ECLI:CZ:NSS:2015:9.ADS.81.2015:20
sp. zn. 9 Ads 81/2015 - 20
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Barbary Pořízkové
a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., v právní věci žalobce: H. B. , proti
žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5, proti
rozhodnutí žalované ze dne 11. 4. 2013, č. j. X, v řízení o kasační stížnosti žalované proti
rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 25. 3. 2015, č. j. 1 Ad 34/2013 – 205, o návrhu na
přiznání odkladného účinku,
takto:
Kasační stížnosti se odkladný účinek n ep ři zn áv á.
Odůvodnění:
[1] Podanou kasační stížností se žalovaná (dále jen „stěžovatelka“) domáhá zrušení v záhlaví
uvedeného rozsudku Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“), kterým bylo zrušeno
její shora označené rozhodnutí a věc jí byla vrácena k dalšímu řízení. Tímto rozhodnutím byly
zamítnuty námitky žalobce a potvrzeno rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne
15. 1. 2013, č. j. X č. II, kterým byla zamítnuta žalobcova žádost o plný invalidní důchod.
[2] Stěžovatelka současně s podáním blanketní kasační stížnosti ze dne 7. 4. 2015 podala
návrh na přiznání odkladného účinku. Svůj návrh odůvodnila tím, že pokud Nejvyšší správní
soud zruší rozsudek městského soudu, jímž bylo rozhodnutí stěžovatelky zrušeno, dostane se věc
do stadia nového posouzení žaloby. Městský soud vázaný právním názorem Nejvyššího
správního soudu může rozhodnout opačně, což by mělo za následek, že původní zrušené
rozhodnutí stěžovatelky „obživne“. Důsledkem nového rozhodnutí městského soudu
by již ovšem nebylo zrušení rozhodnutí vydaného v mezidobí k realizaci původního rozsudku
městského soudu. Nastala by tak situace, kdy by vedle sebe existovala dvě opačná rozhodnutí
o téže věci. Jde o nežádoucí výsledek, který je existujícími procesními instituty prakticky
neřešitelný. V daném případě by rozhodnutí o původní žalobě ztratilo smysl, což by vedlo
k naplnění pojmu „nenahraditelné újmy“, jejíž vznik je jednou z podmínek přiznání odkladného
účinku. Shodným způsobem odůvodnila stěžovatelka návrh na přiznání odkladného účinku
i v doplnění kasační stížnosti ze dne 13. 5. 2015.
[3] Nejvyšší správní soud přípisem ze dne 13. 4. 2015, č. j. 9 Ads 81/2015 – 9, vyzval
městský soud k předložení soudního spisu. Městský soud v přípise ze dne 17. 4. 2015,
č. j. 1 Ad 34/2013 – 216, sdělil, že soudní spis nemůže být zatím předložen, protože se soudu
dosud nevrátil doklad o doručení rozsudku žalobci, který žije v zahraničí. Telefonickým dotazem
u městského soudu dne 15. 5. 2015 Nejvyšší správní soud zjistil, že zásilka obsahující napadený
rozsudek se městskému soudu vrátila po měsíci a půl od jejího odeslání zpět jako nedoručená,
neboť si žalobce zásilku nevyzvedl (viz úřední záznam na č. l. 17 spisu).
[4] Kasační stížnost nemá podle ustanovení §107 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu
správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), odkladný účinek. Nejvyšší
správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat; užije přiměřeně ustanovení §73
odst. 2 až 5 s. ř. s. Podle §73 odst. 2 s. ř. s. lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon
nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu,
než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude
v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Podle §73 odst. 3 s. ř. s. se přiznáním odkladného
účinku pozastavují do skončení řízení před soudem účinky napadeného rozhodnutí.
[5] V souladu s §54 odst. 5 s. ř. s. nenabyl kasační stížností napadený rozsudek právní moci
a nestal se vykonatelným (§54 odst. 7 s. ř. s.). Za uvedené situace není z povahy věci možné
prostřednictvím odkladného účinku pozastavit účinky napadeného rozsudku (srov. §107 odst. 1
ve spojení s §73 odst. 3 s. ř. s.), neboť tento dosud žádné účinky nevyvolal.
[6] Výše uvedené samozřejmě nebrání stěžovatelce, aby o odkladný účinek požádala znovu
poté, co napadený rozsudek nabude právní moci a stane se vykonatelným.
[7] Nad rámec rozhodovacích důvodů soud považuje za vhodné stěžovatelku upozornit,
že otázkou návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti v případě, kdy návrh podává
žalovaný správní orgán, se již zabýval i rozšířený senát. Dle rozhodnutí ze dne 24. 4. 2007,
č. j. 2 Ans 3/2006 – 49 (publ. pod č. 1255/2007 Sb. NSS): S ohledem na postavení správního orgánu
v systému veřejné správy bude přiznání odkladného účinku kasační stížnosti k jeho žádosti vyhrazeno zpravidla
ojedinělým případům, které zákon opisuje slovy o nenahraditelné újmě. Za ojedinělé případy
pak lze považovat situace, kdy by nepřiznání odkladného účinku způsobilo závažné důsledky.
Jako příklad závažných důsledků respektování soudního rozhodnutí uvádí rozšířený senát
Nejvyššího správního soudu ve výše citovaném rozhodnutí: vrácení řidičského oprávnění duševně choré
osobě, vystavení zbrojního průkazu nebezpečnému recidivistovi, udělení povolení k obchodu s vojenským
materiálem zločinnému podniku, apod. Rozšířený senát zároveň upozornil, že pokud krajský soud zruší
rozhodnutí správního orgánu, správní orgán je povinen pokračovat v řízení a respektovat závazný
právní názor vyslovený ve zrušujícím rozsudku bez ohledu na to, zda byla podána kasační
stížnost.
[8] Odkladný účinek kasační stížnosti představuje zcela výjimečný institut, kterým se mění
účinky pravomocného rozhodnutí, a měl by být využíván pouze v situacích, kde výkon
rozhodnutí nebo jeho jiné následky mohou působit značné obtíže. Kasační stížnost,
jako mimořádný opravný prostředek, směřuje proti již pravomocnému rozhodnutí, a do doby
rozhodnutí o kasační stížnosti je proto třeba na rozhodnutí krajského soudu pohlížet
jako na správné. Pouze v případě naplnění zákonných podmínek pro přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti je možno tuto zásadu narušit.
[9] Možná existence dvou různých správních rozhodnutí v téže věci nemůže být v souladu
se shora citovaným rozhodnutím rozšířeného senátu sama o sobě důvodem pro přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti, neboť by z tohoto důvodu musel být odkladný účinek
přiznáván ke každé žádosti správního orgánu, jehož rozhodnutí bylo zrušeno. Takový postup
by odporoval smyslu a účelu zákonné úpravy. Přiznání odkladného účinku kasační stížnosti
správního orgánu je vyhrazeno pro ojedinělé případy, kdy by okamžitý výkon soudního
rozhodnutí mohl mít závažné důsledky. O takovou mimořádnou situaci se v nyní posuzované
věci dle rozhodujícího senátu nejedná, a stěžovatelka ani nic takového netvrdila.
[10] Pro úplnost soud dodává, že problematika návrhu na odkladný účinek kasační
stížnosti podaného správním orgánem z důvodu možné existence dvou různých správních
rozhodnutí v téže věci byla usnesením Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 8. 2014,
č. j. 10 Ads 99/2014 – 44, pro rozpory v judikatuře opětovně předložena rozšířenému senátu
a je v současné době předmětem jeho rozhodování.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 21. května 2015
JUDr. Barbara Pořízková
předsedkyně senátu