ECLI:CZ:NSS:2015:8.AZS.123.2014:60
sp. zn. 8 Azs 123/2014 - 60
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Michala Mazance
a soudců Mgr. Davida Hipšra a JUDr. Jana Passera v právní věci žalobce: O. E., zastoupeného
JUDr. Ing. Jiřím Špeldou, advokátem se sídlem Šafaříkova 666/9, Hradec Králové,
proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem v Praze 7, Nad Štolou 3, proti rozhodnutí
žalovaného ze dne 30. 10. 2013, čj. OAM-155/ZA-ZA06-P05-2011, o kasační stížnosti žalobce
proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 18. 6. 2014, čj. 28 Az 24/2013 - 54,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá pro nepřijatelnost.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Ustanovenému zástupci žalobce JUDr. Ing. Jiřímu Špeldovi se p ř i z n á v á
odměna za zastupování v řízení o kasační stížnosti v částce 4114 Kč, která mu bude
vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 60 dnů od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
I.
[1] Rozhodnutím ze dne 30. 10. 2013, čj. OAM-155/ZA-ZA06-P05-2011 (dále též „napadené
rozhodnutí“), Ministerstvo vnitra, odbor azylové a migrační politiky (dále jen „žalovaný“),
neudělilo žalobci mezinárodní ochranu podle §12 až 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu
(dále jen „zákon o azylu“).
II.
[2] Žalobce podal proti rozhodnutí žalovaného žalobu ke Krajskému soudu v Hradci
Králové. Krajský soud žalobu zamítl rozsudkem uvedeným v záhlaví tohoto usnesení. Rozsudek
krajského soudu, stejně jako všechna dále citovaná rozhodnutí Nejvyššího správního soudu,
je dostupný na www.nssoud.cz a soud na něj na tomto místě pro stručnost zcela odkazuje.
III.
[3] Žalobce (stěžovatel) podal proti rozsudku krajského soudu kasační stížnost. Jediným
důvodem zamítnutí jeho žádosti byla její opakovanost. Žalovaný nezjistil skutkový stav věci,
o němž by nebyly důvodné pochybnosti, nezpochybnil věrohodnost stěžovatelových tvrzení
a nepřihlédl k jeho aktivitám či k jeho postavení z hlediska národnosti. Žalovaný se nezabýval
otázkou pronásledování stěžovatele, ačkoli nevyvrátil, že potíže uváděné stěžovatelem v zemi
původu dosahovaly intenzity pronásledování. Nebylo vyloučeno, že stěžovatel nebude po návratu
do země původu vystaven reálnému nebezpečí újmy, neboť popisoval nátlak, věznění a kontroly.
Krajský soud převzal závěry žalovaného, proto je jeho rozhodnutí nepřezkoumatelné a věcně
nesprávné. Žalovaný ani krajský soud se rovněž nezabývali sociální či ekonomickou situací
stěžovatele a jeho rodiny s ohledem na nezletilé děti. Podle názoru stěžovatele kasační stížnost
svým významem podstatně přesahuje jeho vlastní zájmy.
IV.
[4] Žalovaný se ztotožnil s rozsudkem krajského soudu a odkázal na správní spis,
odůvodnění napadeného rozhodnutí a na svá předchozí vyjádření k věci. Stěžovatel neuvedl
rozhodné skutečnosti, které by nasvědčovaly tomu, že je v zemi původu vystaven hrozbě
pronásledování, a nevyšly najevo ani důvody pro udělení doplňkové ochrany. Stěžovatel
nevyvrátil v kasační stížnosti závěry žalovaného a krajského soudu. Žalovaný navrhl odmítnout
kasační stížnost pro nepřijatelnost, popřípadě ji zamítnout pro nedůvodnost.
V.
[5] Jednou z podmínek věcného přezkumu kasační stížnosti ve věcech mezinárodní ochrany
je její přijatelnost. Kasační stížnost je v souladu s §104a s. ř. s. přijatelná, pokud svým významem
podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele. Výkladem institutu přijatelnosti a demonstrativním
výčtem jejích typických kritérií se Nejvyšší správní soud zabýval např. v usnesení ze dne
26. 4. 2006, čj. 1 Azs 13/2006 – 39, na jehož odůvodnění na tomto místě pro stručnost odkazuje.
[6] Nejvyšší správní soud neshledal v posuzované věci přesah vlastních zájmů stěžovatele
ani zásadní pochybení krajského soudu, které by mohlo mít dopad do jeho hmotněprávního
postavení. Ustálená a vnitřně jednotná judikatura Nejvyššího správního soudu poskytuje
dostatečnou odpověď na uplatněné kasační námitky. Neudělení azylu nebo jiné formy
mezinárodní ochrany stěžovateli nebrání, aby legalizoval svůj pobyt v České republice
prostřednictvím institutů stanovených v zákoně č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území
České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
[7] Kasační stížnost nebyla způsobilá zpochybnit soudržnou a ucelenou argumentaci
krajského soudu, který přesvědčivě zdůvodnil, proč se ztotožnil s napadeným rozhodnutím
a proč bylo třeba na stěžovatele nahlížet jako na nevěrohodného. Ačkoli se jednalo již o pátou
žádost v pořadí, žalovaný ji vyhodnotil jako přípustnou a podrobně se jí věnoval,
přičemž napadené rozhodnutí ani rozsudek krajského soudu nenasvědčuje tomu, že by jediným
důvodem zamítnutí této žádosti byla její opakovanost. Krajský soud důsledně objasnil,
proč se ztotožnil s názory žalovaného, a odkazoval též na judikaturu Nejvyššího správního
soudu. Souhlas s argumenty napadeného rozhodnutí sám o sobě nesvědčí o tom, že by krajský
soud nevěnoval žalobě náležitou pozornost.
[8] Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost odmítl jako nepřijatelnou na základě
§104a s. ř. s.
[9] Výrok o nákladech řízení o kasační stížnosti se opírá o §60 odst. 3 věty první s. ř. s.
ve spojení s §120 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení,
byla-li kasační stížnost odmítnuta.
[10] Stěžovateli byl krajským soudem ustanoven zástupcem advokát; podle §35 odst. 8 s. ř. s.
advokát ustanovený v řízení před krajským soudem zastupuje navrhovatele i v řízení o kasační
stížnosti. V takovém případě platí hotové výdaje a odměnu za zastupování stát (§35 odst. 8,
§120 s. ř. s.). Podle §11 odst. 1 písm. d) ve spojení s §9 odst. 4 písm. d) a §7 vyhlášky
č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb
(advokátní tarif) náleží ustanovenému zástupci odměna za jeden úkon právní služby spočívající
v sepsání kasační stížnosti ve výši 3100 Kč a podle §13 odst. 3 advokátního tarifu
náhrada hotových výdajů v paušální částce 300 Kč za jeden úkon; celkem tedy 3400 Kč.
Jelikož je ustanovený zástupce plátcem daně z přidané hodnoty, zvyšuje se odměna
za zastupování o tuto daň; částka daně činí 714 Kč. Celkem tedy odměna za zastupování
a náhrada hotových výdajů včetně daně činí 4114 Kč. Tato částka bude zástupci stěžovatele
vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do šedesáti dnů od právní moci tohoto usnesení.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 31. března 2015
JUDr. Michal Mazanec
předseda senátu