ECLI:CZ:NSS:2015:16.KSS.1.2015:87
sp. zn. 16 Kss 1/2015 - 87
ROZHODNUTÍ
Nejvyšší správní soud jako soud kárný rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra
Průchy a členů JUDr. Pavla Krbka, JUDr. Ivany Doubkové, JUDr. Josefa Českého, JUDr. Petra
Hajna a JUDr. Tomáše Prokopce v právní věci kárného navrhovatele: předseda Okresního
soudu v Ústí nad Labem, se sídlem Kramoly 641/37, Ústí nad Labem, proti kárně
obviněnému: Mgr. M. Š., soudce Okresního soudu v Ústí nad Labem, zastoupen obhájcem,
JUDr. Lubošem Hendrychem, advokátem, se sídlem Vaníčkova 1112/27, Ústí nad Labem, o
návrhu na zahájení kárného řízení o kárné odpovědnosti soudce ze dne 5. 2. 2015, při ústním
jednání konaném dne 12. 11. 2015,
takto:
Mgr. M. Š.,
soudce Okresního soudu v Ústí nad Labem,
se podle §19 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů
u z n á v á v i n n ý m , že
zaviněným opakovaným porušením svých povinností jako soudce trestního úseku způsobil
neodůvodněné průtahy v řízení, když řádně a včas neučinil potřebné úkony v celkem 33 níže
uvedených věcech vedených u Okresního soudu v Ústí nad Labem:
1) 5 T 59/2011 - věc bez úkonu v době od 6. 1. 2012 do 6. 9. 2012, a dále v době od 5. 11. 2012
do 29. 9. 2014,
2) 5 T 82/2012 - věc bez úkonu v době od 30. 4. 2013 do 19. 12.2014,
3) 5 T 304/2004 - věc bez úkonu v době od 31. 1. 2013 do 26. 1. 2015,
4) 5 T 24/2011 - věc bez úkonu v době od 15. 3. 2013 do 29. 9. 2014,
5) 5 T 91/2011 - věc bez úkonu v době od 12. 8. 2013 do 19. 12. 2014,
6) 5 T 96/2011 - věc bez úkonu v době od 15. 8.2013 do 19. 12. 2014,
7) 5 T 30/2013 - věc bez úkonu v době od 10. 9. 2013 do 19. 12. 2014,
8) 5 T 81/2011 - věc bez úkonu v době od 14. 8. 2012 do 14. 11. 2014,
9) 5 T 89/2011 - věc bez úkonu v době od 7. 1. 2013 do 19. 12. 2014,
10) 5 T 119/2012 - věc bez úkonu v době od 25. 10. 2012 do 17. 12. 2014,
11) 5 T 29/2011 - věc bez úkonu v době od 5. 6. 2012 do 19. 12.2014,
12) 5 T 21/2011 - věc bez úkonu v době od 27. 2. 2013 do 19. 12. 2014,
13) 5 T 108/2012 - věc bez úkonu v době od 16. 1. 2013 do 11. 12. 2014,
14) 5 T 124/2011 - věc bez úkonu v době od 22. 11. 2013 do 14. 11. 2014,
15) 5 T 47/2011 - věc bez úkonu v době od 11. 8.2012 do 26. 11. 2014,
16) 40 Nt 123/2009 - věc bez úkonu v době od 10. 2. 2009 do 19. 2. 2013 a dále od 19. 2. 2014
do 20. 11. 2014,
17) 40 Nt 134/2009 - věc bez úkonu v době od 9. 12. 2011 do 19. 11. 2014,
18) 5 T 41/2006 - věc bez úkonu v době od 22. 10. 2012 do 22. 12. 2014,
19) 23 T 42/2004 - věc bez úkonu v době od 23. 1. 2013 do 15. 12. 2014,
20) 40 Nt 136/2008 - věc bez úkonu v době od 27. 11. 2008 do 4. 12. 2014,
21) 41 Td 16/2008 - věc bez úkonu v době od 19. 2. 2009 do 4. 12. 2014
22) 5 T 151/2012 - věc bez úkonu v době od 22. 4. 2013 do 19. 12. 2014,
23) 3 T 85/2007 - věc bez úkonu v době od 7. 9. 2010 do 17. 12. 2014,
24) 40 Nt 124/2005 - věc bez úkonu v době od 26. 11. 2010 do 19. 12. 2014,
25) 2 T 98/2009 - věc bez úkonu v době od 25. 1. 2013 do 19. 12. 2014,
26) 5 T 94/2010 - věc bez úkonu v době od 4. 3. 2013 do 17. 12. 2014,
27) 5 T 212/2003 - věc bez úkonu v době od 10. 12. 2012 do 19. 12. 2014,
28) 2 T 72/2011 - věc bez úkonu v době od 3. 8. 2012 do 22. 12. 2014,
29) 5 T 22/2000 - věc bez úkonu v době od 9. 11. 2010 do 22. 12. 2014,
30) 31 T 41/2012 - věc bez úkonu v době od 19. 3. 2013 do 22. 12. 2014,
31) 5 T 97/2007 - věc bez úkonu v době od 18. 5. 2010 do 22. 12. 2014,
32) 31 T 19/2012 - věc bez úkonu v době od 7. 3. 2013 do 22. 12. 2014,
33) 31 T 35/2011- věc bez úkonu v době od 26. 3. 2013 do 22. 12. 2014,
t e d y:
z a v i n ě n ě p o r u š i l
povinnosti soudce a ohrozil důvěru ve spravedlivé rozhodování soudů.
T í m s p á c h a l
kárné provinění podle §87 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Za to se mu u k l á d á
podle §88 odst. 1 písm. b) zák. č. 6/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kárné opatření
s n í ž e n í p l a t u o 10 % na dobu 3 (tří) měsíců,
počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění:
I.
Obsah návrhu
Kárný navrhovatel podal dne 5. 2. 2015 návrh na zahájení kárného řízení, neboť kárně
obviněný soudce dle jeho názoru v celkem 33 v návrhu jednotlivě označených věcech, jejichž
vyřízením byl pověřen, neučinil po značně dlouhou dobu žádný úkon směřující k řádnému
vyřízení věci, čímž způsobil neodůvodněné průtahy v řízení. Tak opakovaně zaviněně porušil
povinnosti soudce, čímž se dopustil kárného provinění podle ust. §87 odst. 1 zákona
č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích (dále jen „zákon o soudech a soudcích).
V odůvodnění návrhu kárný navrhovatel uvedl, že v souvislosti s dohledovou činností
vykonávanou podle zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, a podle Instrukce Ministerstva
spravedlnosti ze dne 12. 3. 2002, č. 87/2002 - Org, k výkonu soudního dohledu u okresních,
krajských a vrchních soudů, jím, jakožto předsedou Okresního soudu v Ústí nad Labem (dále též
„okresní soud“), bylo po návratu trestního spisu sp. zn. 5 T 59/2011 z odvolacího – Krajského
soudu v Ústí nad Labem - dne 5. 11. 2014 zjištěno (§7 odst. 1 písm. g/ citované instrukce),
že ve věci došlo k zásadním průtahům, které vedly k promlčení věci a následnému zastavení
trestního stíhání. Předmětnou věc sp. zn. 5 T 59/2011 vyřizoval u okresního soudu kárně
obviněný soudce.
Na základě této skutečnosti byla předsedou okresního soudu v senátě řízeném kárně
obviněným následně provedena fyzická prověrka jemu přidělených trestních spisů, zaměřená
především na věci vyřízené, ale nepravomocně skončené, v nichž delší dobu nebyl realizován
žádný úkon. S ohledem na množství věcí kontrole podléhajících byla tato uskutečněna ve dvou
etapách - první ve dnech 18. a 19. 11. 2014, druhá dne 27. 11. 2014.
Prověrka se v uvedených dvou etapách týkala celkem 35 označených spisů, přičemž
neodůvodněné průtahy byly zjištěny ve 33 z nich.
V rámci objektivity kárný navrhovatel také uvedl, že O kresní soud v Ústí nad Labem
je jedním z nejpřetíženějších soudů z celé republiky, což je dáno jednak historicky mimořádně
vysokými zůstatky věcí v senátech (nejen na trestním, ale na všech soudních odděleních),
ale též dlouhodobou personální poddimenzovaností, a to jak pokud jde o soudce, tak o odborný
administrativní aparát. Určité prodlevy při vyřizování jednotlivých věcí jsou proto očekávatelné
a do jisté míry omluvitelné, neboť není v silách a možnostech žádného soudce pracovat
soustavně a v krátkých lhůtách se stovkami věcí.
Na druhou stranu podle kárného navrhovatele není možno akceptovat průtahy zásadního
charakteru, které mají citelný dopad na výsledek trestního řízení (například takové, jež vedou
k promlčení trestního stíhání) či které se značnou měrou dotýkají právní jistoty účastníků (měsíce
či roky nepředložené odvolání, měsíce či roky nevydané amnestijní rozhodnutí a podobně).
V takovém případě již podle kárného navrhovatele nelze hovořit o přetíženosti, nýbrž
o nečinnosti, a to tím spíše, když úkony, které měly být realizovány (a nebyly), se převážně
vyznačovaly jednoduchostí a časovou nenáročností (vypracování předkládací zprávy, nařízení
veřejného zasedání, vypracování pokynu k rozeslání rozhodnutí a předložení spisu k nařízení
trestu vyšší soudní úřednici a podobně). O nedbalém přístupu kárně obviněného k práci se spisy
podle kárného navrhovatele svědčila též skutečnost, že v mnoha případech nebylo dlouhodobě
reagováno ani na opakované urgence státního zastupitelství, jiných soudů, vězeňské služby
či přímo obviněných.
Ze všech uvedených důvodů kárný navrhovatel kárnému senátu Nejvyššího správního
soudu navrhl, aby soudce Okresního soudu v Ústí nad Labem Mgr. M. Š. byl uznán vinným
jednáním popsaným ve výrokové části návrhu, jež je možno kvalifikovat jako kárné provinění
podle §87 odst. 1 zákona o soudech a soudcích, a aby mu bylo podle §88 odst. 1 písm. b) téhož
zákona uloženo kárné opatření snížení platu o 20% na dobu jednoho roku.
II.
Vyjádření kárně obviněného
Kárně obviněný soudce v písemném vyjádření ze dne 30. 3. 2015 ke kárnému návrhu
uvedl, že na prvním místě považuje za podstatné podotknout, že tvrzené průtahy v jednotlivých
řízeních tak, jak jsou popsány, skutečně nastaly a tyto uznává. Považuje však za podstatné,
vyjádřit se k důvodům, proč tyto průtahy v obecné rovině v uvedených věcech vznikly a dále
považuje za důležité doplnit, jak je v uvedených věcech dále postupováno po ukončení
jednotlivých průtahů.
Uvedl, že si je jsem vědom své plné odpovědnosti za průtahy zjištěné v uvedených
věcech, přesto se domnívá, že tyto průtahy nevznikly pouze vinou nedostatečné kvality a píle
v jeho pracovní činnosti, ale nemalým dílem též v důsledku extrémního zatížení Okresního soudu
v Ústí nad Labem, které je nesrovnatelné s drtivou většinou okresních soudů v České republice.
Zátěž a nároky kladené na soudce Okresního soudu v Ústí nad Labem, jsou podle jeho názoru
nepoměrně vyšší proti jiným okresním soudům v České republice.
Zjištěné průtahy přesto zcela objektivně vnímá jako své osobní selhání, proto přijal
po zjištění uvedených průtahů opatření pro to, aby se podobná situace již v budoucnu znovu
neopakovala. Zejména si zavedl vlastní evidenci všech spisů, aby měl přehled o jejich pohybu,
a nemohlo tak dojít k průtahům, které nastaly ve věcech uvedených v kárném návrhu.
Návazně kárně obviněný rozvedl, z jakých důvodů k uvedeným průtahům ve věcech,
jež jsou předmětem kárného řízení, došlo.
Soudcem okresního soudu v Ústí nad Labem byl jmenován dne 07. 10. 2008. Od počátku
svého působení, do současné doby, je zařazen na trestním úseku Okresního soudu v Ústí
nad Labem. V době nástupu do funkce soudce, mu byl přidělen k vyřízení senát 5 T, kdy v tomto
bylo cekem 152 neskončených věcí, přičemž celkem 80 věcí bylo starších dvou let. S vyřizováním
takto starých spisů se potýkal několik let. Ke konci roku 2009 se počet věcí starších dvou let snížil
na 52 věcí. Ke konci roku 2010 pak poklesl počet věcí starších dvou let na 30 věcí. Ke konci
roku 2011 poklesl počet věcí starších dvou let na 7 věcí. Personální situace v letech 2009 a 2010
byla dobrá a trestní úsek byl obsazen celkem 10 soudci. V roce 2011 pak poklesl počet soudců
trestního úseku na 9 soudců a od ledna 2012 pak počet soudců trestního úseku poklesl
na 8 soudců.
V jeho senátu měl jeho předchůdce specializaci §180d trestního zákona (řízení
motorového vozidla bez řidičského oprávnění). V důsledku účinnosti nového trestního zákoníku
od ledna 2010 tak byl kárně obviněný zatížen agendou zkracování trestů ve věcech,
kdy odsouzení byli uznání vinnými tímto trestným činem, neboť velká většina spisů, ve kterých
se vyskytoval tento trestný čin, byly v jeho senátu. Vyřizováním této agendy se zabýval několik
měsíců od počátku roku 2010 a to v podstatně větší míře než ostatní kolegové. Tato agenda však
není nikde evidována a nijak hodnocena z hlediska výkonnosti. V uvedených věcech pak vydal
nejméně 121 usnesení o zkrácení trestu, kdy tato rozhodnutí bylo nutné činit ve veřejných
zasedáních.
V roce 2011 mu pak byla k vyřízení přidělena agenda Rod, kdy v této agendě převzal
několik desítek neskončených věcí. V době, od počátku ledna 2013, kdy tuto agendu předával
jinému kolegovi, tomuto nepředal žádný neskončený spis v této agendě. Specializací kárně
obviněného na trestním úseku je pak od ledna roku 2012 dosud trestná činnost v dopravě.
Při vyřizování této agendy je bohatá porozsudková agenda, vyplývající ze skutečnosti, že obvykle
ukládaným trestem (minimálně 95 % případů) je, mimo jiné, trest zákazu činnosti řízení všech
motorových vozidel. Ve většině případů pak odsouzení žádají o podmíněné upuštění od výkonu
trestu zákazu činnosti, kdy se o jejich žádostech rozhoduje ve veřejném zasedání. Tato agenda
však taktéž není nikde evidována a nijak hodnocena z hlediska výkonnosti konkrétního soudce.
Od počátku roku 2008 do konce roku 2012 byly spisy přidělovány do jednotlivých senátů
dle písmenného principu. Při tomto principu je třeba průběžně kontrolovat nápad jednotlivých
věcí do senátů, aby nedocházelo k disproporcím ve velikosti nápadu do jednotlivých senátů.
Od počátku roku 2013 byl nově pověřen vedením trestního úseku Mgr. Š., kdy tento po dobu
svého pověření nijak neměnil rozdělení písmen, v důsledku čehož v průběhu roku 2013 došlo k
výrazným disproporcím v rovnoměrnosti nápadu do jednotlivých senátů. Kárně obviněný toto
zmiňuje proto, že od září roku 2013 byl pověřen vedením trestního úseku a tento problém musel
intenzivně řešit. Podrobně studoval rozvrhy práce na jiných soudech a vypracoval zcela novou
koncepci založenou na rotačním principu. Potřeba řešení této situace si pak vyžádala další
zaměření na správní povinnosti soudce spojené s pověřením vedení trestního úseku. Jeho
pověření vedením trestního úseku bylo ukončeno dne 02.10.2014. Od uvedené doby je opětovně
zařazen na trestním úseku jako řadový soudce s plným nápadem.
Dále uvedl, že od srpna roku 2009 do listopadu 2009 absolvoval stáž na Ministerstvu
spravedlnosti ČR. Po přidělení k Okresnímu soudu v Ústí nad Labem se soustředil na efektivní
a rychlé skončení starých věcí, což se mu s ohledem na výše uvedené údaje úspěšně dařilo
a to i přesto, že absolvoval předmětnou stáž. K 1. 1. 2013 prezident republiky vyhlásil poměrně
širokou amnestii. Na Okresním soudu v Ústí nad Labem bylo třeba podrobit přezkumu stovky
spisů z hledisek amnestie, tedy zda se amnestie na takové věci vztahuje či nikoliv. V dané situaci
navíc současně okresní soud procházel dalším zhoršením personální situace, jak je uvedeno výše.
Další skutečností, která objektivně zhoršila situaci vyřizování věci na okresním soudu,
byly povodně, které znemožnily chod soudu na celý kalendářní měsíc červen roku 2013. Všechna
nařízená hlavní líčení a veřejná zasedání musela být zrušena a byla přeodročena na nové pozdější
termíny, což dále zkomplikovalo rychlost a množství vyřizování věcí.
Z osobních důvodů, které rovněž přispěly dalším dílem k uvedeným průtahům, kárně
obviněný uvedl skutečnost, že v září r. 2013 uzavíral sňatek, a byl také do jisté míry limitován
ještě i některými dalšími okolnosti s tím souvisejícími.
V neposlední řadě je podle názoru kárně obviněného také podstatné hodnotit jeho
pracovní výkonnost v období od počátku jeho působení na Okresním soudu v Ústí nad Labem
dosud. K tomuto uvedl přehled výkonnosti našeho soudu od října 2008 do února 2015.
V roce 2011 dosáhl celkové výkonnosti 244 věcí při nápadu 203 spisů.
V roce 2012 dosáhl celkové výkonnosti 263 věcí při nápadu 272 spisů.
V roce 2013 dosáhl celkové výkonnosti 246 spisů při nápadu 260 spisů.
V roce 2014 dosáhl celkové výkonnosti 273 spisů při nápadu 244 spisů.
V roce 2012 vyřídil 26 věcí v agendě Rod (není v trestní výkonnosti evidována).
V roce 2013 vyřídil 12 věcí v agendě Rod (není v trestní výkonnosti evidována).
Rovněž za podstatnou kárně obviněný uvedl skutečnost, že daný okresní soud
je z hlediska vyřizování agendy Nt (přípravné řízení trestní) zatížen nápadem věcí nejen
od Okresního státního zastupitelství v Ústí nad Labem, ale rovněž ve značné míře nápadem věcí
z Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem a též z Vrchního státního zastupitelství
v Praze.
S ohledem na uvedené vyjádření kárně obviněný navrhl, aby byl proveden důkaz
oficiálními výkazy o jeho výkonnosti v uvedeném období a dále též, aby byl proveden důkaz
rozvrhy práce z let 2013 a 2014, a současně aby byl proveden důkaz průměrnou výší nápadu
do jednotlivých senátů trestního úseku v uvedených obdobích. Dále navrhl provést důkaz
systemizací Ministerstva spravedlnosti ČR, která je zveřejněna na extranetu Ministerstva
spravedlnosti ČR. Současně uvedl, že nenavrhuje provedení výslechu jakýchkoliv svědků.
Závěrem ke všem 33 věcem uvedeným v návrhu kárně obviněný jednotlivě jmenovitě
uvedl, jak v nich bylo dále postupováno, s tím, že všechny odstranitelné nedostatky byly
v mezidobí napraveny.
Současně kárně obviněný kárnému senátu sdělil, že využil práva na zvolení obhájce z řad
advokátů. Jeho obhájcem je JUDr. Luboš Hendrych, advokát sídlem Ústí nad Labem,
Vaníčkova 1112/27.
III.
Průběh ústního jednání a skutková zjištění
Kárný navrhovatel při ústním jednání předně odkázal na písemné znění návrhu ze dne
5. 2. 2015. Přitom dále ještě uvedl, že k podání kárného návrhu po uvedených zjištěních
přistoupil poté, co z obsahu osobního spisu (jako nově ustanovený předseda okresního soudu)
zjistil, že kárně obviněnému již byly v předchozí době uděleny tři výtky, z toho dvě v r. 2014.
Kárným návrhem přitom nesledoval primárně potrestání kárně obviněného, či jeho dehonestaci,
nýbrž jeho osobní mobilizaci ke zlepšení stylu práce a pracovního výkonu, čehož podle názoru
kárného navrhovatele v mezidobí v podstatě dosaženo také bylo.
Obhájce kárně obviněného nejprve odkázal na obsah písemného vyjádření kárně
obviněného k věci ze dne 30. 3. 2015 a poté se k věci ještě také sám rekapitulačně vyjádřil. Přitom
zejména zdůraznil značnou zatíženost kárně obviněného, jakož i celého trestního úseku
Okresního soudu v Ústí nad Labem, v jehož rámci kárně obviněný působí.
Kárně obviněný stručně doplnil, že vytýkané průtahy skutečně nastaly, uznává je, a také
vše podstatné k celé věci uvedl ve svém písemném vyjádření. Poznamenal, že z objektivních
skutečností měla na průtazích v jím vyřizovaných věcech zejména skutečnost, že Okresní soud
v Ústí nad Labem na jeho trestním úseku patří k nejzatíženějším, a v průběhu roků,
k nimž se jeho průtahy vztahovaly, docházelo na tomto úseku k personálním změnám, které
situaci převážně ještě ztěžovaly. Dále dodal, že podání kárného návrhu pro něj bylo impulzem
ke změně stylu práce soudce a pracovního přístupu, s tím, že v prvé řadě zaměřil svoje úsilí
na nápravu nedostatků v návrhu uvedených věcech, tyto, kde to z povahy věci bylo možné,
napravil, a v dalších jím postupně vyřizovaných věcech pozorně dbá na to, aby k žádným
nedůvodným průtahům nedocházelo.
Předseda kárného senátu následně seznámil účastníky řízení s výsledky předběžného
šetření kárného senátu ve věci. (§13 zákona č. 7/2002 Sb.).
Kárný senát si vyžádal od Okresního soudu v Ústí nad Labem všech 33 trestních spisů,
v nichž navrhovatel kárně obviněnému vytýkal průtahy. Stejně tak si kárný senát vyžádal osobní
spis kárně obviněného a stížnostní spis.
Z průtahových spisů kárný soud zjistil, že obsah spisů, až na jeden případ, kde jsou
z pohledu věci nepodstatné dílčí odlišnosti v časových údajích vytýkaného cca jeden a půl letého
průtahu v desítkách dnů (jmenovitě ve věci sp. zn. 5 T 24/2011), odpovídá skutečnostem
uvedeným navrhovatelem v návrhu na zahájení kárného řízení, a to stran zjištění dob nečinnosti
ve spojení s úkony kárně obviněného v předmětných trestních věcech.
Stejně tak ze stížnostního spisu a z osobního spisu kárný soud zjistil, že jejich obsah
odpovídá souvisejícím skutečnostem uváděným v kárném návrhu.
Souběžně si kárný senát také vyžádal písemné vyjádření kárně obviněného ke kárnému
návrhu. Kárně obviněný v podaném vyjádření, ze dne 30. 3. 2015 (viz výše), tvrzené průtahy
v jednotlivých řízeních tak, jak jsou popsány, uznal a odsouhlasil, že skutečně nastaly. Dále
se zejména vyjádřil k důvodům, proč podle jeho názoru k vytýkaným průtahům došlo.
Kárnému navrhovateli byl stejnopis vyjádření kárně obviněného ke kárnému návrhu
zaslán k příp. písemné replice, ta však uplatněna nebyla.
Po seznámení účastníků řízení s výsledky předběžného šetření kárný senát přistoupil
k provedení dokazování. Nejprve provedl důkazy vyžádanými spisy a ve spojení s tím vyslechl
kárně obviněného k důvodům průtahů. Z obsahu těchto spisů kárný senát zjistil a prezentoval
následující.
Jako první byl předestřen obsah prověrkových spisů, tj. spisu Okresního soudu v Ústí nad
Labem, Spr 1311/2014, obsahujícího protokol o první části prověrky ze dne 18. a 19. 11. 2014,
a spisu Okresního soudu v Ústí nad Labem, Spr 1349/2014, obsahujícího protokol o druhé části
prověrky ze dne 27. 11. 2014. K dotazu ze strany předsedy kárného senátu bylo vyjasněno,
že věci pod sp. zn. 5 T 100/2012 a 2 T 180/2010, které jsou zahrnuty v protokolu z druhé části
prověrky a současně nejsou zahrnuty v kárném návrhu, do návrhu zahrnuty nebyly proto,
že je kárný navrhovatel vyhodnotil nikoliv jako věci s důvodnými průtahy na straně kárně
obviněného.
Návazně byly v rámci dokazování předestřeny z pohledu kárného návrhu rozhodné
skutečnosti z obsahu tzv. průtahových spisů Okresního soudu v Ústí nad Labem:
sp. zn. 5 T 59/2011, 5 T 82/2012, 5 T 304/2004, 5 T 24/2011, 5 T 91/2011, 5 T 96/2011,
5 T 30/2013, 5 T 81/2011, 5 T 89/2011, 5 T 119/2012, 5 T 29/2011, 5 T 21/2011,
5 T 108/2012, 5 T 124/2011, 5 T 47/2011, 40 Nt 123/2009, 40 Nt 134/2009, 5 T 41/2006,
23 T 42/2004, 40 Nt 136/2008, 41 Td 16/2008, 5 T 151/2012, 3 T 85/2007, 40 Nt 124/2005,
2 T 98/2009, 5 T 94/2010, 5 T 212/2003, 2 T 72/2011, 5 T 22/2000, 31 T 41/2012,
5 T 97/2007, 31 T 19/2012, 31 T 35/2011.
Kárný soud takto, s výjimkou věci sp. zn. 5 T 24/2011, konstatačně prezentoval, že věcné
i časové údaje o vytýkaných průtazích odpovídají skutečnostem uvedeným v kárném návrhu.
Ve věci sp. zn. 5 T 24/2011, u níž byl v kárném návrhu uváděn průtah od 15. 3. 2013
do 14. 11. 2014, kdy byla vypracována předkládací zpráva, kárný soud na čl. 167 zjistil, že průtah
trval jen do dne 29. 9. 2014, kdy byl ve spisu vyznačen pokyn kanceláři k zaslání rozsudku.
Ve většině uvedených průtahových věcí se podle ověření kárným soudem vytýkané
průtahy pohybovaly v rozsahu několika měsíců do jednoho roku, v menší části věcí potom
v rozsahu jednoho až dvou roků.
V celkem 8 z předmětných 33 průtahových věcí se průtahy potom pohybovaly v rozsahu
3 až 6 roků. Jmenovitě podle ověření kárným soudem ve věci sp. zn. 40 Nt 123/2009 (návrh
na přeměnu ochranného léčení ambulantního na ústavní) průtah trval 4 roky, ve věci
sp. zn. 40 Nt 134/2009 (písemné vyhotovení usnesení o návrhu na uložení ochranného léčení)
průtah trval 3 roky, ve věci sp. zn. 40 Nt 136/2008 (návrh státní zástupkyně na zabrání věci)
průtah trval 6 roků, ve věci sp. zn. 40 Td 16/2008 (žádost Okresního soudu v Košicích o právní
pomoc) průtah trval 5 roků a 9 měsíců, ve věci sp. zn. 3 T 85/2007 (nerozeslání usnesení
o poměrném zkrácení trestu odnětí svobody) průtah trval 4 roky, ve věci sp. zn. 40 Nt 124/2005
(návrh na ukončení ochranného léčení psychiatrického vykonávaného ambulantní formou)
průtah trval 4 roky, ve věci sp. zn. 5 T 22/2000 (nerozeslání usnesení o tom, že obviněný vykoná
trest odnětí svobody v trvání dvou let) průtah trval 4 roky, a ve věci sp. zn. 5 T 97/2007 (návrh
na zkrácení uloženého trestu zákazu řízení motorových vozidel) průtah trval 4,5 roku.
Kárně obviněný soudce k dotazu soudu sdělil, že prokazované skutečnosti ani z pohledu
věcné, ani z pohledu časové, stránky nikterak nerozporuje.
Z obsahu osobního spisu kárně obviněného, předloženého kárným navrhovatelem,
vyplynulo, že kárně obviněný byl jmenován soudcem dne 19. 9. 2008 a ke dni 7. 10.2008 byl
přidělen k výkonu soudcovské funkce k Okresnímu soudu v Ústí nad Labem. Zde byl zařazen
na trestní úsek, kde působí doposud. Žádné kárné řízení dosud proti němu vedeno nebylo.
Z obsahu tohoto spisu dále vyplývá, že mu byla celkem třikrát udělena výtka podle §88a zákona
o soudech a soudcích, a to dne 12. 12. 2011, za nevyhotovení písemných rozhodnutí od 1 měsíce
do sedmi měsíců, a to v celkem třiceti šesti věcech, dále dne 19. 2. 2014, za průtahy v jedné věci,
a dne 29. 9. 2014, za nepřehlédnutelné průtahy v celkem čtyřech věcech. Osobní spis současně
obsahuje také výslovné kladné hodnocení kárně obviněného ze dne 27. 5. 2014. Předmětné výtky
byly uděleny, stejně jako kladné pracovní hodnocení bylo vypracováno, předchozí předsedkyní
Okresního soudu v Ústí nad Labem. Z obsahu osobního spisu také vyplývá, že v době
od 30. 8. 2013 do 2. 10. 2014 byl kárně obviněný pověřen zastupováním místopředsedy
okresního soudu pro úsek trestní. K ukončení tohoto pověření došlo z rozhodnutí nynějšího
předsedy okresního soudu, tj. kárného navrhovatele.
Návazně byly provedeny další listinné důkazy, které předložili účastníci řízení, nebo které
si kárný soud opatřil na jejich návrh či z vlastní iniciativy, a umožnil stranám, aby se k těmto
důkazům vyjádřily. Konkrétně bylo provedeno dokazování následujícími listinami a údaji:
Byly předestřeny a porovnány údaje o výkonnosti kárně obviněného z jeho vyjádření
ke kárnému návrhu a oficiální údaje okresního soudu
Údaje kárně obviněného Oficiální údaje okresního soudu
rok 2011 - výkon 244 věcí, nápad 203 věcí výkon 244 věcí, nápad 214 věcí
rok 2012 - výkon 263 věcí, nápad 272 věcí výkon 263 věcí, nápad 269 věcí
rok 2013 - výkon 246 věcí, nápad 260 věcí výkon 246 věcí, nápad 260 věcí
rok 2014 - výkon 273 věcí, nápad 244 věcí výkon 274 věcí, nápad 242 věcí
V roce 2012 vyřídil 26 věcí v agendě Rod (není v trestní výkonnosti evidována).
V roce 2013 vyřídil 12 věcí v agendě Rod (není v trestní výkonnosti evidována).
Dále byly předestřeny dotčené údaje z okresního soudu vyžádaných rozvrhů práce z let
2013 a 2014.
Z rozvrhu práce na rok 2013 se podává, že rozdělování věcí bylo na trestním úseku
okresního soudu realizováno podle písmenného principu, 5. senátu (senát kárně obviněného) byl
od 14. 10. 2013 dodatkem č. 8 snížen nápad u velkých věcí na 50% (od 2. 9. 2013 Mgr. Š.
pověřen řízením trestního úseku a zastupováním místopředsedy okresního soudu JUDr. Hrbka).
Početní stav soudců trestního úseku okresního soudu byl 8.
Z rozvrhu práce na rok 2014 se podává, že rozdělování věcí bylo na trestním úseku
okresního soudu realizováno podle písmenného principu, 5. senátu nadále přidělováno 50%
nápadu u velkých věcí, při početním stavu 7 soudců na trestním úseku okresního soudu.
Dodatkem č. 5 byl od 1. 3. 2014 trestní úsek navýšen o JUDr. R., dodatkem č. 15 došlo od 17. 7.
2014 ke změně ve v senátu 3 T, namísto JUDr. J. nastoupil Mgr. M. Dodatkem č. 21 byl od 20.
10.2014 nápad do senátu 5 T u velkých věcí navýšen na 100% (předsedou okresního soudu JUDr.
Hrbkem, který převzal funkci předsedy od 1. 10. 2014).
Z výkonnostní tabulky vyžádané kárným soudem od okresního soudu kárný soud
předestřel průměrnou výši nápadu do jednotlivých senátů trestního úseku v letech 2011
až 30. 9. 2015. Z těchto údajů se podává, že s výjimkou r. 2014 byl nápad do 5. senátu opakovaně
mírně nadprůměrný
K návrhu kárně obviněného byl proveden také důkaz systemizací Ministerstva
spravedlnosti ČR, která je zveřejněna na extranetu Ministerstva spravedlnosti ČR a z jejího
obsahu vyplynulo, že potřeba soudců trestního úseku u krajských soudů je celorepublikově
u Krajského soudu v Ústí nad Labem druhá nejvyšší (po Krajském soudu v Ostravě), a v rámci
Ústeckého kraje je potom potřeba soudců trestního úseku nejvyšší právě u Okresního soudu
v Ústí nad Labem (7,87). Celorepublikově je potom potřeba soudců trestního úseku v rámci
okresních soudů vyšší pouze u Obvodního soudu pro Prahu 2, Městského soudu v Brně,
Okresního soudu v Ostravě a Okresního soudu v Karviné.
V průběhu provádění uvedených důkazů se kárně obviněný u převážné části z nich
vyjadřoval k jejich obsahu. K doplňujícímu dotazu soudu potom kárně obviněný konstatoval,
že podle jemu dostupných poznatků byla jeho výkonnost ve srovnání s výkonností ostatních
soudců se stejnou agendou srovnatelná. K předestření údajů z rozvrhu práce na rok 2014 kárně
obviněný uvedl, že od ledna 2014 byl rozvrh práce kompletně přepracován a byl zvolen rotační
princip. Měl sice stanoven skutečně 50% nápad, ale s ohledem na to, že do jeho specializace
napadalo více spisů, tak reálně jeho nápad, což lze vyčíst i ze srovnání s výší nápadu jeho kolegů
v roce 2013 a 2014, dosahoval téměř 100 % nápadu.
K dotazu kárného soudu na kárného navrhovatele, jaká je situace u ostatních soudců
trestního úseku na daném okresním soudu, kárný navrhovatel uvedl, že při dané pracovní zátěži
prakticky nikdo nepracuje bez průtahů, ale u nikoho z ostatních soudců nedošlo ke srovnatelné
situaci, jako u kárně obviněného. K dotazu obsazenosti okresního soudu, zejména pak
na trestním úseku, kárný navrhovatel uvedl, že soud je početně poddimenzován, když jmenovitě
v roce 2014 bylo v reálném výkonu u Okresního soudu v Ústí nad Labem pouze 26 soudců
ze systemizovaných 35 soudců. K systemizačnímu číslu pro trestní úsek potom kárný navrhovatel
uvedl, že se vypočítávalo, a dosud ještě počítá pouze z nápadu věcí, a nezahrnují se nedodělky.
Dále dodal, že během roku 2015 byl okresní soud personálně posílen.
Kárný senát se současně pozastavil nad tím, nakolik náležitě byla na daném okresním
soudu realizována příslušná kontrolní činnost, když se zejména na nejdelší průtahy u kárně
obviněného (3 až 6 roků v osmi ze 33 případů) nepřišlo dříve. Dle vyjádření kárného
navrhovatele se prováděly průběžné prověrky, o průtazích se vědělo, řešily se individuálně,
ale v rámci věcí, na které byli soudci, a mimo jiné i kárně obviněný, upozorňováni, kárně
obviněný dal přednost jiným spisům, jiným věcem, a tyto věci, jak bylo ex po zjištěno, což konec
konců kárně obviněný přiznal, tím sítem nějak propadly.
K dotazu kárného soudu k účastníkům řízení, zda budou příp. navrhovat provedení
dalších důkazů, zástupce kárně obviněného předložil kárnému soudu a do soudního spisu nechal
založit tři písemnosti, obsahující žádosti či vyjádření:
- Žádost soudcovské rady ze dne 1. 11. 2012 (založeno na č. l. 79)
- Žádost (soudců) ze dne 14. 2. 2013 (založeno na č. l. 81)
- Vyjádření soudců k odpovědi předsedy KS na žádost o přidělení asistentů ze dne
27. 3. 2013 (založeno na č. l. 85)
které (což kárný soud z jejich obsahu bezprostředně ověřil) souvisely se značnou pracovní
zatížeností soudců Okresního soudu v Ústí nad Labem, a také obsahovaly jisté náměty
či požadavky na řešení dané situace.
Jiné návrhy na dokazování podány nebyly, a žádné další důkazy již kárný senát
neprováděl.
Kárný navrhovatel v závěrečném vystoupení uvedl, že záměr, který podáním kárného
návrhu sledoval, byl v mezidobí dosažen. Kárně obviněný nedostatky vytýkané v kárném návrhu
tam, kde to povaha pochybení umožňovala, odstranil, změnil styl práce, a nyní pracuje tak, že mu
nelze ničeho vytýkat. Za tohoto stavu věci kárný navrhovatel ustoupil od svého původního
návrhu na uložení kárného opatření, a nově navrhl, aby s ohledem na aktuální stav věci
a pracovní přístup kárně obviněného kárný soud upustil od uložení kárného opatření.
Zástupce kárně obviněného při závěrečné řeči navázal na obsah závěrečného vystoupení
kárného navrhovatele, a opětovně poukázal na to, že k vytýkaným pochybením kárně obviněného
došlo ve spojení se značnou pracovní zatíženosti kárně obviněného i celého trestního úseku
okresního soudu. Ztotožnil se závěrečným návrhem kárného navrhovatele, aby s ohledem
na vývoj a stav v pracovním výkonu kárně obviněného od podání kárného návrhu bylo upuštěno
od uložení kárného opatření.
Kárně obviněný na závěr uvedl, že vytýkaná pochybení již dříve uznal a nadále uznává,
po podání kárného návrhu usiloval o co nejrychlejší nápravu, změnil vlastní organizaci a styl
své práce, a plně se snaží o to, aby se v jeho případě již žádná pochybení neopakovala.
IV.
Posouzení věci soudem
Kárný senát se při hodnocení důkazů nejdříve zabýval zjištěním, zda ve věci byly
dodrženy subjektivní a objektivní lhůty k podání návrhu na zahájení kárného řízení. Podle §9
odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů
(dále jen „zákon č. 7/2002 Sb.“) musí být návrh na zahájení kárného řízení podán nejpozději
do šesti měsíců ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl o skutečnostech týkajících se kárného
provinění, které jsou rozhodné pro podání návrhu, nejpozději však do tří let ode dne spáchání
kárného provinění (objektivní lhůta pro podání kárného návrhu je zároveň totožná
s hmotněprávní prekluzivní lhůtou zániku kárné odpovědnosti dle §89 zákona o soudech
a soudcích). Návrh na zahájení kárného řízení byl u Nejvyššího správního soudu podán dne
5. 2. 2015. Subjektivní lhůta je tedy zachována pro skutky, o kterých se navrhovatel dozvěděl
ne dříve než 5. 8. 2014. Z obsahu kárného návrhu a předložených spisů, které si k této otázce
kárný soud vyžádal, vyplývá, že prověrky spisů, na jejichž základě byl kárný návrh podán,
probíhaly ve dnech 18. a 19. 11. 2014, a dále dne 27. 11. 2014. Návrh byl proto podán v rámci
zákonem stanovené subjektivní lhůty. Pokud jde o objektivní procesní lhůtu a zároveň
i prekluzivní lhůtu 3 let, kárný soud vycházel z toho, že tyto lhůty u trvajících či pokračujících
deliktů začínají běžet až dokonáním skutku, v němž je spatřováno kárné provinění. Za tohoto
předpokladu byly tyto lhůty zachovány u všech vytýkaných jednání.
Dále kárný senát vyhodnotil důkazy provedené při ústním jednání. Vytýkaná pochybení
se týkala průtahů v procesu rozhodovací činnosti kárně obviněného soudce. Kárný senát ze spisů
předložených Okresním soudem v Ústí nad Labem zjistil rozhodné skutečnosti, které
konfrontoval s tvrzeními obsaženými jak v kárném návrhu, tak v reakci kárně obviněného.
Učiněná zjištění až na pro posouzení celé věci nepodstatné dílčí rozdíly časových údajů v jedné
z věcí odpovídala údajům v kárném návrhu.
Předmětem dokazování a hodnocení ze strany kárného senátu tedy bylo posouzení
uvedených skutečností ve vztahu k definici kárného provinění dle ustanovení §87 odst. 1 zákona
o soudech a soudcích. Dle kárného senátu bylo jednoznačně prokázáno, že ve věcech uvedených
ve výroku došlo v jeho postupu k neúměrným časovým prodlevám mezi jednotlivými úkony,
příp. i k úplné nečinnosti, které neměly opodstatnění v průběhu těchto řízení a bylo je nutno
hodnotit jako nedůvodnou nečinnost. Tomuto závěru zcela odpovídá obsah spisů, ve kterých
mělo dojít k uvedeným nedostatkům, a také uváděná vyjádření navrhovatele. Stejně tak i kárně
obviněný ve svém písemném i ústním vyjádření ke kárnému návrhu připustil, že k průtahům
došlo a tyto jako způsobené vlastním zaviněním uznal.
Kárný senát se dále zabýval otázkou, zda toto porušení povinností naplňuje skutkovou
podstatu kárného provinění definovanou v ustanovení §87 odst. 1 zákona o soudech a soudcích.
Podle tohoto ustanovení je kárným proviněním soudce zaviněné porušení jeho povinností,
jakož i zaviněné chování nebo jednání, jímž soudce narušuje důstojnost soudcovské funkce
nebo ohrožuje důvěru v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování soudů.
Rozhodování v zákonem stanovených či přiměřených lhůtách je považováno za součást práva
na spravedlivý proces (čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod; čl. 6 Evropské úmluvy
o lidských právech), neodůvodněné průtahy v řízení je proto nutno hodnotit jako zaviněné
porušení povinností soudce a jednání způsobilé nejméně narušit důvěru ve spravedlivé
rozhodování soudů ve smyslu §87 odst. 1 zákona o soudech a soudcích.
Kárně obviněný soudce k tomu na svoji obhajobu uváděl, že podíl na vytýkaných
průtazích měla skutečnost, že na trestním úseku, kde působil, byli soudci dlouhodobě pracovně
přetížení, v čemž mu kárný soud musel dát do jisté míry za pravdu. Nicméně i tak bylo podle
názoru kárného soudu třeba, aby si kárně obviněný lépe organizoval a hlídal svoji práci.
Kárný soud vzal také v úvahu, že kárný navrhovatel v souvislosti s touto obhajobou kárně
obviněného poukazoval na činnost ostatních soudců daného úseku, kterým bylo přidělováno
srovnatelné množství věcí a ke srovnatelným průtahům v jimi vedených řízeních, byť tito soudci
také jisté průtahy vykazovali a vykazují, nedocházelo. Příčinu nedostatků na straně kárně
obviněného spatřoval v jeho ne zcela důsledném přístupu k plnění jeho úkolů. To se však
od podání kárného návrhu výrazně změnilo. Kárný navrhovatel potvrdil, že kárně obviněný
v mezidobí od podání kárného návrhu vytýkané nedostatky tam, kde to povaha pochybení
umožňovala, odstranil, a napravil styl práce.
Kárný senát uvážil skutečnosti tvrzené kárně obviněným i navrhovatelem. V konstantní
judikatuře kárných senátů je zdůrazňováno, že činnost soudce se vzpírá obecně platnému
normování. V projednávané věci není sporu o tom, že kárně obviněný byl zatížen velkým počtem
věcí přidělených mu k rozhodnutí, vykazoval též poměrně vysoký počet rozhodnutých věcí. Bylo
tedy nutno posoudit, zda se při tomto zatížení mohl vyvarovat negativním důsledkům v podobě
dlouhých prodlev mezi jednotlivými úkony, příp. úplné nečinnosti v některých věcech. Kárný
senát na základě zjištěných skutečností v přípravném šetření a dále při ústním jednání dospěl
k závěru, že kárně obviněný do jisté míry podcenil organizační nároky, které k rozhodovací
činnosti soudce neoddělitelně patří. Je nutno souhlasit s tím, že při vysokém počtu
rozhodovaných věcí nelze činit úkony ve všech věcech bez jakékoliv prodlevy. Nelze však
akceptovat, aby soudce rezignoval, byť v jednotlivých případech, na organizaci průběžné práce
v postupně napadajících věcech. Kárně obviněný soudce byl sice vystaven velkému pracovnímu
vypětí vyplývajícímu z vysokého pracovního zatížení soudců na daném úseku, nicméně
jak vyplynulo ze srovnání se zatížením ostatních soudců, bylo možno si práci zorganizovat
tak, aby k tak velkým průtahům a velkému počtu nečinností nedocházelo. Průtahy byly zjištěny
ve velkém počtu případů, a to v délce od několika měsíců až v krajním případě do 6 roků.
V projednávané věci přitom kárný senát neshledal objektivní důvody, které by takovéto průtahy
a nečinnost beze zbytku ospravedlňovaly. V takovém postupu spatřoval kárný senát porušení
povinnosti soudce svědomitě vykonávat svoji funkci (§80 odst. 1 zákona o soudech a soudcích).
Ačkoli kárný soud konstatuje, že na průtazích při jednotlivých úkonech měla nepochybně
v prvé řadě svůj podíl značná pracovní zátěž kárně obviněného, a dále na nich mohl mít svůj
podíl též jeho pobyt na stáži na Ministerstvu spravedlnosti stejně jako jeho přechodné pověření
zastupováním místopředsedy okresního soudu pro trestní úsek, či některé situace jeho osobního
života, je nutno zároveň vycházet z toho, že rozhodující podíl odpovědnosti za celkové výsledky
práce při soudním rozhodování spočívá na soudci, a je třeba, aby v případě nedostatků hledal
řešení a práci si potřebným způsobem jinak organizoval. Což se mu nyní, jak bylo i při ústním
jednání kárného soudu prezentováno, již zřejmě daří.
Kárný senát pracovní přístup kárně obviněného vytýkaný v kárném návrhu posoudil jako
nedostatečnou snahu o to, aby věci, u nichž mu byly důvodně vytýkány průtahy a nečinnost, byly
co nejrychleji projednány a rozhodnuty a účastníkům tak byla poskytnuta rychlá a účinná ochrana
práv (§6 a §100 odst. 1 o. s. ř.). Tyto povinnosti kárně obviněný jistou nedůsledností ve své práci
porušil, což bylo kárným senátem vyhodnoceno jako zaviněné porušení povinností soudce a jako
jednání, které ohrozilo důvěru ve spravedlivé rozhodování soudů ve smyslu §87 odst. 1 zákona
o soudech a soudcích. Na základě uvedených skutečností proto kárný senát dospěl k závěru,
že kárně obviněný se svým jednáním ve věcech uvedených ve výroku kárného provinění dle §87
odst. 1 zákona o soudech a soudcích dopustil.
Kárný senát, vedle zjištění a prokázání vytýkaných pochybení, vzal souhrnně v úvahu jak
okolnosti svědčící v neprospěch kárně obviněného, zejména, že i přes značnou pracovní zátěž
nevěnoval náležitou pozornost řádnému plnění svých pracovních povinností (což ostatně sám
uznal), tak okolnosti svědčící v jeho prospěch, a tady pak zejména skutečnost, že se od podání
kárného návrhu jeho přístup k plnění pracovních povinností výrazně změnil k lepšímu (přičemž
řádněji mohl zřejmě pracovat i dříve).
Na základě všech uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že jsou důvody
pro postup podle §19 odst. 2 zákona č. 7/2002 Sb., k uložení kárného opatření, a to podle §88
odst. 1 písm. b) zákona č. 6/2002 Sb., tedy opatření spočívající ve snížení platu na dobu určitou.
Z možné výměry snížení platu kárný senát uložil kárně obviněnému jako adekvátní snížení platu
o 10 % na dobu 3 měsíců, počínaje prvním dnem následujícího měsíce po právní moci
rozhodnutí, když u kárně obviněného zejména shledal zjevnou míru sebereflexe od podání
kárného návrhu, a je toho názoru, že uložené kárné opatření bude i do budoucna motivovat
kárně obviněného k důslednému plnění všech jeho pracovních povinností a k úsilí o udržení
změny stylu jeho práce.
Poučení: Odvolání proti rozhodnutí v kárném řízení není přípustné (§21 zákona
č. 7/2002 Sb.).
V Brně dne 12. listopadu 2015
JUDr. Petr Průcha
předseda kárného senátu