ECLI:CZ:NSS:2014:APRK.42.2014:56
sp. zn. Aprk 42/2014 - 56
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Kaniové
a soudců JUDr. Lenky Matyášové a JUDr. Radana Malíka v právní věci žalobce Ing. J. L.,
proti žalovanému Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem Vyšehradská 16, Praha 2, o žalobě proti
nečinnosti vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 6 A 26/2014, o návrhu žalobce na určení
lhůty k provedení procesního úkonu dle §174a zákona č. 6/2002 Sb.,
takto:
I. Návrh se zamítá .
II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Návrhem ze dne 6. 8. 2014, podaným u Městského soudu v Praze, který byl doručen
Nejvyššímu správnímu soudu dne 12. 8. 2014, se žalobce (dále jen „navrhovatel“) domáhá určení lhůty
k provedení procesního úkonu dle §174a zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících
a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích) ve věci výše
označené.
Navrhovatel uvedl, že dané řízení probíhá již více než šest měsíců, přičemž se jedná o řízení
s přednostním projednáním (nečinnost správního orgánu k vydání rozhodnutí). V řízení podle zákona
č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, jsou navíc obecně zkrácené lhůty. Od podání
samotné žádosti o informace ze dne 16. 3. 2013 již přitom uplynul více rok a pět měsíců. Současně
navrhovatel zaslal i druhou žádost o opatření proti nečinnosti, kterou dle jeho slov žalovaný správní
orgán dodnes nijak nevyřídil. Navrhovatel se tedy domnívá, že celková délka řízení s přednostním
projednáním je za těchto okolností již nepřiměřená k předmětu řízení, a proto navrhuje, aby byla
stanovena lhůta pro vydání rozhodnutí ve věci.
K návrhu se vyjádřila předsedkyně senátu, který je příslušný ve věci rozhodnout. Ve vyjádření
zrekapitulovala dosavadní procesní postup městského soudu v dané věci.
Z předloženého spisu městského soudu Nejvyšší správní soud zjistil, že navrhovatel podal
žalobu u městského soudu dne 3. 2. 2014. Usnesením ze dne 24. 2. 2014 městský soud navrhovatele
vyzval k zaplacení soudního poplatku. Dne 7. 3. 2014 vznesl navrhovatel námitku podjatosti všech
soudců správního úseku městského soudu, dne 14. 4. 2014 byl spis 6 A 26/2014 předložen
Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí o uvedené námitce podjatosti a usnesením ze dne
28. 5. 2014, č. j. Nao 163/2014 - 29, Nejvyšší správní soud rozhodl, že soudci městského soudu
JUDr. Karla Cháberová, JUDr. Naděžda Treschlová a Mgr. Jiří Lifka nejsou vyloučeni z projednávání
a rozhodování dané věci. Dne 12. 6. 2014 byl spis 6 A 26/2014 vrácen městskému soudu. Dne
15. 7. 2014 byl navrhovatel opakovaně vyzván k zaplacení soudního poplatku z podané žaloby. Soudní
poplatek navrhovatel uhradil dne 29. 7. 2014. Dne 5. 8. 2014 soud zaslal žalovanému žádost o správní
spis a o vyjádření k žalobě. Dne 6. 8. 2014 podal navrhovatel nyní posuzovaný návrh dle §174a zákona
o soudech a soudcích.
Návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu není důvodný.
Řízení o návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu, upravené v ustanovení §174a
zákona o soudech a soudcích, představuje promítnutí zásad spravedlivého procesu z hlediska naplnění
práva účastníka nebo jiné strany řízení na projednání jeho věci bez zbytečných průtahů, zakotveného
zejména v ustanovení čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, do řízení probíhajícího
před soudem.
V řízení podle §174a zákona o soudech a soudcích tedy Nejvyšší správní soud rozhoduje
o návrhu na určení lhůty. Znamená to, že zjistí-li neodůvodněné průtahy v řízení spočívající zejména
v tom, že příslušný soud poté, kdy obdrží podání ve věci, v přiměřené době nečiní žádné úkony, věcí
se vůbec nezabývá, aniž by pro takový postup existovaly ospravedlnitelné důvody, anebo činí úkony
s nedůvodnou časovou prodlevou, usnesením určí tomuto soudu lhůtu, ve které má úkon učinit,
resp. ve které má rozhodnout.
Průtahy v řízení znamenají, že v soudním procesu dochází k neodůvodněně pomalému
vyřizování věci napadlé příslušnému soudu či dokonce ke vzniku excesivního stavu, kdy dochází
k nečinnosti soudu. Soud se tak při posuzování oprávněnosti návrhu na určení lhůty k provedení
procesního úkonu zabývá otázkou, zda v řízení dochází k průtahům, s ohledem na složitost věci,
význam předmětu řízení pro navrhovatele, postup účastníků nebo stran řízení a na dosavadní postup
soudu.
Nejvyšší správní soud v projednávané věci po posouzení shora uvedeného postupu městského
soudu dospěl k závěru, že návrh není oprávněný, neboť městský soud nebyl v případě navrhovatele
nečinný. Soud, jak vyplývá z předloženého spisového materiálu, se věcí po jejím obdržení řádně zabýval
a činil postupně v přiměřené době všechny nezbytné procesní úkony, jejichž vykonání bylo ve věci
zapotřebí tak, aby věc mohl projednat a rozhodnout. Nelze přehlédnout, že proces dokončení
nezbytných přípravných úkonů oddálil i sám navrhovatel tím, že ve věci vznesl námitku podjatosti
všech soudců správního úseku městského soudu, o níž následně rozhodoval Nejvyšší správní soud.
Vznesení takové námitky je samozřejmě nepopiratelným právem navrhovatele, ten však zároveň musí
být srozuměn s tím, že bezdůvodným uplatněním uvedeného práva de facto prodlouží dobu nezbytnou
k přípravě věci k projednání. Nejvyšší správní soud ze všech shora uvedených důvodů neshledal ve věci
průtahy, a proto návrh navrhovatele podle §174a odst. 7 zákona o soudech a soudcích zamítl.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o §174a odst. 8 zákona o soudech a soudcích,
dle kterého hradí náklady řízení o něm stát jen tehdy, je-li návrh uznán jako oprávněný.
K tomu v projednávané věci nedošlo, proto soud rozhodl tak, že navrhovatel nemá právo na náhradu
nákladů řízení.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 19. srpna 2014
JUDr. Lenka Kaniová
předsedkyně senátu