ECLI:CZ:NSS:2014:NAO.70.2014:48
sp. zn. Nao 70/2014 - 48
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Radovana Havelce
a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína a JUDr. Jana Vyklického v právní věci žalobce Ing. J. L., proti
žalovanému Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem Praha 2, Vyšehradská 16, o návrhu
na vyloučení soudců správního úseku Městského soudu v Praze z projednávání a rozhodnutí věci
vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 3 A 95/2013,
takto:
Návrh se odmítá .
Odůvodnění:
Žalobce v podání ze dne 6. 1. 2014 uplatnil námitku podjatosti podle §8 soudního řádu
správního (dále jen „s. ř. s.“), vůči soudcům Městského soudu v Praze, v řízení vedeném
pod sp. zn. 3 A 95/2013. V tomto podání žalobce konkrétně uvedl, že (již dříve podanou –
pozn. NSS) stížnost a námitku podjatosti ze dne 9. 12. 2013 rozšiřuje také o řízení, vedené
u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 3 A 95/2013 a sp. zn. 3 A 62/2012. Jako přílohu přiložil
svou stížnost a námitku podjatosti ze dne 9. 12. 2013, která směřovala proti senátům 8 A, 10 A
a 11 A. Námitku podjatosti žalobce konkrétně odůvodnil tím, že ze strany soudců již došlo
opakovaně, vědomě a úmyslně k porušování zákona, neboť jejich rozhodnutí bylo překvapivé
a svévolné. Rozhodování soudců se vyznačovalo i odpíráním jeho práva vyjádřit se předem
ke zvažovaným skutečnostem nebo k bezdůvodně připojeným jiným spisům. Tito soudci proto
nemohou být zárukou nestranného a spravedlivého posouzení jeho věci.
Městský soud reagoval na tuto námitku žalobce (ze dne 6. 1. 2014) přípisem ze dne
27. 1. 2014, č. j. 3 A 95/2013 – 37, ve kterém mu sdělil, že dané řízení bylo skončeno usnesením
ze dne 13. 12. 2013, č. j. 3 A 95/2013 – 25; to nabylo právní moci dne 2. 1. 2014 a z toho důvodu
je proto námitka podjatosti bezpředmětná. Na to reagoval žalobce podáním ze dne 31. 1. 2014,
v němž uvedl, že námitka podjatosti byla uplatněna již dne 9. 12. 2013, tj. před vydáním usnesení
o zastavení řízení; z toho důvodu trval na předložení této námitky k posouzení nadřízenému
soudu.
Nejvyšší správní soud ze soudního spisu sp. zn. 3 A 95/2013 zjistil, že řízení o žalobě
v této věci bylo skončeno vydáním usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. 12. 2013,
č. j. 3 A 95/2013 – 25. Usnesení nabylo právní moci dne 2. 1. 2014. Teprve na č.l. 35
je v soudním spise zažurnalizována námitka podjatosti žalobce proti členům senátu 3 A, datovaná
dnem 6. 1. 2014. Na č.l. 36 je pak zažurnalizována námitka podjatosti ze dne 9. 12. 2013,
směřující proti senátům 8 A, 10 A a 11 A.
Podle §8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem
na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.
Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo
v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, kte ré spočívají v postupu soudce
v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech .
Podle §8 odst. 5 s. ř. s. může účastník nebo osoba zúčastněná na řízení namítnout
podjatost soudce, soudní osoby, tlumočníka nebo znalce. Námitku musí uplatnit do jednoho týdne ode dne,
kdy se o podjatosti dozvěděl; zjistí-li důvod podjatosti při jednání, musí ji uplatnit při tomto jednání. K později
uplatněným námitkám se nepřihlíží. Námitka musí být zdůvodněna a musí být u vedeny konkrétní skutečnosti,
z nichž je dovozována. O vyloučení soudce rozhodne usnesením po jeho vyjádření Nejvyšší správní soud, a je -li
namítána podjatost soudní osoby, tlumočníka nebo znalce, senát po jejich vyjádření.
Nejvyšší správní soud předně uvádí, že rozhodování o vyloučení soudce je realizováno
v rámci relativně samostatného řízení (jakkoli procesně navazujícího na řízení v hlavní věci), které
lze ve smyslu zásady dispoziční zahájit výhradně na návrh, tedy na základě námitky podjatosti ,
uplatněné v souladu s požadavky §37 odst. 2 s. ř. s. a §8 odst. 5 s. ř. s. Toto řízení je také nutno
formálně ukončit usnesením s meritorním výrokem; v případě zpětvzetí námitky je naopak nutno
řízení zastavit podle §47 písm. a) s. ř. s. V rámci řízení o námitce podjatosti se z povahy věci
nutně aplikuje i §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle něhož nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením
odmítne návrh, jestliže soud o téže věci již rozhodl nebo o téže věci již řízení u soudu probíhá nebo nejsou -li
splněny jiné podmínky řízení a tento ned ostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze
proto v řízení pokračovat.
Jednou z podmínek, za níž může zdejší soud rozhodnout o vyloučení soudce
z projednávání a rozhodování určité věci podle §8 odst. 5 s. ř. s. , je existence takového řízení,
tedy skutečnost, že je řízení o této věci stále vedeno a že o věci samé nebylo ještě rozhodnuto.
Po vydání rozhodnutí je možné namítat, že ve věci rozhodoval vyloučený soudce, u těch
rozhodnutí, u nichž soudní řád správní připouští mimořádný opravný prostředek - kasační
stížnost; v takovém případě by se ovšem již nejednalo o námitku podjatosti, ale skutečnost,
že ve věci rozhodoval vyloučený soudce, by bylo možné uplatnit jako důvod kasační stížnosti
podle §103 odst. 1 písm. c) s. ř. s. (zmatečnost řízení).
Jak je patrno ze soudního spisu, řízení vedené pod sp. zn. 3 A 95/2013, bylo pravomoc ně
skončeno dne 2. 1. 2014. Žalobce námitku podjatosti, upínající se k tomuto řízení, uplatnil
až podáním ze dne 6. 1. 2014. Ač lze městskému soudu vytknout, že ze soudního spisu nelze
dohledat, kdy bylo toto podání soudu doručeno, lze jednoznačně vycházet z data, které na podání
uvedl sám žalobce, a sice že toto podání bylo sepsáno dne 6. 1. 2014 a poté doručováno soudu;
logicky vzato, dříve než 6. 1. 2014 toto podání městskému soudu být doručeno nemohlo.
Na základě soudního spisu je tedy Nejvyšší správní soud bez jakýchkoliv pochybností
přesvědčen, že námitka podjatosti ze dne 6. 1. 2014 došla do soudního spisu až po jeho
pravomocném skončení. Na tomto závěru nemůže ničeho změnit ani tvrzení žalobce, že námitku
uplatnil již dne 9. 12. 2013, neboť toho dne uplatněná námitka podjatosti směřovala výlučně vůči
soudcům senátů 8 A, 10 A a 11 A; teprve až podáním ze dne 6. 1. 2014 se žalobce snažil
o vztažení důvodů této námitky podjatosti i na senát 3 A. J ak však bylo vyloženo shora,
po pravomocném skončení řízení se lze ochrany proti tomu, že ve věci rozhodoval vyloučený
soudce, domáhat toliko v řízení o kasační stížnosti podle §103 odst. 1 písm. c) s. ř. s. Jak Nejvyšší
správní soud zjistil, taková kasační stížnost v dané věci podána nebyla.
Za této situace Nejvyšší správní soud uzavírá, že je-li řízení ve věci žaloby pravomocně
skončeno, znamená to pro rozhodnutí o námitce podjatosti neodstranitelný nedostatek podmínek
řízení. Návrh žalobce na vyloučení soudců senátu 3 A Městského soudu v Praze z projednávání
a rozhodování věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 3 A 95/2013 proto odmítl podle §46
odst. 1 písm. a) s. ř. s.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 18. února 2014
Mgr. Radovan Havelec
předseda senátu