ECLI:CZ:NSS:2015:4.AS.28.2015:29
sp. zn. 4 As 28/2015 - 29
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pally a soudců
Mgr. Aleše Roztočila a JUDr. Dagmar Nygrínové v právní věci žalobce: B. V., zast. Mgr.
Martinem Hájkem, advokátem, se sídlem Revoluční 1003/3, Praha 1, proti žalovanému:
Obvodní báňský úřad v Kladně, se sídlem Kozí 4, Praha 1, za účasti osoby zúčastněné na
řízení: Miroslava Šafránková, MBA, se sídlem Bellušova 1846, Praha 5, správce konkursní
podstaty KAVEX-GRANIT HOLDING a. s., IČ: 25183435, se sídlem Lobezská 41, Plzeň, zast.
JUDr. Hanou Kapitánovou, advokátkou, se sídlem sady 5. května 36, Plzeň, v řízení o kasační
stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 17. 12. 2014, č. j. 10 A
116/2011 – 35,
takto:
I. Řízení o kasační stížnosti se z a s t a v u je .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Žalobce se v žalobě podané u Městského soudu v Praze domáhal vyslovení nicotnosti
Potvrzení žalovaného ze dne 2. 5. 2011, č. j. 11767/2011/02/002 a č. j. 11767/2011/02/001,
kterými na základě pravomocného rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 18. 2. 2010,
č. j. 22 Cm 71/2003-382, ve znění pravomocného rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne
17. 2. 2011, č. j. 15 Cmo 129/2010-512, žalovaný potvrdil, že určené dobývací prostory byly
převedeny z organizace žalobce na organizaci úpadce (osobu zúčastněnou na řízení), tj. obchodní
společnost KAVEX – GRANIT HOLDING a.s., jehož konkursní správkyní byla ustanovena
Miroslava Šafránková, MBA.
[2] Městský soud žalobu odmítl usnesením ze dne 17. 12. 2014, č. j. 10 A 116/2011 – 35,
neboť shledal, že soudní ochrana proti vydání, eventuelně nevydání předmětných potvrzení může
být realizovaná pouze v řízení o žalobě na ochranu proti nezákonnému zásahu, pokynu nebo
donucení správního orgánu podle §82 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále
jen „s. ř. s.“) a nikoliv žalobou proti rozhodnutí podle §65 a násl. s. ř. s. Dále rozhodl, že žádný
z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, žalobci se vrací zaplacený soudní poplatek
ve výši 3.000 Kč k rukám jeho zástupkyně a osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu
nákladů řízení.
[3] Proti tomuto usnesení městského soudu podal žalobce (dále též „stěžovatel“) včas kasační
stížnost z důvodů uvedených v §103 odst. 1 písm. b) a e) s. ř. s., v níž zejména namítal,
že potvrzení žalovaného je třeba považovat za rozhodnutí v materiálním smyslu, v řízení před
jejich vydáním byla podstatným způsobem porušena ustanovení zákona č. 500/2004 Sb., správní
řád, a potvrzení jsou nicotná ve smyslu §77 odst. 2 správního řádu. Stěžovatel navrhl,
aby Nejvyšší správní soud kasační stížností napadené usnesení městského soudu zrušil a věc
mu vrátil k dalšímu řízení. Alternativně navrhl, aby Nejvyšší správní soud zrušil kasační stížností
napadené usnesení městského soudu a prohlásil potvrzení za nicotná.
[4] Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 9. 2. 2015, č. j. 4 As 28/2015 – 16, stěžovatele
vyzval, aby ve lhůtě sedmi dnů od doručení tohoto usnesení zaplatil soudní poplatek za kasační
stížnost, který podle položky č. 19 Sazebníku soudních poplatků (příloha zákona č. 549/1991 Sb.,
o soudních poplatcích) činí 5.000 Kč. Zároveň stěžovatele poučil, že nebude-li poplatek
ve stanovené lhůtě zaplacen, řízení zastaví [§9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích ve spojení
s §47 písm. c) s. ř. s. ]. Upozornil jej současně, že řízení nebude zastaveno, je-li tu nebezpečí
z prodlení, v jehož důsledku by poplatníku mohla vzniknout újma, a poplatník ve výše stanovené
lhůtě sdělí soudu okolnosti, které toto nebezpečí osvědčují, a doloží, že bez své viny nemohl
poplatek zaplatit. Stěžovatel byl dále poučen, že pokud má za to, že jsou u něj splněny
předpoklady pro částečné či plné osvobození od soudních poplatků, může ve lhůtě pro zaplacení
poplatku požádat o osvobození od soudních poplatků (§36 odst. 3 s. ř. s.).
[5] Výše uvedené usnesení Nejvyššího správního soudu bylo prostřednictvím datové
schránky doručeno zástupci stěžovatele dne 10. 2. 2015. Lhůta 7 dnů určená Nejvyšším správním
soudem k zaplacení soudního poplatku tak počala běžet ve středu dne 11. 2. 2015 (§40 odst. 1
s. ř. s.) a uplynula v úterý dne 17. 2. 2015. Stěžovatel však ve stanovené lhůtě (ani později
až do dne vydání tohoto usnesení) soudní poplatek nezaplatil.
[6] Podle §9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích, nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním
návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka
k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí; po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví.
[7] Podle §47 písm. c) s. ř. s., soud řízení usnesením zastaví, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon.
[8] Stěžovatel byl řádně vyzván k zaplacení soudního poplatku a poučen o následcích,
které nastoupí v případě nezaplacení. Navzdory této výzvě a náležitému poučení však stěžovatel
ve stanovené lhůtě soudní poplatek nezaplatil, proto Nejvyšší správní soud řízení o kasační
stížnosti zastavil podle §9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích ve spojení s §47 písm. c) s. ř. s.
[9] O nákladech řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud podle §60 odst. 3
věty prvé s. ř. s. za použití ustanovení §120 téhož zákona. Jelikož bylo řízení zastaveno,
žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 4. března 2015
JUDr. Jiří Palla
předseda senátu