ECLI:CZ:NSS:2014:NAO.306.2014:52
sp. zn. Nao 306/2014 - 52
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína
a soudců JUDr. Jana Vyklického a Mgr. Petry Weissové v právní věci žalobce K. N.,
proti žalovanému Státnímu pozemkovému úřadu, se sídlem Praha 3, Husinecká 1024/11a,
o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 12. 2013, č. j. SPU 477463/2013, o námitce
podjatosti žalobce proti soudcům 1. senátu Nejvyššího správního soudu v řízení o nesouhlasu
s postoupením věci vedeném u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. Nad 278/2014,
takto:
Soudci 1. senátu Nejvyššího správního soudu JUDr. Marie Žišková, JUDr. Josef Baxa,
JUDr. Lenka Kaniová a JUDr. Jana Jurečková nejsou vyloučeni z projednávání
a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. Nad 278/2014.
Odůvodnění:
Žalobou podanou u Městského soudu v Praze se žalobce domáhá přezkoumání
rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 12. 2013, č. j. SPU 477463/2013, kterým bylo zamítnuto
odvolání žalobce proti rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu
pro Olomoucký kraj, pobočky Šumperk ze dne 11. 6. 2013, č. j. SPU 187896/2013,
jímž byl schválen návrh komplexních pozemkových úprav v k. ú. Zvole u Zábřeha.
Městský soud v Praze dne 24. 3. 2014 rozhodl usnesením č. j. 3 A 29/2014 - 13
o postoupení věci Krajskému soudu v Ostravě s odůvodněním, že tento soud je soudem místně
příslušným k projednání a rozhodnutí věci dle §7 odst. 1 a 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní
řád správní (dále jen „s. ř. s.“), jelikož sídlem správního orgánu, který rozhodoval v prvním
stupni, je pobočka krajského pozemkového úřadu se sídlem v Šumperku.
Krajský soud v Ostravě předložil dne 11. 7. 2014 věc Nejvyššímu správnímu soudu,
jelikož nesouhlasil s postoupením věci podle usnesení Městského soudu v Praze dne 24. 3. 2014
č. j. 3 A 29/2014 - 13. Má za to, že žalovaný je koncentrovaným správním úřadem s celostátní
působností, jehož sídlem je Praha a krajské pozemkové úřady nepředstavují samostatné správní
úřady, nýbrž pouze dekoncentrované organizační složky s územní působností vymezenou
územím krajů, pročež nemohou mít charakter samostatných správních úřadů ani pobočky
krajských pozemkových úřadů, které rozhodují v řízení o pozemkových úpravách jako orgány
prvého stupně, což je i pr ojednávaný případ. Místní příslušnost Městského soudu v Praze je tedy
podle Krajského soudu v Ostravě dána.
U Nejvyššího správního soudu je věc, týkající se nesouhlasu Krajského soudu v Ostravě
s postoupením věci Městským soudem v Praze, projednávána pod sp. zn. Nad 278/2014, která
byla přidělena 1. senátu Nejvyššího správního soudu ve složení JUDr. Marie Žišková,
JUDr. Josef Baxa, JUDr. Lenka Kaniová a JUDr. Jana Jurečková.
Účastníci řízení byli se složením 1. senátu Nejvyššího správního soudu seznámeni dne
15. 7. 2014 (žalovaný), respektive dne 16. 7. 2014 (žalobce) se současným poučením o možnosti
vznést námitku podjatosti jmenovaných soudců (§8 s. ř. s.) v propadné lhůtě jednoho týdne.
Žalobce dne 22. 7. 2014, tedy včas, uvedl, že „daný spor ilustruje typickou snahu tzv. státu okrádat
a utiskovat občana (…) a justice je nedílnou součástí tzv. státu – je jím zřizována a zabezpečována (…), uvádím
možnou podjatost členů NSS.“
Podle ust. §8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci,
jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod
pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání
nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem
k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané
věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Podle odst. 5 téhož ustanovení může účastník
nebo osoba zúčastněná na řízení namítnout podjatost soudce, soudní osoby, tlumočníka
nebo znalce. Námitku musí uplatnit do jednoho týdne ode dne, kdy se o podjatosti dozvěděl;
zjistí-li důvod podjatosti při jednání, musí ji uplatnit při tomto jednání. K později uplatněným
námitkám se nepřihlíží. Námitka musí být zdůvodněna a musí být uvedeny konkrétní skutečnosti,
z nichž je dovozována. O vyloučení soudce rozhodne usnesením po jeho vyjádření Nejvyšší
správní soud, a je-li namítána podjatost soudní osoby, tlumočníka nebo znalce, rozhodne
o ní senát po jejich vyjádření.
Předpokladem pro zajištění záruky správného a spravedlivého rozhodnutí je, aby v řízení
jednal a rozhodoval soudce nepodjatý, který není v žádném osobním stavu k účastníkům
a k jejich zástupcům a který není nikterak zainteresován na výsledku řízení. „Nestrannost
a nezaujatost soudce je jedním z hlavních předpokladů spravedlivého rozhodování a jednou z hlavních premis
důvěry občanů a jiných subjektů práva v právo a právní stát (čl. 1 odst. 1 Ústavy)“ [srovnej rozsudek
Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 9. 2005, č. j. 4 As 14/2014 - 70].
V projednávané věci žalobce zcela obecně a nekonkrétně namítl možnou podjatost členů
1. senátu Nejvyššího správního soudu, aniž uvedl, na základě jakých konkrétních poznatků
či skutečností tuto podjatost dovozuje u všech členů uvedeného senátu či u některých z nich.
Jejich možnou podjatost spatřuje žalobce v tom, že „je justice nedílnou součástí tzv. státu – je jím
zřizována a zabezpečována“. Zákon však, jak plyne z citovaného ustanovení §8 odst. 1 a 5 s. ř. s.
vyžaduje, aby námitka podjatosti byla odůvodněná a aby žalobce uvedl konkrétní skutečnosti,
z nichž podjatost jednotlivých členů uvedeného senátu vyplývá. To však žalobce nerespektuje,
přitom z obecných a zcela nekonkrétních tvrzení, která žalobce v námitce podjatosti uvádí,
nelze podjatost žádného ze soudců - členů 1. senátu Nejvyššího správního soudu dovodit.
Žalobce ve svém podání neuvádí, u kterých konkrétních členů tohoto senátu podjatost spatřuje,
nýbrž uplatňuje obecně podjatost „členů NSS“. V námitce podjatosti ani nerozvádí konkrétní
poznatky, které by mohly svědčit o možné podjatosti kteréhokoliv člena 1. senátu Nejvyššího
správního soudu, o jeho poměru k věci, k účastníkům či jejich zástupcům, ani neuvádí, v čemž
tento „poměr“ spočívá a jakým způsobem se dotýká projednávané věci a soudců, kteří se na jejím
projednávání podílejí.
Ze všech shora uvedených důvodů Nejvyšší správní soud neshledal vznesenou námitku
podjatosti soudců – členů 1. senátu Nejvyššího správního soudu JUDr. Marie Žiškové,
JUDr. Josefa Baxy, JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Jany Jurečkové důvodnou, ve věci tedy bude
dále rozhodovat 1. senát Nejvyššího správního soudu ve shora uvedeném složení.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné (§53 odst. 3
s. ř. s.).
V Brně dne 13. srpna 2014
JUDr. Jaroslav Vlašín
předseda senátu