ECLI:CZ:NSS:2015:NAO.293.2015:42
sp. zn. Nao 293/2015 - 42
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Barbary Pořízkové
a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., v právní věci žalobce: A. H., proti
žalovanému: Nejvyšší správní soud, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno, v řízení o námitce
podjatosti vznesené žalobcem proti soudcům čtvrtého senátu Nejvyššího správního soudu, JUDr.
Dagmar Nygrínové, JUDr. Jiřímu Pallovi a Mgr. Aleši Roztočilovi, ve věci vedené u Nejvyššího
správního soudu pod sp. zn. Nao 279/2015,
takto:
Soudci Nejvyššího správního soudu JUDr. Dagmar Nygrínová, JUDr. Jiří Palla
a Mgr. Aleš Roztočil nejsou v y l o u č e n i z projednávání a rozhodování věci vedené
u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. Nao 279/2015.
Odůvodnění:
[1] Usnesením ze dne 30. 7. 2015, č. j. 30 A 88/2015 – 13, odmítl Krajský soud v Brně
žalobu žalobce, kterou se domáhal zrušení usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne
8. 4. 2015, č. j. 5 As 38/2015 - 32. Dne 28. 9. 2015 podal žalobce proti usnesení
č. j. 30 A 88/2015 – 13 kasační stížnost, která je u Nejvyššího správního soudu vedena
pod sp. zn. 2 As 243/2015. V rámci řízení o kasační stížnosti vznesl žalobce námitku podjatosti
proti soudcům druhého senátu Nejvyššího správního soudu, JUDr. Miluši Doškové,
JUDr. Karlu Šimkovi a Mgr. Evě Šonkové. Tato námitka podjatosti byla přidělena k posouzení
čtvrtému senátu Nejvyššího správního soudu a řízení o ní je vedeno pod sp. zn. Nao 279/2015.
[2] V rámci řízení o námitce podjatosti vedeném pod sp. zn. Nao 279/2015 vznesl žalobce
námitku podjatosti proti soudcům čtvrtého senátu Nejvyššího správního soudu, JUDr. Dagmar
Nygrínové, JUDr. Jiřímu Pallovi a Mgr. Aleši Roztočilovi. Tato námitka podjatosti byla přidělena
k posouzení devátému senátu Nejvyššího správního soudu.
[3] Jako důvod podjatosti žalobce v podání ze dne 27. 10. 2015 uvedl, že mu bylo těmito
soudci upřeno úmyslně či neúmyslně právo na spravedlivý proces v řízeních před Nejvyšším
správním soudem sp. zn. 4 As 237/2014, 4 As 257/2014, 4 As 52/2015, 4 As 64/2015,
4 As 89/2015, 4 As 125/2015, 4 As 137/2015, Nao 445/2014 a Nao 445/2014 a že se úmyslně
neřídí zákony České republiky nebo je neznají. Tímto jednáním byla narušena důvěra žalobce
v nezávislé, nestranné a zákonné rozhodování tohoto soudu.
[4] Soudci čtvrtého senátu JUDr. Dagmar Nygrínová, JUDr. Jiří Palla a Mgr. Aleš Roztočil
k námitce podjatosti uvedli, že k žalobci ani k věci, která je předmětem řízení, nemají žádný
vztah. Pracovní vztah k žalovanému je dán u všech soudců tohoto soudu, ani ten nezakládá jejich
podjatost.
[5] Devátý senát Nejvyššího správního soudu se zabýval namítanou podjatostí
JUDr. Dagmar Nygrínové, JUDr. Jiřího Pally a Mgr. Aleše Roztočila a dospěl k závěru, že nejsou
dány důvody pro vyslovení podjatosti těchto soudců.
[6] Při posouzení důvodnosti námitky podjatosti vycházel Nejvyšší správní soud z §8
odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů
(dále jen „s. ř. s.“), podle kterého jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže
se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich
nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu
nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce
v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
[7] Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v §8 s. ř. s. představuje výjimku
z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost
soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Tak, jak zákon
tuto příslušnost stanovil, je tato zásadně dána a postup, kterým je věc odnímána příslušnému
soudci a přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako postup výjimečný. Podjatost soudce také
zasahuje do principu nezávislosti soudce. Soudce lze z projednávání a rozhodnutí přidělené věci
vyloučit pouze výjimečně a z opravdu závažných důvodů, které mu reálně brání rozhodnout
v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.
[8] Z námitky podjatosti vyplývá, že žalobce spatřuje podjatost označených soudců v jejich
rozhodovací činnosti v jiných věcech, v nichž byl účastníkem řízení. Ustanovení §8 odst. 1 s. ř. s.
však výslovně stanoví, že důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v jeho
rozhodování v jiných věcech. Podíl soudce na rozhodování v „předchozím soudním řízení“
ve smyslu §8 odst. 1 s. ř. s., který zakládá důvod pro jeho vyloučení, se musí týkat rozhodování
ve stejné věci u soudu nižšího stupně; „předchozím soudním řízením“ není řízení v jiné soudní
věci, byť by se i týkala týchž účastníků. Stejně tak tento závěr vyplývá i z konzistentní judikatury
Nejvyššího správního soudu v obdobných věcech (viz k tomu např. usnesení Nejvyššího
správního soudu ze dne 19. 3. 2003, č. j. Nao 2/2003 – 18).
[9] Jelikož žalobce spatřoval podjatost označených soudců v jejich rozhodování v jiných
věcech, neshledal Nejvyšší správní soud s ohledem na ustanovení §8 odst. 1 s. ř. s. námitku
podjatosti důvodnou. Na základě uvedeného Nejvyšší správní soud rozhodl tak, jak je uvedeno
ve výroku tohoto usnesení.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 26. listopadu 2015
JUDr. Barbara Pořízková
předsedkyně senátu