ECLI:CZ:NSS:2015:2.ADS.20.2015:15
sp. zn. 2 Ads 20/2015 - 15
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Karla Šimky
a soudkyň Mgr. Evy Šonkové a JUDr. Miluše Doškové v právní věci žalobkyně: Mgr. O. T.,
zastoupené Mgr. Martinem Bílým, advokátem se sídlem Olivova 3, Ostrava, proti žalované:
Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5, proti rozhodnutí
žalované ze dne 4. 4. 2014, č. j. X, v řízení o kasační stížnosti žalované proti rozsudku Krajského
soudu v Ostravě ze dne 8. 1. 2015, č. j. 18 Ad 32/2014 – 20,
takto:
I. Kasační stížnosti se nepřiznává odkladný účinek.
II. Soud v y z ý v á žalovanou, aby ve lhůtě jednoho měsíce ode dne doručení tohoto
usnesení odstranila vady kasační stížnosti tak, že uvede:
? z jakého důvodu byla kasační stížnost podána, a tento důvod skutkově a právně
konkretizuje, a
? čeho se kasační stížností domáhá.
Odůvodnění:
I.
Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 8. 1. 2015, č. j. 18 Ad 32/2014 – 20
(dále jen „krajský soud“ a „napadený rozsudek“), bylo zrušeno rozhodnutí žalované, kterým
bylo potvrzeno zamítnutí žalobkyniny žádosti o zvýšení invalidního důchodu, a věc byla žalované
vrácena k dalšímu řízení.
Proti napadenému rozsudku podala žalovaná (dále též jen „stěžovatelka“) dne 28. 1. 2015
blanketní kasační stížnost, kterou s ohledem na to, že v době jejího podání neměla k dispozici
žalobkynin dávkový spis, přislíbila podrobně odůvodnit dodatečně. Zároveň požádala o přiznání
odkladného účinku této kasační stížnosti. Stěžovatelka uvedla, že pokud by Nejvyšší správní soud
napadený rozsudek zrušil, dostala by se věc do stadia nového posouzení žaloby. Krajský soud,
vázán právním názorem Nejvyššího správního soudu, by pak mohl rozhodnout opačně
než v prvním žalobním řízení, v důsledku čehož by došlo k „obživnutí“ původního rozhodnutí
stěžovatelky. Důsledkem nového rozhodnutí krajského soudu by však nebylo zrušení v mezidobí
vydaného nového rozhodnutí stěžovatelky. Nastala by tak situace, kdy by vedle sebe existovala
dvě opačná rozhodnutí o téže věci. Výše nastíněný výsledek je podle názoru stěžovatelky
nežádoucí, neboť je existujícími procesními instituty prakticky neřešitelný. Rozhodnutí o původní
žalobě by pak dle stěžovatelky ztratilo smysl, což by vedlo ke vzniku nepoměrně větší újmy,
než jaká by mohla přiznáním odkladního účinku vzniknout jiným osobám, jejíž vznik je jednou
z podmínek přiznání odkladného účinku ve smyslu §73 odst. 2 ve spojení s §107 zákona
č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“).
Žalobkyně návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti oponovala. Uvedla,
že stěžovatelce s ohledem na celkový objem jejích příjmů a výdajů (uveřejněný v její výroční
zprávě za rok 2013) nemůže v souvislosti s posuzovanou věcí vzniknout žádná podstatná
finanční újma, ani jí nehrozí podstatný zásah do jejích majetkových práv. Dle žalobkyně
je stěžovatelčina žádost formulářového charakteru a postrádá specifické důvody pro přiznání
odkladného účinku v posuzované věci. Skutečnost, že si stěžovatelka nedokáže poradit
s případnou eventualitou vyhovění kasační stížnosti, případně nedokonalou legislativou, nemůže
být přičítána k tíži žalobkyně. Uvedené by se totiž dle jejího mínění dalo vztáhnout na jakékoliv
rozhodování ve veřejné správě a odkladný účinek by tak byl přiznán automaticky vždy
všem kasačním stížnostem ve prospěch orgánů veřejné správy a proti nim jen výjimečně,
což by založilo účastníkům nerovnost v právech. Nedokonalost legislativy nebo neschopnost
státní správy tuto nedokonalou legislativu správně aplikovat není dle žalobkyně důvodem
přiznání odkladného účinku.
Nejvyšší správní soud odkladný účinek kasační stížnosti nepřiznal.
Jak již Nejvyšší správní soud konstatoval ve své dosavadní četné judikatuře, soudy
ve správním soudnictví poskytují primárně ochranu subjektivním veřejným právům a rovněž
institut odkladného účinku je koncipován především jako dočasná procesní ochrana
žalobce jako účastníka správního řízení před okamžitým výkonem pro něj nepříznivého
rozhodnutí, jsou-li pro to splněny zákonem předepsané podmínky. Situace, kdy bude možno
dovozovat vznik nepoměrně větší újmy na straně žalovaného správního orgánu v důsledku
rozhodnutí krajského soudu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným
osobám, tak budou nepochybně představitelné na straně žalovaného správního orgánu
v poněkud omezenější míře, než jak tomu bude na straně žalobce.
Podle §107 s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek. Nejvyšší správní soud
jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Ustanovení §73 odst. 2 až 5 s. ř. s. se užije přiměřeně.
Podle §73 odst. 2 s. ř. s. je k přiznání odkladného účinku kasační stížnosti třeba, aby výkon
nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu,
než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude
v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Nejvyšší správní soud tak při rozhodování o odkladném
účinku kasační stížnosti zjišťuje splnění zákonných podmínek, tj. (1.) výrazného nepoměru újmy
způsobené stěžovateli v případě, že účinky napadeného rozhodnutí nebudou odloženy ve vztahu
k újmě způsobené jiným osobám, pokud by účinky rozhodnutí odloženy byly, a zároveň (2.)
absenci rozporu s důležitým veřejným zájmem. K tomu, aby Nejvyšší správní soud mohl kasační
stížnosti odkladný účinek přiznat, musí stěžovatel v prvé řadě dostatečně podrobně a určitě
tvrdit, že mu hrozí újma nepoměrně větší, než jaká přiznáním odkladného účinku může
vzniknout jiným osobám. Povinnost tvrdit a prokázat vznik újmy tak má stěžovatel
(viz např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. února 2012, č. j. 1 As 27/2012 - 32,
dostupné na www.nssoud.cz). Stěžovatel v odůvodnění svého návrhu musí konkretizovat, jakou
újmu by pro něj znamenal výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí a z jakých konkrétních
okolností to vyvozuje. Hrozící újma musí přitom být závažná a reálná, nikoliv pouze hypotetická
či bagatelní.
V nyní posuzované věci však stěžovatelka toliko mechanicky opakuje svůj návrh
na přiznání odkladného účinku z řady svých předchozích kasačních stížností podaných v jiných
věcech. Vznik nepoměrně větší újmy nijak nekonkretizovala, blanketní kasační stížnost podanou
již 28. 1. 2015 do dnešního dne podrobně nezdůvodnila (ostatně neprojevila ani žádnou procesní
aktivitu směřující k obstarání dávkového spisu žalobkyně), takže není zřejmé, jaké námitky proti
napadenému rozsudku vznáší a v čem konkrétně by pro stěžovatelku byla uvedená újma
ve výrazném nepoměru ve vztahu k újmě, která by odložením účinků napadeného rozhodnutí
mohla být způsobena třetím osobám.
Vzhledem ke shora uvedenému Nejvyšší správní soud konstatuje, že stěžovatelka
neunesla břemeno dostatečného tvrzení a břemeno důkazní. Nejvyšší správní soud proto uzavírá,
že nebylo prokázáno, že by byla naplněna základní podmínka pro přiznání odkladného účinku
podané kasační stížnosti (vznik nepoměrně větší újmy na straně žalované, než jaká přiznáním
odkladného účinku může vzniknout jiným osobám). Vzhledem k požadavku kumulativního
splnění podmínek již není třeba zkoumat podmínku další. Nejvyšší správní soud proto návrhu
žalované na přiznání odkladného účinku její kasační stížnosti nevyhověl. Tím Nejvyšší správní
soud žádným způsobem nepředjímá své budoucí rozhodnutí o věci samé.
II.
Kasační stížnost žalované ze dne 28. 1. 2015 neobsahuje všechny náležitosti podle §37
odst. 3 a §106 odst. 1 s. ř. s.
Podle §106 odst. 1 s. ř. s. je jednou z náležitostí kasační stížnosti uvedení důvodu podané
kasační stížnosti. Stěžovatel má tedy uvést, z jakého důvodu ve smyslu §103 odst. 1 s. ř. s.
byla kasační stížnost podána a takto uvedený důvod skutkově a právně konkretizovat.
Dle ustanovení §104 odst. 4 s. ř. s. kasační stížnost není přípustná, opírá-li se jen o jiné důvody,
než které jsou uvedeny v §103 odst. 1 s. ř. s., nebo o důvody, které stěžovatel neuplatnil v řízení
před soudem, jehož rozhodnutí má být přezkoumáno, ač tak učinit mohl. V nynější věci
stěžovatelka ve své kasační stížnosti uvedla, že ji podává z důvodu uvedeného v §103 odst. 1
písm. a) s. ř. s., aniž jej blíže vymezila. Zdejší soud ji tedy vyzval k odstranění této vady a za tímto
účelem jí zaslal dávkový spis žalobkyně. Správní spis je třeba zaslat zpět zdejšímu soudu
současně s doplněním kasační stížnosti, a to v podobě, v jaké bude moci být podkladem
soudního přezkumu, tj. řádně uspořádaný a s očíslovanými listy.
Podle §37 odst. 3 s. ř. s. je dále jednou z náležitostí podání údaj o tom, co podatel
navrhuje. Kasační stížnost žalované ze dne 28. 1. 2015 však tento návrh neobsahuje; zdejší soud
tedy stěžovatelku vyzval i ke sdělení, čeho se kasační stížností domáhá, tj. aby navrhla výrok
rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Při formulaci závěrečného návrhu je třeba přihlédnout
k zákonným rozhodovacím možnostem Nejvyššího správního soudu podle ustanovení
§110 s. ř. s.
Věc je u Nejvyššího správního soudu vedena pod spisovou značkou 2 Ads 20/2015
a v souladu s rozvrhem práce se věcí bude zabývat, projedná ji a rozhodne 2. senát Nejvyššího
správního soudu ve složení: JUDr. Karel Šimka, Mgr. Eva Šonková a JUDr. Miluše
Došková. V případě dlouhodobé nepřítomnosti některého ze členů uvedeného senátu může
být senát podle pravidel uvedených v rozvrhu práce Nejvyššího správního soudu doplněn
některým ze soudců 1. senátu, kterými jsou JUDr. Marie Žišková, JUDr. Josef Baxa,
JUDr. Lenka Kaniová a JUDr. Filip Dienstbier. Pokud dojde ke změně rozvrhu práce,
jsou o těchto změnách aktuálně podávány informace na webových stránkách Nejvyššího
správního soudu (www.nssoud.cz). Některé úkony v řízení před soudem mohou vykonávat
též asistenti soudců [§29a jednacího řádu Nejvyššího správního soudu (www.nssoud.cz)].
Má-li účastník nebo osoba zúčastněná na řízení za to, že některý ze jmenovaných soudců
Nejvyššího správního soudu je z projednávání této věci vyloučen pro svůj poměr k věci,
k účastníkům nebo k jejich zástupcům, lze namítnout jeho podjatost ve lhůtě jednoho týdne
ode dne, kdy se o podjatosti dozvěděl. K později uplatněným námitkám se nepřihlíží. Námitka
musí být zdůvodněna a musí být uvedeny konkrétní skutečnosti, z nichž je podjatost dovozována.
O námitce rozhodne jiný senát Nejvyššího správního soudu (§8 s. ř. s.).
Veškeré písemnosti zasílejte ke sp. zn. 2 Ads 20/2015 na adresu Nejvyšší správní soud,
Moravské náměstí 6, 657 40 Brno, případně elektronicky na elektronickou podatelnu
(podatelna@nssoud.cz) nebo do datové schránky Nejvyššího správního soudu (wwjaa4f).
Poučení: Doplnění kasační stížnosti musí být soudu předloženo v potřebném počtu
stejnopisů.
Nebude-li ve stanovené lhůtě vyhověno výzvě k opravě nebo odstranění vad
kasační stížnosti a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud
kasační stížnost odmítne.
Nestanoví-li zákon jinak, může předseda senátu na žádost účastníka prodloužit
lhůtu k provedení úkonu či její zmeškání prominout, avšak pouze z vážných
omluvitelných důvodů (§40 odst. 5 s. ř. s.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 24. února 2015
JUDr. Karel Šimka
předseda senátu
v zast. JUDr. Miluše Došková
předsedkyně senátu