ECLI:CZ:NSS:2015:NAO.90.2015:17
sp. zn. Nao 90/2015 - 17
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jakuba Camrdy
a soudců Mgr. Ondřeje Mrákoty a JUDr. Lenky Matyášové v právní věci žalobců: a) A. K., b) F.
O., v řízení o kasační stížnosti žalobců proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 6. 2. 2015,
č. j. 3 Na 144/2014 – 12, o námitce podjatosti vznesené žalobci vůči soudkyni Nejvyššího
správního soudu Mgr. Janě Brothánkové,
takto:
Soudkyně Nejvyššího správního soudu Mgr. Jana Brothánková není v y l o u č e n a
z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn.
6 As 47/2015.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze usnesením ze dne 6. 2. 2015, č. j. 3 Na 144/2014 – 12, odmítl
nejasné podání žalobců proti neuvedenému žalovanému, neboť žalobci ani na výzvu soudu
nedostatky svého podání ze dne 27. 10. 2014 neodstranili.
Usnesení městského soudu napadli žalobci (dále též „stěžovatelé“) kasační stížností
ze dne 18. 2. 2015, o které je u Nejvyššího správního soudu vedeno řízení pod sp. zn.
6 As 47/2015. V podání ze dne 16. 3. 2015, které bylo doručeno Nejvyššímu správnímu soudu
dne 18. 3. 2015, uplatnili stěžovatelé námitku podjatosti vůči soudkyni Nejvyššího správního
soudu Mgr. Janě Brothánkové, předsedkyni 6. senátu, který má podle rozvrhu práce projednat
a rozhodnout věc vedenou u zdejšího soudu pod sp. zn. 6 As 47/2015.
Námitku podjatosti stěžovatelé odůvodňují tím, že Mgr. Jana Brothánková v téže věci
vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 8 Ans 10/2013 již rozhodovala v rozporu
s čl. 95 odst. 2 Ústavy a dodnes nic nenapravila.
Soudkyně Nejvyššího správního soudu Mgr. Jana Brothánková se k námitce podjatosti
dne 19. 3. 2015 vyjádřila tak, že stěžovatele osobně nezná, nemá k nim žádný vztah. Pokud
s jejich osobami přišla do styku, jednalo se pouze o rozhodovací činnost v rámci výkonu funkce
soudce. Mgr. Jana Brothánková ve svém vyjádření rovněž uvedla, že nemá ani žádný vztah
ke skutečnostem, které stěžovatelé ve svých podáních tvrdí.
Při posouzení důvodnosti námitky podjatosti vycházel Nejvyšší správní soud z §8 odst. 1
zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), podle kterého jsou soudci
vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci,
účastníkům či jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou
taktéž i soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo
v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají
v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
Dle §8 odst. 5 s. ř. s. účastník nebo osoba zúčastněná na řízení může namítnout podjatost
soudce, soudní osoby, tlumočníka nebo znalce. Námitka musí být uplatněna do jednoho týdne
ode dne, kdy se osoba o podjatosti dozvěděla; zjistí-li tato důvod podjatosti při jednání, musí
ji uplatnit při tomto jednání. K později uplatněným námitkám se nepřihlíží. Námitka musí být
zdůvodněna a musí být uvedeny konkrétní skutečnosti, z nichž je dovozována.
Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v §8 s. ř. s. představuje výjimku
z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost
soudu i soudce stanoví zákon (článek 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Tak, jak zákon
tuto příslušnost stanovil, je tato zásadně dána a postup, jímž je věc odnímána příslušnému soudci
a přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako postup zcela výjimečný.
Jde-li o důvody uvedené v první větě §8 odst. 1 s. ř. s., tak je třeba uvést, že poměr k věci
může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci, tedy zejména
v případech, kdy by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech. Vyloučen
by byl taktéž i soudce, jenž by získal o věci poznatky jiným způsobem než dokazováním
při jednání. Soudcův poměr k účastníkům či k jejich zástupcům může být založen především
příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, vztahem srdečně přátelským (či naopak vzájemně
nepřátelským), může jít také o vztah ekonomické závislosti. V nastalém případě ovšem
stěžovatelé žádný podobný vztah nenamítají.
Jde-li o důvody uvedené v druhé větě §8 odst. 1 s. ř. s. (tj. vyloučení soudce z důvodu
jeho podílu na předchozím soudním řízení), smysl a účel tohoto ustanovení spočívá ve vyjádření
principu instanční oddělenosti řízení před jednotlivými funkčně příslušnými soudy jako záruky
vnitřní nezávislosti soudní soustavy, a tím i práva každého na spravedlivý proces. S ohledem
na specifika správního soudnictví je nutno pojem „předchozí soudní řízení“ vykládat tak, že tutéž věc
nemůže u krajského (městského) soudu a poté u Nejvyššího správního soudu projednávat
a rozhodovat stejný soudce. O takový případ však evidentně nejde, neboť
Mgr. Jana Brothánková se rozhodování v řízení před městským soudem nijak neúčastnila.
Stěžovatelé také nenamítají, že by se jmenovaná soudkyně jakkoliv podílela na vydání rozhodnutí
před správním orgánem.
Z námitky podjatosti vyplývá, že je podána s ohledem na předchozí rozhodovací
činnost Mgr. Jany Brothánkové v jiné věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn.
8 Ans 10/2013. Zde je třeba opětovně poukázat na znění ustanovení §8 odst. 1 s. ř. s.,
kde je výslovně uvedeno, že důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají
v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Soudce
může být vyloučen z rozhodování jen z objektivních důvodů, nikoli pro subjektivní přesvědčení
účastníka řízení o nespravedlivosti dřívějšího rozhodnutí.
Lze tedy uzavřít, že námitky stěžovatelů neobsahují žádné skutečnosti, které by bylo
možno podřadit pod důvody podjatosti a ani z vyjádření Mgr. Jany Brothánkové neplyne nic,
z čeho by bylo možno pochybovat o její nepodjatosti; tyto skutečnosti nevyplynuly
ani ze soudního spisu.
Ze shora uvedených důvodů Nejvyšší správní soud rozhodl tak, že vznesenou námitku
podjatosti soudkyně Nejvyššího správního soudu Mgr. Jany Brothánkové neshledal důvodnou.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 25. března 2015
JUDr. Jakub Camrda
předseda senátu