ECLI:CZ:NSS:2015:1.AS.201.2015:169
sp. zn. 1 As 201/2015 - 169
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Josefa Baxy a soudců
JUDr. Filipa Dienstbiera a JUDr. Marie Žiškové právní věci navrhovatelů: a) Ing. M. K. a b)
VANDOS spol. s r. o. se sídlem Dukelských hrdinů 22/971, 170 00 Praha 7, proti odpůrkyni:
Obec Kozomín, č. p. 28, 277 45 Kozomín, zastoupen JUDr. Hanou Gutovou, Ph.D.,
advokátkou se sídlem Chodská 1705/2, Praha 2, za účasti osob zúčastněných na řízení: I) Ing.
M. R., II) Bc. K. R., III) Ing. O. W., IV) Ing. E. F., V) Mgr. L. G., VI) Mgr. T. G., VII)
P. F., VIII) J. M., IX) K. M., X) L. J., XI) G. J., XII) M.H., XIII) M. P., XIV) M. V. D.,
XV) D. K., XVI) S. W., XVII) A. T., XVIII) BOR Biotechnology a. s., se sídlem
Novodvorská 994/138, Praha 4 - Braník, zastoupené JUDr. Alešem Janochem, advokátem
se sídlem Národní třída 1010/9, Praha l a XIX) V. K., o návrhu na zrušení Opatření obecné
povahy č. 1/2012, Změna č. 1 územního plánu obce Kozomín, schváleného usnesením
zastupitelstva ze dne 25. 4. 2012, v řízení o kasační stížnosti odpůrce proti rozsudku Krajského
soudu v Praze ze dne 17. 8. 2015, č. j. 50 A 4/2015 – 90,
takto:
Kasační stížnosti se nepřiznává odkladný účinek.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
[1] V záhlaví specifikovaným rozsudkem Krajský soud v Praze (dále jen „krajský soud“) zrušil
Opatření obecné povahy č. 1/2012, Změna územního plánu obce Kozomín, schválené
usnesením zastupitelstva ze dne 25. 4. 2012. Zrušená změna územního plánu obsahovala změnu
využití plochy označené jako „Z12“ zahrnující pozemky p. č. 51/14, 51/35, 51/27, 51/28, 45
a 159/1 v k. ú. Kozomín. Konkrétně šlo o změnu účelu využití plochy z „plocha zemědělská (Z)“
na „výroba a skladování specifická (VSX)“. Hlavním důvodem změny územního plánu
byl připravovaný záměr stavby elektrárny s teplárnou. Podle krajského soudu však tato změna
územního plánu nebyla vydána zákonným způsobem, protože odpůrkyně nevyužila jiné sdělovací
prostředky než (elektronickou) úřední desku obecního úřadu, aby občanům obce sdělila svůj
záměr ohledně plochy „Z12“ a informovala je o související změně územního plánu, včetně
jednotlivých fází jejího pořizování a řízení o ní, jak jí to ukládá §10f odst. 3 zákona
č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících
zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění do 30. 1. 2012. Proti rozsudku
krajského soudu podala odpůrkyně (dále také „stěžovatelka“) dne 1. 9. 2015 kasační stížnost,
se kterou spojila návrh na přiznání odkladného účinku ve smyslu §107 odst. 1 zákona
č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“).
[2] V odůvodnění návrhu na přiznání odkladného účinku stěžovatelka uvádí, že vzhledem
k povaze zrušeného opatření obecné povahy znamenají právní následky napadeného rozsudku
jak pro ni, tak pro vlastníky nemovitostí dotčené změnou územního plánu nepoměrně větší újmu,
než jaká by přiznáním odkladného účinku mohla vzniknout jiným osobám. S přihlédnutím
k době, po jakou byla změna územního plánu účinná (cca 3 roky), by přiznání odkladného účinku
nebylo v rozporu ani s důležitým veřejným zájmem. Pokud by odkladný účinek Nejvyšší správní
soud kasační stížnosti nepřiznal, stěžovatelce hrozí, že bude čelit žalobám vlastníků pozemků,
které jsou dotčeny změnou územního plánu. Obzvláště pokud někteří z nich doposud
nedisponují příslušnými správními rozhodnutími vyžadovanými pro výstavbu, může být rovněž
žalována o náhradu škody, způsobené zmařenými investičními záměry. Dotčení vlastníci
nebudou moci ani nakládat se svým vlastnictvím v souladu s územním plánem schváleným obcí.
Pro stěžovatelku je také podstatné vymezení ploch pro zeleň a možnost pokračovat v navržené
šíři protihlukových opatření navazujících na sousední obce. Nezanedbatelné jsou též vynaložené
náklady a potenciální, v důsledku zrušeného opatření obecné povahy vzniklé, náklady
administrativní a personální povahy. Ve svém souhrnu by tyto náklady, zejména v případě
povinnosti nahradit škodu dotčeným osobám, mohly být pro obec s rozpočtem 5 milionů korun
likvidační.
[3] Navrhovatelé ve vyjádření k návrhu na přiznání odkladného účinku zdůraznili,
že ho stěžovatelka odůvodňuje pouze obecným tvrzením o právních následcích zrušení opatření
obecné povahy nejen pro ni, ale zejména pro vlastníky nemovitostí. Nepodloženě a neurčitě
argumentuje souvisejícími potenciálními náklady. Tvrzení stěžovatelky jsou pouze obecná
a nejsou podložena žádnými důkazy. Navrhovatelům není dále zřejmé, z jakého důvodu
se stěžovatelka domnívá, že by ona sama nebo vlastníci jiných dotčených pozemků neměli mít
možnost pokračovat v realizaci svých stavebních projektů. Jedinou výjimkou by mohly
být ty stavby, při jejichž schvalování došlo k porušení právních předpisů a stavebník přitom nebyl
v dobré víře ohledně těchto nedostatků. Stěžovatelka dále tvrdí, že přiznání odkladného účinku
by nebylo v rozporu s důležitým veřejným zájmem, přičemž z jejího tvrzení již nevyplývá,
v čem by měl tento veřejný zájem spočívat.
[4] Osoby zúčastněné na řízení I) a II) podaly k návrhu na přiznání odkladného účinku
společné vyjádření, v němž tvrdí, že žádost stěžovatelky je ryze účelová a má být využita pouze
k prodloužení lhůty pro realizaci dalšího záměru, jehož předmětem je výstavba papírny na území
obce. Přestože je elektrárna v současné době ve zkušebním provozu, který byl z důvodů
nalezených nedostatků prodloužen, tak si osoba zúčastněná na řízení XVIII) zažádala o vydání
kolaudačního souhlasu k elektrárně. Dále namítají, že účelový odkladný účinek umožní
do budoucna i vydání stavebního povolení pro další záměr na území obce (papírnu), který může
obyvatele obce ohrozit na jejich zdraví a životech, když budou nuceni dýchat zápach a zplodiny.
Již nyní jsou obyvatelé nuceni zasílat stížnosti na zápach z elektrárny. Nejsou jim známy žádné
budoucí stavby rodinných domů, které by byly ohroženy odkladným účinkem. Z těchto důvodů
mají za to, že návrh na přiznání odkladného účinku je zcela účelovou záležitostí pouze
ve prospěch osoby zúčastněné na řízení XVIII).
[5] Vyjádření osob zúčastněných na řízení III) a XVI) se argumentačně shoduje s vyjádřením
osob zúčastněných na řízení I) a II).
[6] Taktéž osoby zúčastněné na řízení IV) a VII) podaly společné vyjádření. I jejich
argumentace se ve většině shoduje s vyjádřením osob zúčastněných na řízení I) a II). Navíc
dodávají, že došlo ke ztížení jejich životních podmínek, pobyt na zahradě bývá často nemožný
z důvodu silného chemického zápachu. Kvůli nevybudované příjezdové cestě k elektrárně mimo
obec také projíždí obcí velké množství nákladních aut.
[7] Osoba zúčastněná na řízení V) a VI) tvrdí, že by v případě nepřiznání odkladného účinku
byla největší újma způsobena společnosti BOR Biotechnology, na jejíž popud a ve spolupráci
se zastupiteli obce Kozomín byla změna územního plánu provedena. Není známo,
jak by nepřiznání odkladného účinku dopadlo na vlastníky několika málo nemovitostí v obci
Kozomín, kterých se změna územního plánu dotýká. Jde o zkolaudované stavby, na které nebude
mít nepřiznání odkladného účinku žádný přímý dopad. Napadená změna územního plánu
a výstavba dřevoplynové elektrárny zásadním způsobem změnila mnoha občanům život. Počet
stížností na zápach, hluk a prašnost v obci potvrzuje, že šlo bohužel o změnu k horšímu. Kromě
významného zásahu do krajinného rázu obce, přinesla zrušená změna územního plánu i zhoršení
kvality života a životního prostředí v obci Kozomín. Stavba nyní čeká na svou kolaudaci, ačkoliv
její zkušební provoz byl více než problémový. Přiznání odkladného účinku by bylo jisté přínosné
i pro druhou stavbu společnosti BOR Biotechnology, která se nedaleko Kozomína chystá.
Má jít o papírnu, která vyroste na zemědělské půdě – podle změny územního plánu změněné
na půdu vhodnou k průmyslovému využití. Není proto ve veřejném zájmu, aby kasační stížnost
obce Kozomín získala odkladný účinek. Naopak je to v zájmu soukromém. Jde o zájem obchodní
společnosti a několika jedinců na ni navázaných. Veřejný zájem vyjádřili občané Kozomína
již v dubnu 2014, kdy v referendu odmítli výstavbu papírny. I přesto k ní nejspíše dojde
a přiznání odkladného účinku celý proces urychlí.
[8] Osoba zúčastněná na řízení XIII) se k návrhu na přiznání odkladného účinku vyjádřila
tak, že odložením účinku napadeného rozhodnutí hrozí vydání dalšího územního rozhodnutí,
které by se negativně dotýkalo obyvatel Kozomína (papírna).
[9] Ostatní osoby zúčastněné na řízení se ve stanovené lhůtě k návrhu na přiznání odkladného
účinku nevyjádřily.
II. Posouzení věci Nejvyšším správním soudem
[10] Podle §107 odst. 1 s. ř. s. kasační stížnost nemá odkladný účinek. Nejvyšší správní soud
jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Ustanovení §73 odst. 2 až 5 s. ř. s. se užije přiměřeně.
Možnost přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je ve smyslu §73 odst. 2 s. ř. s. podmíněna
kumulativním naplněním dvou objektivních podmínek: 1) výkon nebo jiné právní následky
rozhodnutí by znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného
účinku může vzniknout jiným osobám, a 2) přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nebude
v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[11] Stěžovatelka opírá svůj návrh na přiznání odkladného účinku převážně obecnými
a hypotetickými tvrzeními o právních následcích zrušení změny územního plánu nejen
pro stěžovatelku samotnou jako obec, ale zejména pro dotčené vlastníky nemovitostí. Z jejího
návrhu lze každopádně dovozovat minimálně tvrzenou újmu na ústavně zaručeném právu
na samosprávu. Rozhodování o rozvoji spravovaného území totiž patří mezi základní práva
územní samosprávy. Z toho vyplývá i právo obce na územní rozvoj v souladu se schváleným
územním plánem, který je nyní předmětem soudního přezkumu (blíže viz nález Ústavního soudu
ze dne 7. 5. 2013, č. j. III. ÚS 1669/11).
[12] Avšak při rozhodování o návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti obce
proti rozsudku, kterým byla zrušena předmětná změna územního plánu, jde o to, zda může
v mezidobí od právní moci rozsudku krajského soudu do rozhodnutí o kasační stížnosti dojít
k nepoměrně větší újmě obce na jejím právu na územní rozvoj v souladu se schváleným územním
plánem, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám,
tj. navrhovatelům, osobám zúčastněným na řízení (kromě osoby zúčastněné na řízení XVIII),
a případně i dalším dotčeným osobám. Těm by totiž v případě přiznání odkladného účinku reálná
a konkrétní újma hrozila. Pokud by Nejvyšší správní soud kasační stížnosti odkladný účinek
přiznal, mohla by být na základě „obživlé“ změny územního plánu vydána územní rozhodnutí,
která by vedla k umístění dalších záměrů v daném území, se kterými výše uvedené osoby
nesouhlasí, např. papírny, jejíž stavbu většina obyvatel obce Kozomín dokonce odmítla
v místním referendu. Při porovnání újmy, která by mohla stěžovatelce vzniknout v období
od právní moci rozsudku krajského soudu do rozhodnutí o kasační stížnosti, a újmy,
jež by ve stejném období mohla vzniknout jiným osobám, nelze podle Nejvyššího správního
soudu dojít k závěru, že by v případě nepřiznání odkladného účinku byla újma stěžovatelky
nepoměrně větší, než újma jiných osob v případě jeho přiznání. Spíš by tomu bylo právě naopak.
Není proto splněna první podmínka pro přiznání odkladného účinku.
[13] Podle Nejvyššího správního soudu by současně přiznání odkladného účinku mohlo
být v rozporu s důležitým veřejným zájmem ochrany právní jistoty obyvatel obce Kozomín.
V roce 2012 došlo v Kozomíně ke změně územního plánu. Ta byla v srpnu 2015 zrušena
krajským soudem. Pokud by Nejvyšší správní soud nyní přiznal kasační stížnosti odkladný účinek,
změna územního plánu by byla opět účinná. A pokud by po věcném posouzení Nejvyšší správní
soud případně zamítl kasační stížnost stěžovatelky, změna územního plánu by opět přestala platit.
Pouhá hrozba hned tří změn v územním plánu obce Kozomín během několika měsíců
by tak podstatně narušila zájem na stabilitě územně plánovací dokumentace a vlastnických vztahů
dotčených osob v daném území. Přiznání odkladného účinku vedoucí k „obživnutí“ změny
územního plánu by proto neposílilo právní jistotu obyvatel obce Kozomín, naopak by ji mohlo
ještě oslabit, protože až do finálního rozhodnutí Nejvyššího správního soudu musí všichni
počítat i s tou alternativou, že kasační stížnost stěžovatelky bude zamítnuta, a změna územního
plánu by tak opět pozbyla platnosti a účinnosti.
[14] S ohledem na výše uvedené dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že v případě návrhu
stěžovatelky nejsou podmínky pro přiznání odkladného účinku jeho kasační stížnosti podle
§107 odst. 1 ve spojení s §73 odst. 2 s. ř. s. naplněny a nepřiznal kasační stížnosti odkladný
účinek.
[15] Závěrem Nejvyšší správní soud připomíná, že tímto rozhodnutím nikterak nepředjímá
budoucí rozhodnutí o věci samé, ke kterému bude moci dojít až po posouzení kasační stížnosti
jako celku.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 30. září 2015
JUDr. Josef Baxa
předseda senátu