ECLI:CZ:NSS:2015:NAO.85.2015:24
sp. zn. Nao 85/2015 - 24
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar
Nygrínové a soudců JUDr. Jiřího Pally a Mgr. Aleše Roztočila v právní věci žalobce: F. O., proti
žalovanému: Ministerstvo spravedlnosti, se sídlem Vyšehradská 16, Praha 2, proti sdělení
žalovaného ze dne 22. 4. 2014, č . j. MSP 74/2014-OK-STIZ/3, v řízení o kasační stížnosti
žalobce proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 12. 2. 2015, č. j. 46 A 7/2015 - 58, o
námitce podjatosti soudce Nejvyššího správního soudu JUDr. Miloslava Výborného vznesené
žalobcem ve věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 10 As 35/2015,
takto:
Soudce Nejvyššího správního soudu JUDr. Miloslav Výborný není v y l o u č e n
z projednávání a rozhodování ve věci vedené u Nejvyššího správního soudu
pod sp. zn. 10 As 35/2015.
Odůvodnění:
Nejvyšší správní soud projednává kasační stížnost žalobce proti usnesení Krajského
soudu v Praze ze dne 12. 2. 2015, č. j. 46 A 7/2015 - 58, kterým byla odmítnuta jeho žaloba proti
sdělení žalovaného ze dne 22. 4. 2014, č . j. MSP 74/2014-OK-STIZ/3, jímž žalovaný nezjistil,
že by pochybil ve vyřízení stížnosti žalobce ze dne 23. 1. 2014.
Žalobce podáním ze dne 9. 3. 2015 namítl podjatost soudce Nejvyššího správního soudu
JUDr. Miloslava Výborného z toho důvodu, že jako ústavní soudce projednával jeho ústavní
stížnost sp. zn. IV. ÚS 800/11, kterou dle názoru žalobce v rozporu se zákonem odmítl.
Soudce Nejvyššího správního soudu JUDr. Miloslav Výborný se vyjádřil k námitce
podjatosti tak, že k věci samé ani k účastníkům nemá žádný poměr, který by jej z rozhodování
vyloučil. Souhlasil s tím, že se jako předseda senátu Ústavního soudu spolupodílel na rozhodnutí
ve věci vedené tímto soudem pod sp. zn. IV. ÚS 800/11, to však dle jeho náz oru nezakládá
důvod pro jeho vyloučení z projednávané věci.
Nejvyšší správní soud uvážil v této věci následovně. Podle §8 odst. 1 zákona
č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále „s. ř. s.“), jsou soudci „vyloučeni z projednávání
a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod
pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci
u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které
spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v j eho rozhodování v jiných věcech“. Podle §8
odst. 5 věty čtvrté s. ř. s. musí účastník řízení námitku podjatosti zdůvodnit a uvést konkrétní
skutečnosti, z nichž podjatost soudce dovozuje.
Není pochyb o tom, že nestrannost soudce je především subjektivní psychickou kategorií,
jež vyjadřuje vnitřní vztah soudce k projednávané věci. Při posuzování námitky podjatosti je však
třeba nestrannost vnímat i z hlediska objektivního, tzn. zkoumat, zda skutečně existují objektivní
okolnosti, jež vyvolávají oprávněné pochybnosti o nezaujatosti soudce v konkrétním případě.
K této otázce se vyjádřil Ústavní soud, který připomněl, že vyloučení soudce z projednávání
a rozhodování ve věci má být založeno nikoliv jen na skutečně prokázané podjatosti, ale již tehdy,
jestliže lze mít pochybnosti o jeho nepodjatosti; př i posuzování této otázky je tedy třeba učinit
úvahu, zda – s ohledem na okolnosti případu – lze mít za to, že by soudce podjatý
být mohl (viz nález ze dne 27. 11. 1996, sp. zn. I. ÚS 167/94). Otázka podjatosti nemůže být
ve všech případech postavena zcela najisto, nicméně rozhodovat o této otázce je nutno vždy
na základě existujících objektivních skutečností, které k subjektivním pochybnostem osob
zúčastněných na řízení vedou. K vyloučení soudce z projednání a rozhodnutí věci však
může dojít teprve tehdy, když je evidentní, že vztah soudce k dané věci, účastníkům nebo jejich
zástupcům dosahuje takové povahy a intenzity, že i přes zákonem stanovené povinnosti nebudou
moci nebo schopni nezávisle a nestranně rozhodovat (srov. nález ze dne 3. 7. 2001,
sp. zn. II. ÚS 105/01).
Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v §8 s. ř. s. představuje výjimku
z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost
soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Tímto principem
jsou vyloučeny praktiky kabinetní justice a nestrannost soudního rozhodování je tak chráněna
ve prospěch účastníků soudních řízení nejlépe. Uvedeným způsobem je zmíněný princip zásadně
naplněn, a postup, kterým je věc odnímána příslušnému soudci a přikázána soudci jinému,
je nutno chápat jako postup výjimečný.
Ve vztahu k rozhodování o námitkách podjatosti soudců je rovněž nutné zdůraznit,
že posouzení podjatosti soudce z různých důvodů se musí řídit stejnými kritérii. Proto je také
vždy třeba zkoumat, zda vztah soudce ke konkrétní věci, účastníkům nebo jejich zástupcům
dosahuje takové povahy a intenzity, že tento soudce nebude moci nebo schopen nezávisle
a nestranně rozhodovat.
V nyní posuzované věci stěžovatel tvrdí, že soudce Nejvyššího správního soudu
JUDr. Miloslav Výborný je vyloučen z projednávání jeho sporu s žalovaným jen proto, že tento
soudce se v minulosti podílel na rozhodování jiné věci stěžovatele u Ústavního soudu
pod sp. zn. IV. ÚS 800/11. Tato argumentace stěžovatele však naplňuje hypotézu ustanovení §8
odst. 1 věta třetí s. ř. s., podle kterého „důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají
v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech“. Stěžovatel tedy
nesouhlasí s tím, jakým způsobem soudce JUDr. Miloslav Výborný rozhodoval jiný spor
stěžovatele, který vedl u Ústavního soudu. Byť Ústavní soud setrvale judikuje, že není součástí
soustavy obecných soudů a není ani povolán k instančnímu přezkumu jejich rozhodnutí,
neznamená to, že by rozhodování soudce Ústavního soudu nemohlo být subsumováno
pod hypotézu ustanovení §8 odst. 1 věta třetí s. ř. s., která za důvod pro vyloučení soudce
z projednávání věci výslovně vylučuje to, jakým způsobem soudce rozhodoval v jiném sporu téže
osoby. Skutečnost, že stěžovatel nebyl úspěšný v řízení před Ústavním soudem, tedy ex lege
nemůže zakládat důvod pro vyloučení soudce JUDr. Miloslava Výborného ve věci vedené
u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 10 As 35/2015 .
Pro oprávněné pochybnosti o podjatosti soudce totiž musí existovat shora zdůrazněný
vztah konkrétního soudce k věci, účastníkům řízení nebo jejich zástupcům, který dosáhne určité
nepřijatelné intenzity. Nic takového z popisované situace nevyplývá, stěžovatel to v principu
ani netvrdí a pro své spekulace neuvádí žádný důkaz, zatímco zákonný soudce to jednoznačně
vylučuje. Nejvyšší správní soud proto neshledal důvod pro vyloučení zákonného soudce senátu
10 As Nejvyššího správního soudu z projednávání a rozhodnutí věci pro podjatost.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 26. března 2015
JUDr. Dagmar Nygrínová
předsedkyně senátu