ECLI:CZ:NSS:2015:5.AFS.15.2015:31
sp. zn. 5 Afs 15/2015 - 31
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Lenky
Matyášové a soudců Mgr. Ondřeje Mrákoty a JUDr. Jakuba Camrdy v právní věci žalobce:
R. M., zastoupený JUDr. Vítem Buršou, advokátem se sídlem Uherské Hradiště, Růžová 1254,
proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem v Brně, Masarykova 31, v řízení o
kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 13. 1. 2015, č. j. 62 Af
58/2013 - 93, o návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,
takto:
Kasační stížnosti se p ř i z n á v á odkladný účinek.
Odůvodnění:
Kasační stížností se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhá zrušení shora označeného
rozsudku Krajského soudu v Brně, kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí
žalovaného ze dne 22. 5. 2013, č. j. 13493/13/5000-14102-702767. Tímto rozhodnutím
žalovaného byl dle ustanovení §116 odst. 1 písm. a) zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád (dále jen
„daňový řád“), změněn dodatečný platební výměr Finančního úřadu v Uherském Brodě (dále jen
„správce daně“) ze dne 9. 1. 2012, č. j. 841/12/338911707119, v části týkající se bankovního
spojení; v ostatních částech zůstal dodatečný platební výměr beze změny. Dodatečným platebním
výměrem doměřil správce daně stěžovateli daň z příjmů fyzických osob za zdaňovací období
roku 2007 ve výši 215 040 Kč spolu s penále ve výši 43 008 Kč.
V kasační stížnosti stěžovatel současně navrhl, aby jí soud přiznal odkladný účinek.
Důvody pro přiznání odkladného účinku jsou podle stěžovatele totožné s těmi, které doložil
v řízení před krajským soudem, a je zřejmé, že takové rozhodnutí není v rozporu se zákonem,
neboť jeho újma při úhradě cca 250 000 Kč je pro něj nepoměrně větší, než jakou by mělo
přiznání odkladného účinku, neboť řízení trvá již 5 let a je zjevné, že neuhrazení daně o dobu
do skončení řízení o kasační stížnosti nemůže mít žádné negativní důsledky.
Žalovaný návrh stěžovatele na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti považuje
za nedůvodný. Přiznání odkladného účinku má mít zcela mimořádný charakter, neboť je jím
prolamována zásada vykonatelnosti pravomocného rozhodnutí správního orgánu, resp.
pravomocného rozhodnutí krajského soudu ve správním soudnictví. Institut přiznání odkladného
účinku kasační stížnosti lze dle žalovaného aplikovat pouze ve zcela výjimečných
případech, kdy stěžovatel svůj návrh doloží dostatečnými a věrohodnými důkazy a prokáže,
že by mu neprodleným výkonem napadeného rozhodnutí skutečně hrozila nepoměrně větší újma,
než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude
v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Stěžovatel je pro případ nevyhovění jeho návrhu
povinen tvrdit a prokázat možnost vzniku konkrétních faktických dopadů, a to zejména,
že zaplacení určité částky by jej mohlo přivést do mimořádně tíživé situace. Stěžovatel však
v daném případě nikterak nespecifikoval, v čem by aktuálně spočívala případně vzniklá
nepoměrně větší újma, než jaká by přiznáním odkladného účinku mohla vzniknout jiným
osobám. Přiznání odkladného účinku by se v přezkoumávaném případě mohlo dle žalovaného
dotknout veřejného zájmu, za který je třeba považovat zájem státu na řádném a včasném výběru
stanovených daňových povinností. V uvedené souvislosti považuje žalovaný za nezbytné
poukázat i na zákonnou úpravu daňového řízení v otázce úhrady daňových povinností – jednak
podání opravného prostředku (odvolání) proti rozhodnutí o vyměření daně nemá v zásadě nikdy
odkladný účinek, vedle toho má daňový subjekt (a tedy i stěžovatel) přímo v rámci daňového
řízení k dispozici právní instituty, které umožňují bezprostřední výkon rozhodnutí uložené
povinnosti dočasně suspendovat (např. posečkání daně, splátkování daně).
Podle ustanovení §107 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „s. ř. s.“), kasační stížnost nemá odkladný účinek. Nejvyšší správní soud
jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Přitom přiměřeně užije ustanovení §73 odst. 2 až 5
s. ř. s. Podle §73 odst. 2 s. ř. s. soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného přizná žalobě
odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce
nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout třetím osobám,
a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
Stěžovatel ve vztahu k důvodům pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti
odkázal na důvody uvedené v řízení před krajským soudem. V návrhu na přiznání odkladného
účinku žalobě ze dne 10. 7. 2013 stěžovatel uváděl, že úhrada částky ve výši 258 048 Kč je pro něj
v současné době nemožná, neboť se jedná o vysokou částku, kterou nedisponuje. Vymáhání
dluhu by znamenalo vedení exekuce a tím i ohrožení základních životních jistot stěžovatele.
Naopak v případě povolení odkladu nemůže dle stěžovatele vzniknout žádná újma a není
to v rozporu s veřejným zájmem. Ohledně majetkových poměrů stěžovatel uváděl,
že je zaměstnán u firmy RM FOREST lesní společnost, s.r.o., s čistým příjmem ve výši cca
17 000 Kč, přičemž je i spoluvlastníkem uvedené firmy společně s manželkou. Firma
je v současné době ve ztrátě. Stěžovatel s manželkou vlastní rodinný domek, ve kterém žije
se dvěma syny, a je také spoluvlastníkem bytu v Praze, který využívá zejména pro pracovní účely
při jednáních v Praze a ubytování. Jedná se o jediný majetek, který by byl postižen exekucí, neboť
stěžovatel a jeho manželka nemají hotovost k úhradě závazku. Stejná částka je navíc vymáhána
i po manželce. Úhrada částky ve výši cca 500 000 Kč je s ohledem na současný rodinný rozpočet
nemožná a realizovatelná toliko prodejem nemovitostí, což i s ohledem na důvody žaloby
považuje stěžovatel za zcela neadekvátní neodčinitelný následek.
Nejvyšší správní soud po zvážení argumentů stěžovatele dospěl k závěru, že u stěžovatele
jsou dány důvody pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti podle §73 odst. 2 s. ř. s.
Podklady předložené stěžovatelem potvrzují jeho tvrzení, že společnost RM FOREST
lesní společnost, s.r.o., hospodaří se ztrátou a společnost SILVI, s.r.o., prakticky nevykazuje
činnost. Stěžovatel dosahuje příjmu cca 17 000 Kč, z čehož lze dovodit předpokládaný roční
příjem 204 000 Kč ročně. Po zhodnocení relevantních údajů dospěl Nejvyšší správní soud
k závěru, že vymáhání částky 258 048 Kč, která přesahuje roční příjem stěžovatele, by skutečně
mohlo vést k takové finanční situaci stěžovatele, která by pro něj mohla představovat nepoměrně
větší újmu, než by vznikla třetím osobám, resp. žalovanému. Splnění platební povinnosti
dle žalobou napadeného rozhodnutí by tedy zřejmě skutečně mohlo být realizováno jen formou
prodeje jedné ze dvou nemovitostí stěžovatele, což zdejší soud nepovažuje za přiměřené výši
platební povinnosti stěžovatele. S ohledem na uvedené a při zohlednění skutečnosti, že manželce
stěžovatele byla rovněž doměřena daň z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2007
ve výši 215 040 Kč spolu s penále ve výši 43 008 Kč, lze mít skutečně za to, že bezodkladný
výkon napadeného rozhodnutí by mohl mít pro stěžovatele likvidační účinky a mohl by u něj
vyvolat nevratnou újmu.
Nejvyšší správní soud dále přihlédl i ke skutečnosti, že v posuzované věci byl již krajským
soudem přiznán odkladný účinek žalobě stěžovatele.
Nejvyšší správní soud posoudil žádost o přiznání odkladného účinku i z hlediska
zbývajících podmínek stanovených §73 odst. 2 s. ř. s. Neshledal přitom, že by se přiznání
odkladného účinku v daném případě jakkoli dotklo práv třetích osob, ani že by takové
rozhodnutí bylo v rozporu s veřejným zájmem, neboť bude-li kasační stížnost stěžovatele
zamítnuta, bude mít stěžovatel povinnost dlužnou daň a penále zaplatit.
Vzhledem k tomu, že odkladný účinek žalobě ve vztahu k žalobou napadenému
rozhodnutí přiznal v posuzované věci již krajský soud, postačuje v souladu se závěry
usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 12. 2005, č. j. 2 Afs 77/2005 – 96, publikovaného
pod č. 786/2006 Sb. NSS, přiznat odkladný účinek kasační stížnosti pouze ve vztahu
k napadenému rozsudku krajského soudu, čímž bude z hlediska odkladného účinku až do právní
moci rozhodnutí Nejvyššího správního soudu obnoven stav, který zde byl před právní mocí
rozhodnutí krajského soudu.
Přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti Nejvyšší správní soud žádným způsobem
nepředjímá své rozhodnutí o věci samé.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 18. března 2015
JUDr. Lenka Matyášová
předsedkyně senátu