důvodnosti návrhu na určení lhůty k provedení
procesního úkonu dle §174a odst. 8 a požadavku dle §56 s. ř. s. vztahujícího se k pořadí
projednávání a rozhodnutí věci. Jakékoli jejich posouzení nemůže zvrátit závěr, že Nejvyšší
správní soud nemůže přikázat městskému soudu vydat rozhodnutí ve věci v průběhu otevřené
lhůty dle §62 odst. 2 s. ř. s., nebyla-li žádným způsobem zpochybněna zákonnost jejího
stanovení, opačným postupem by Nejvyšší správní soud totiž postavil městský soud
do neřešitelné procesní situace s ohledem na požadavky §62 odst. 2 s. ř. s.
[23] Návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu tak byl vyhodnocen
jako nedůvodný.
V. Závěr a náklady řízení
[24] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o §174a odst. 8 zákona o soudech a soudcích,
dle kterého hradí náklady řízení o něm stát jen tehdy, byl-li návrh uznán jako oprávněný. K tomu
v projednávané věci nedošlo, proto Nejvyšší správní soud rozhodl, že navrhovatel nemá právo
na náhradu nákladů řízení.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 11. června 2014
JUDr. Radan Malík
předseda senátu