ECLI:CZ:NSS:2014:NAO.337.2014:55
sp. zn. Nao 337/2014 - 55
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Radovana Havelce
a soudců JUDr. Jana Vyklického a Mgr. Petry Weissové v právní věci žalobce P. Č.,
proti žalovanému Městskému soudu v Brně, se sídlem Brno, Polní 994/39, o námitce
podjatosti vznesené žalobcem proti soudcům senátu 30 A Krajského soudu v Brně, ve věci
vedené pod sp. zn. 30 A 50/2014,
takto:
Soudci Krajského soudu v Brně Mgr. Milan Procházka, JUDr. Petr Polách, JUDr. Viktor
Kučera a JUDr. Jana Kubenová nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené
u tohoto soudu pod sp. zn. 30 A 50/2014.
Odůvodnění:
Podáním ze dne 13. 2. 2014, jímž se žalobce u Krajského soudu v Českých Budějovicích
domáhal, aby žalovanému byla uložena povinnost vydat žalobci „všechny informace v žádosti
z 26. 11. 2013“, žalobce vznesl také námitku podjatosti všech soudců senátu 30 A Krajského
soudu v Brně s odůvodněním, že u tohoto soudu dochází k machinacím s nápadem, všechny
správní žaloby jsou předávány senátu 30 A, za dobu čtyř let z desítek podaných žalob nebyla
jediná přidělena jinému senátu, než uvedenému a všechny žaloby směřující proti téže organizační
složce státu projednává označený senát. Žalobce také považuje za iracionální, že členy tříčlenného
senátu Krajského soudu v Brně jsou čtyři soudci.
Usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 18. 2. 2014, č. j. 10 Na
18/2014 - 2 byla věc postoupena k vyřízení Krajskému soudu v Brně.
Soudci Krajského soudu v Brně Mgr. Milan Procházka, JUDr. Petr Polách, JUDr. Viktor
Kučera a JUDr. Jana Kubenová se k námitce podjatosti vznesené žalobcem shodně vyjádřili tak,
že jim nejsou známy žádné důvody, pro které by bylo možné pochybovat o jejich nepodjatosti,
jelikož nemají žádný vztah k účastníkům řízení ani k projednávané věci.
Dle ustanovení §8 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), soudci jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci,
jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat
o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního
orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu
soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
Předpokladem pro zajištění záruky správného a spravedlivého rozhodnutí je, aby v řízení
jednal a rozhodoval soudce nepodjatý, který není v žádném osobním vztahu k účastníkům
a k jejich zástupcům a který není nikterak zainteresován na výsledku řízení. „Nestrannost
a nezaujatost soudce je jedním z hlavních předpokladů spravedlivého rozhodování a jednou z hlavních premis
důvěry občanů a jiných subjektů práva v právo a právní stát (čl. 1 odst. 1 Ústavy).“ (rozsudek Nejvyššího
správního soudu ze dne 30. 9. 2005, č. j. 4 As 14/2014 - 70, dostupný na www.nssoud.cz).
Žalobce dovozuje podjatost všech soudců (členů) senátu 30 A Krajského soudu v Brně
z toho, že právě uvedený senát projednává všechny správní žaloby a zejména ty, které směřují
proti téže organizační složce státu. Netvrdí konkrétně, z čeho dovozuje podjatost u jednotlivých
členů uvedeného senátu, zejména proč má za to, že mají poměr k věci či k účastníkům řízení,
ani neuvádí, v čemž tento „poměr“ spočívá a jakým způsobem se dotýká projednávané věci
a soudců, kteří se na jejím projednávání podílejí.
Samotná skutečnost, že určitý senát soudu projednává určitý typově shodný druh žalob
je dána způsobem rozdělení u soudu napadlých věcí, který vyplývá z rozvrhu práce daného soudu
[§41 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů
a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích)]. Ten je veřejně přístupný
a každý má právo do něho nahlížet a činit si z něj výpisy nebo opisy (srov. §41 odst. 2 zákona
o soudech a soudcích). Přístupnost rozvrhu práce je mimo jiné zajištěna i prostřednictvím
internetu. Přidělování věcí (žalob či jiných návrhů) na základě rozvrhu práce, který je platný
a účinný v době, kdy je žaloba (jiný návrh) u soudu podán, je projevem ústavního principu
zákonného soudce (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod), tedy každý účastník
již v okamžiku, kdy se se svojí žalobou (jiným návrhem) na určitý soud obrací, má a musí mít
zcela jasnou informaci o tom, který soudce či senát daného soudu bude jeho věc projednávat
a rozhodovat. Není tedy libovůlí jednotlivých soudců či senátů daného soudu, která věc jim bude
přidělena k projednání a rozhodnutí.
Z platného rozvrhu práce Krajského soudu v Brně účinného ke dni 15. 7. 2014
(kdy jmenovanému soudu věc žalobce byla doručena Krajským soudem v Českých Budějovicích),
je zřejmé, že není pravdivé tvrzení žalobce o tom, že „všechny správní žaloby jsou předávány senátu 30“,
nýbrž u uvedeného soudu ve správním soudnictví působí i další senáty, které také, stejně jako
senát 30 A, projednávají a rozhodují určitý typ správních žalob, vždy však pouze ten typ,
který je příslušnému senátu podle rozvrhu práce přidělen.
Nahlédnutím do platného rozvrhu práce Krajského soudu v Brně v části, týkající
se správního úseku uvedeného soudu tak lze na jeho stranách 46 - 47 zjistit, že senát 30 A mimo
jiné rozhoduje v „ostatních senátních věcech správního soudnictví zapisovaných do rejstříku A,
pokud nespadají
do působnosti jiných oddělení“, se stanoveným podílem na nápadu věcí v rozsahu 6/22.
Shodnou agendu však vedle senátu 30 A projednávají i senáty další, a to senát 29 A s podílem
na nápadu v rozsahu 5/22, senát 31 A s podílem na nápadu v rozsahu 5/22 a senát 62 A
s podílem na nápadu v rozsahu 6/22.
Tyto zásady rozdělení shora uvedených věcí v rejstříku „A“ podle tzv. tabulkové části
rozvrhu práce doplňuje i jeho textová část, pojednávající v podrobnostech o přidělení typově
stejných věcí v souladu s principem zákonného soudce. Zde rozvrh práce Krajského soudu
v Brně účinný v rozhodné době na straně 50, konkrétně v bodech 1 a 2 obecné části rozvrhu
práce pro správní úsek, upravuje pravidla, podle nichž mezi označenými čtyřmi senáty,
jimž jsou v rejstříku „A“ přidělovány typově shodné „ostatní senátní věci správního soudnictví“
stanoví,
že „[p]rvní věc napadlou v kalendářním roce přidělí vedoucí kanceláře senátu 29 A, druhou věc senátu 30 A,
třetí věc senátu 31 A, čtvrtou věc senátu 62 A, pátou věc senátu 29 A atd., až do konce roku“ a dále,
že „[v]ěci, v nichž je dána totožnost účastníků řízení nebo totožnost napadeného rozhodnutí, přiděluje vedoucí
kanceláře témuž senátu.“ (zvýrazněno soudem)
Ze shora uvedeného tak plyne, že žalobce zjevně vytýká podjatost členů senátu 30 A
z důvodů, které nejen, že nejsou zákonnými důvody dle citovaného §8 odst. 1 s. ř. s.,
ale které navíc dovozuje z toho, že přidělení věcí právě senátu 30 A Krajského soudu v Brně
se děje v souladu s platným a účinným rozvrhem práce tohoto soudu, tedy při respektování
ústavní zásady zákonného soudce ve smyslu čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
Námitka žalobce o podjatosti členů senátu 30 A z uvedeného důvodu je proto nedůvodná.
Již zcela mimo zákonný rámec podmínek pro vyslovení podjatosti členů senátu
30 A je námitka žalobce o tom, že členy tříčlenného senátu 30 A jsou čtyři soudci. Takový
důvod (větší počet členů tříčlenného senátu) zákon jako důvod podjatosti nepředpokládá.
Nejvyšší správní soud k této námitce pouze obiter dictum dodává (což je však žalobci, který u řady
soudů tvořících soudní soustavu podává desítky podání a žalob, jistě i tak známo), že rozdělení
jednotlivých soudců do senátů (opět vzhledem k nutnosti respektovat zásadu zákonného soudce)
je shodně jako přidělování věcí u soudu napadlých, upraveno rozvrhem práce [viz §42 odst. 1,
písm. a) zákona o soudech a soudcích], a to včetně uvedení způsobu zastupování jednotlivých
soudců (tedy i členů senátu), kteří v době nepřítomnosti některého z nich tohoto nepřítomného
soudce (člena senátu) zastupují [§42 odst. 1, písm. d) zákona o soudech a soudcích].
Důvodem je především zajištění chodu a činnosti senátu i v době, kdy je některý z členů jinak
tříčlenného senátu (§31 odst. 1 s. ř. s.) nepřítomen. I toto zastupování jednotlivých členů senátu
se děje podle pravidel zakotvených v rozvrhu práce. V případě Krajského soudu v Brně je tato
otázka upravena v bodě 11 obecné části rozvrhu práce pro správní úsek (strana 52). Ani zde tedy
nelze obsazení senátu 30 A ničeho vytýkat.
Ze všech shora uvedených důvodů Nejvyšší správní soud neshledal vznesenou námitku
podjatosti soudců – členů senátu 30 A Krajského soudu v Brně Mgr. Milana Procházky,
JUDr. Petra Polácha, JUDr. Viktora Kučery a JUDr. Jany Kubenové důvodnou; z projednávání
a rozhodování ve věci sp. zn. 30 A 50/2014 proto vyloučeni nejsou.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné (§53 odst. 3
s. ř. s.).
V Brně dne 23. září 2014
Mgr. Radovan Havelec
předseda senátu