ECLI:CZ:NSS:2015:3.AZS.48.2015:17
sp. zn. 3 Azs 48/2015 - 17
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína
a soudců Mgr. Radovana Havelce a JUDr. Jana Vyklického v právní věci žalobce: P. V.,
zastoupeného Mgr. Petrem Václavkem, advokátem, advokátem se sídlem Praha 1, Václavské
náměstí 21, proti žalovanému: Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké policie,
se sídlem Praha 3, Olšanská 2, o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 12. 2014, č. j.
CRP-115830-2/ČJ-2014-930310-V237, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku
Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka Pardubice, ze dne 5. 2. 2015, č. j. 61 A 35/2014 –
29, o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,
takto:
I. Kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka
Pardubice, ze dne 5. 2. 2015, č. j. 61 A 35/2014 – 29, se p ř i z n á v á odkladný
účinek.
II. Žalobce se v y z ý v á, aby ve lhůtě jednoho měsíce ode dne doručení tohoto
usnesení doplnil důvody kasační stížnosti podle ustanovení §103 odst. 1 písm. a) až d)
s. ř. s. i návrh výroku rozsudku.
Odůvodnění:
V záhlaví uvedeným rozsudkem zamítl Krajský soud v Hradci Králové, pobočka
Pardubice, žalobu žalobce proti rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 12. 2014, č. j. CRP-115830-2/
ČJ-2014-930310-V237. Uvedeným rozhodnutím žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil
rozhodnutí Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Pardubického kraje,
ze dne 19. 8. 2014, č. j. KRPE-41219-58/ČJ-2014-170022-SV, jímž bylo rozhodnuto o vyhoštění
žalobce podle §119 odst. 1 písm. b) bod 3 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území
České republiky a o změně některých zákonů (dále jen „zákon č. 326/1999 Sb.“), s dobou,
po kterou mu nelze umožnit vstup na území stanovenou na 1 rok. Počátek doby, po kterou
žalobci nelze umožnit vstup na území členských států Evropské Unie, stanovil správní orgán
podle §118 odst. 1 zákona o pobytu cizinců od okamžiku, kdy pozbude oprávnění k pobytu
na území České republiky. Doba vycestování byla podle §118 odst. 3 zákona č. 326/1999 Sb.
stanovena 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí. Podle §102a odst. 1 zákona
č. 326/1999 Sb. se na žalobce nevztahovaly důvody znemožňující vycestování.
V podané kasační stížnosti proti uvedenému rozsudku Krajského soudu v Hradci
Králové, pobočka Pardubice, žalobce požádal o přiznání odkladného účinku. Poukázal
na judikaturu Nejvyššího správního soudu týkající se užití institut odkladného účinku ve věcech
správního vyhoštění, kdy např. v usnesení ze dne 23. 1. 2013, č. j. 6 As 82/2012 – 37, Nejvyšší
správní soud konstatoval, že případné vycestování by pro cizinku znamenalo dopad do jejího
práva na spravedlivý proces, vynaložení nemalých finančních nákladů a zásah do soukromého
a rodinného života. Žalobce dále uvedl, že jeho individuální zájem na ochraně jeho procesních
práv významně převyšuje potenciální újmu, která by mohla vzniknout jiným osobám
či potenciální ohrožení důležitého veřejného zájmu. Přiznání odkladného účinku podle
něj nemůže představovat újmu pro žádné třetí osoby, je rovněž vyloučen rozpor s důležitým
veřejným zájmem.
Žalovaný ve svém vyjádření k návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti
uvedl, že proti jeho přiznání nemá námitek. Uvedl, že řízení o správním vyhoštění bylo zahájeno
kvůli protiprávnímu jednání žalobce sočívajícího v tom, že byl zaměstnán bez povolení
k zaměstnání, ačkoliv takové povolení bylo podmínkou výkonu zaměstnání. Tohoto jednání
se žalobce dopustil v době oprávněného pobytu na území České republiky. Nepřiznání
odkladného účinku by podle žalovaného mohlo pro žalobce skutečně znamenat nepoměrně vyšší
újmu, než jaká by mohla vzniknout jiným osobám jeho přiznáním.
Podle §107 s. ř. s. n emá kasační stížnost odkladný účinek; Nejvyšší správní soud
jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Ustanovení §73 odst. 2 až 4 se užije přiměřeně.
Podle §73 odst. 2 soud přizná odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky
rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku
může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
Podle §172 odst. 3 zákona č. 326/1999 Sb. má žaloba proti rozhodnutí o vyhoštění
cizince odkladný účinek na vykonatelnost rozhodnutí; to neplatí, pokud byl cizinec vyhoštěn
z důvodu ohrožení bezpečnosti státu. Podle důvodové zprávy k zákonu č. 326/1999 Sb.
se žalobě proti rozhodnutí o správním vyhoštění přiznává odkladný účinek, protože se jedná
o závažný zásah do práv cizince a vyloučení odkladného účinku by mohlo mít za důsledek vedení
„nespravedlivého procesu“.
Po zvážení věci a s ohledem na skutečnost, že v případě rozhodnutí o správním vyhoštění
má žaloba odkladný účinek ze zákona, dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že výkon
rozhodnutí by v daném případě mohl pro žalobce představovat nepoměrně větší újmu, než jaká
přiznáním odkladného účinku může vzniknout žalovanému či jiným osobám. Přiznání
odkladného účinku přitom není ani v rozporu s veřejným zájmem. Proto Nejvyšší správní soud
rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.
Nejvyšší správní dále zjistil, že v podané kasační stížnosti není uvedeno, v čem žalobce
spatřuje nezákonnost napadaného rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka
Pardubice. Nejsou zde tedy vymezeny kasační důvody podle ustanovení §103 odst. 1 písm. a)
až d) s. ř. s.
Nejvyšší správní soud připomíná, že podle §106 odst. 1 s. ř. s. kasační stížnost musí kromě
obecných náležitostí podání obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých
důvodů jej stěžovatel napadá, údaj o tom, kdy mu rozhodnutí bylo doručeno. Ustanovení §37 platí obdobě.
Přitom podle setrvalé judikatury Nejvyššího správního soudu je žalobce povinen v kasační
stížnosti vylíčit jakých konkrétních nezákonných kroků se měl soud dopustit a z jakých
konkrétních skutkových či právních okolností lze nezákonnost dovodit.
Na základě uvedeného Nejvyšší správní soud tímto žalobce podle §37 odst. 5 s. ř. s.
vyzývá, aby ve lhůtě jednoho měsíce ode dne doručení tohoto usnesení doplnil důvody
své kasační stížnosti. Zároveň je povinen doplnit i návrh výroku rozsudku.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
Nebude-li kasační stížnost ve stanovené lhůtě doplněna tak, aby byly odstraněny
vady kasační stížnosti, Nejvyšší správní soud kasační stížnost odmítne podle §37
odst. 5 s. ř. s. ve spojení s §102 s. ř. s.
V Brně dne 31. března 2015
JUDr. Jaroslav Vlašín
předseda senátu