ECLI:CZ:NSS:2016:1.AS.304.2016:13
sp. zn. 1 As 304/2016 - 13
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové
a soudců JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Filipa Dienstbiera v právní věci žalobce: A. H.,
proti žalovanému: Ministerstvo spravedlnosti, se sídlem Vyšehradská 427/16, Praha 2, o žalobě
nazvané ,,Žaloba pro zmatečnost rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 5. 2016,
č. j. 9 As 66/2016 – 35, a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. 2. 2016,
č. j. 5 A 189/2015 – 107‘‘, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v
Praze ze dne 10. 10. 2016, č. j. 5 A 179/2016 – 4,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Žalobce se podáním, označeným jako „Kasační stížnost proti usnesení ČR – Městského soudu
v Praze ze dne 10. října 2016, č. j. 5 A 179/2016-4“, domáhal zrušení specifikovaného usnesení,
jímž městský soud odmítl žalobu proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 5. 2016,
č. j. 9 As 66/2016 - 35 a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. 2. 2016,
č. j. 5 A 189/2015 - 107.
[2] Městský soud v Praze podání žalobce posoudil jako správní žalobu a v záhlaví
specifikovaným usnesením ji podle §46 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu
správního (dále jen „s. ř. s.“) odmítl. Žaloba nemířila proti rozhodnutí správního orgánu
ve smyslu §4 odst. 1 písm. a) s. ř. s., ale proti usnesení krajského soudu, který při výkonu
soudnictví není správním orgánem. Žaloba proti jeho usnesení je proto nepřípustná.
[3] Proti tomuto usnesení krajského soudu podal žalobce (dále „stěžovatel“) dne 7. 11. 2016
kasační stížnost. Uvádí, že nebyly splněny podmínky řízení pro vydání usnesení městského soudu.
Ve věci jednali vyloučení a nezákonní soudci. Stěžovatel byl také nesprávní poučen – proti
usnesení městského soudu je dle něj přípustné odvolání, nikoliv kasační stížnost. Uvedl také,
že má velké množství soudní korespondence a dovolenou, proto kasační stížnost podrobněji
odůvodní do 9. července 2017.
[4] Kasační stížnost je nepřípustná pro nedostatek podmínek řízení dle §46 odst. 1 písm. a)
ve spojitosti s §120 s. ř. s., a to z dále uvedených důvodů.
[5] Projednávaná kasační stížnost je evidentně další z bezpočtu stěžovatelových podání zcela
zřetelně šikanózní povahy, jimiž zneužívá své právo na soudní ochranu poskytovanou právním
řádem České republiky a garantovanou jejím ústavním pořádkem. Nejvyšší správní soud se dosud
vždy snažil vysvětlit stěžovateli nesmyslnost a bezprávnost jeho počínání, avšak zcela marně.
[6] Nejvyšší správní soud si je vědom znění čl. 36 Listiny základních práv a svobod,
který zaručuje právo na soudní ochranu. Okolnosti, za nichž stěžovatel uplatňuje svá práva
(a to zejména právo na soudní ochranu), však nelze považovat za výkon subjektivního práva
v souladu s právním řádem. Chování stěžovatele naopak naplňuje znaky zneužití práva, tedy
případů, „kdy někdo vykoná své subjektivní právo k neodůvodněné újmě někoho jiného nebo společnosti; takovéto
chování, jímž se dosahuje výsledku nedovoleného, je jenom zdánlivě dovolené“ (viz např. rozsudek ze dne
10. 11. 2005, č. j. 1 Afs 107/2004 - 48, publ. pod č. 869/2006 Sb. NSS.)
[7] Stěžovatelovo systematické zneužívání práva na soudní ochranu brání, aby správní soudy,
jak na úrovni jednotlivých krajských soudů, tak na úrovni Nejvyššího správního soudu, mohly
poskytovat účinnou a včasnou ochranu těm, jejichž subjektivní veřejná práva mohou být
skutečně ohrožena či dotčena.
[8] V souladu se zásadou hospodárnosti řízení proto Nejvyšší správní soud nepřistoupil
k provedení dalších procesních úkonů, tj. nerozhodoval o stěžovatelově žádosti o osvobození
od soudních poplatků ani o ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti, a upustil
i od zevrubnějšího odůvodnění tohoto rozhodnutí. Stěžovatel jej velmi dobře zná.
[9] Z výše uvedených důvodů Nejvyšší správní soud kasační stížnost odmítl podle
§46 odst. 1 písm. a) za použití §120 s. ř. s.
[10] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu
s §60 odst. 3 věty první za použití §120 s. ř. s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu
nákladů řízení, protože kasační stížnost byla odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky a, jak
je stěžovateli známo, není proti němu přípustná žádná z žalob ve správním
soudnictví ani jiný prostředek ochrany poskytovaný soustavou soudů České
republiky.
V Brně dne 23. listopadu 2016
JUDr. Marie Žišková
předsedkyně senátu