ECLI:CZ:NSS:2014:NAO.106.2014:40
sp. zn. Nao 106/2014 - 40
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jakuba Camrdy
a soudců Mgr. Ondřeje Mrákoty a JUDr. Lenky Matyášové v právní věci žalobce: Ing. J. B., proti
žalovanému: Policejní prezidium České republiky, se sídlem Strojnická 27, 170 89 Praha 7,
v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 6. 2013, č. j. PPR-14835-1/ČJ-2013-
990420, o námitce podjatosti,
takto:
Soudkyně JUDr. Jana Kubenová není v y l o u č e n a z projednávání a rozhodnutí
věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 41 A 58/2013.
Odůvodnění:
Žalobou doručenou Krajskému soudu v Brně (dále jen „krajský soud“) dne 22. 7. 2013
napadl žalobce rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 6. 2013, č. j. PPR-14835-1/ČJ-2013-990420,
kterým bylo částečně změněno a ve zbytku odvolání žalobce zamítnuto a potvrzeno rozhodnutí
Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Jihomoravského kraje, odboru služby
pořádkové policie, ze dne 2. 5. 2013, č. j. KRPB-73312-11/ČJ-2013-0600PZ-JA.
Podáním doručeným krajskému soudu dne 25. 2. 2014 žalobce namítl podjatost soudkyně
JUDr. Jany Kubenové se zdůvodněném, že jmenovaná soudkyně o věci již v minulosti
rozhodovala a jeho žalobu zamítla. Kasační stížnosti žalobce proti tomuto rozhodnutí pak bylo
Nejvyšším správním soudem vyhověno, rozsudek krajského soudu byl zrušen a věc byla vrácena
krajskému soudu k dalšímu řízení. Vzhledem k tomu, že ze strany JUDr. Jany Kubenové došlo
v předchozím projednání věci k pochybení, které žalobce „musel nechat napravit Nejvyšším správním
soudem“, tedy žalobce žádá, aby věc byla přidělena jinému soudci. JUDr. Jana Kubenová dále
pochybila, že přes žádost žalobce o osvobození od soudních poplatků jej vyzvala k zaplacení
soudního poplatku, což vedlo k potřebě sepsání a podání nové žádosti o osvobození od soudních
poplatků. Rovněž tato skutečnost vyvolává pochybnosti o řádném fungování její kanceláře.
Soudkyně JUDr. Jana Kubenová se k námitce podjatosti vznesené žalobcem vyjádřila tak,
že k účastníkům řízení ani k projednávané věci nemá žádný vztah.
Nejvyšší správní soud posoudil vznesenou námitku podjatosti a dospěl k závěru, že není
důvodná.
Podle ust. §8 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci,
jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod
pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání
nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem
pro vyloučení nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho
rozhodování v jiných věcech.
Podle citovaného ustanovení je důvodem pro vyloučení soudce z projednávání
a rozhodování věci jednak skutečnost, že se podílel na jejím rozhodování již v předchozím
správním či soudním řízení a jednak takový vnitřní vztah soudce k věci samé, k účastníkům
či k jejich zástupcům, že míra a povaha tohoto vztahu poskytuje důvod k pochybnostem o jeho
nepodjatosti. Důvodem k vyloučení soudce pro podjatost však není jeho postup v projednávané
věci, jakož ani postup při rozhodování jiných věcí. V rozhodovací činnosti soudce se projevuje
jeho nezávislost a účastníkův nesouhlas s právními závěry, např. v otázce posouzení důvodnosti
žaloby či odmítnutí věcného přezkumu žaloby z procesních důvodů, které soudce vyslovil,
je při hodnocení otázek podjatosti bezvýznamný. Soudce může být vyloučen z rozhodování
jen z objektivních důvodů, nikoli pro subjektivní přesvědčení účastníka o nesprávnosti jeho
dřívějších rozhodnutí. Zpochybňovat rozhodnutí soudu lze a slouží k tomu opravné prostředky,
jako je kasační stížnost ve smyslu ust. §102 a násl. s. ř. s.
V daném případě je podle žalobce důvodem podjatosti soudkyně JUDr. Jany Kubenové
její dřívější rozhodovací činnost v projednávané věci, resp. postup v soudním řízení. Jak již bylo
výše uvedeno, důvodem k vyloučení soudce nemohou být okolnosti, které spočívají v jeho
postupu v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování ve věci. Žalobcem tvrzené
skutečnosti, z nichž dovozuje podjatost, proto nelze považovat za takové, které by svědčily
o existenci zvláštního poměru uvedené soudkyně k žalobci, žalovanému či k věci samé, pro nějž
by mohly existovat pochybnosti o její nepodjatosti. Proto Nejvyšší správní soud rozhodl tak,
jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 28. dubna 2014
JUDr. Jakub Camrda
předseda senátu